61 C 157/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl vyšší soudní úřednicí Pavlou Jankovičovou, DiS., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené ceny za nucený odtah vozidla žalovaného značka automobilu, registrační značka, (dále jen„ vozidla“ nebo„ vozidla žalovaného“), které dne datum parkovalo v ulici anonymizována dvě slova v obec tak, že bránilo bezpečnému průjezdu křižovatkou. Protože vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, bylo odtaženo na odstavné parkoviště do areálu Městské policie obec. Vozidlo si žalovaný téhož dne vyzvedl, přičemž žalovaný dlužnou částku za odtah vozidla ve výši 1 500 Kč písemně uznal co do důvodu i výše. Další nárok dle strany žalující vznikl z titulu neuhrazené ceny za nucený odtah vozidla žalovaného, které dne datum parkovalo v ulici anonymizována dvě slova v obec na místě vyhrazeném pro automobil invalidy. Protože vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, bylo odtaženo na odstavné parkoviště do areálu Městské policie obec. Vozidlo si žalovaný dne datum vyzvedl, přičemž žalovaný dlužnou částku za odtah vozidla ve výši 1 500 Kč písemně uznal co do důvodu i výše.

3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když účastníci řízení se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne datum bylo rozhodnuto hlídkou Městské policie v obec o odtažení vozidla žalovaného, neboť vozidlo parkovalo v ulici anonymizována dvě slova v obec v křižovatce. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti v areálu Městské policie obec. Téhož dne bylo vozidlo vyzvednuto žalovaným, který jako vlastník a provozovatel vozidla současně písemně uznal dluh ve výši 1 500 Kč za nucený odtah vozidla co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku žalobci jako vlastníku pozemní komunikace uhradit do 30 dnů od podpisu uznání dluhu. Cena za nucený odtah ve výši 1 500 Kč byla stanovena v souladu s nařízením územní celek číslo. Žalovaný ani přes výzvy žalobce na dlužné částce ničeho neuhradil. Dne datum bylo rozhodnuto hlídkou Městské policie v obec o odtažení vozidla žalovaného, neboť vozidlo parkovalo v ulici anonymizována dvě slova v obec na místě vyhrazeném pro automobil invalidy. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti v areálu Městské policie obec. Dne datum bylo vozidlo vyzvednuto žalovaným, který jako vlastník a provozovatel vozidla písemně uznal dluh ve výši 1 500 Kč za nucený odtah vozidla co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku žalobci jako vlastníku pozemní komunikace uhradit do 30 dnů od podpisu uznání dluhu. Cena za nucený odtah ve výši 1 500 Kč byla stanovena v souladu s nařízením územní celek číslo. Žalovaný ani přes výzvy žalobce na dlužné částce ničeho neuhradil.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Ve smyslu § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, vozidlo žalovaného tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, proto hlídka Městské policie obec rozhodla o jeho odstranění na náklad jeho provozovatele. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti Městské policie obec, kde bylo vozidlo následně žalovaným vyzvednuto. Žalovaný odpovídá za vzniklou škodu dle § 2894 a násl. a § 2927 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“). Žalovaný zároveň dle § 2053 o.z. uznal písemně svůj dluh co do důvodu i výše. Má se tak za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 2 x 1 500 Kč, tj. 3 000 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobci přiznal úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek od datum a datum, kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou dlužných částek již v prodlení.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva však soud v této věci nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobce. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (viz nález Ústavního soudu ze dne 23.11.2010, sp.zn. III ÚS 2984/2009, obdobně nález Ústavního soudu ze dne 19.5.2020, sp.zn. I. ÚS 3812/19, nález Ústavního soudu ze dne 2.1.2019, sp.zn. IV. ÚS 1447/2018). V této věci k ničemu mimořádnému, co by odůvodňovalo výjimku z výše uvedeného a tedy přiznat žalobci náklady právního zastoupení, nedošlo (viz nález Ústavního soudu ze dne 19.5.2020, sp.zn. I. ÚS 3812/19). Jelikož se jednalo o právně jednoduchou věc, kdy žalobce disponuje patřičným právním aparátem pro uplatňování nároků u soudu, soud neshledal náklady právního zastoupení za účelně vynaložené. Soud tak při určení náhrady nákladů řízení postupoval, jako kdyby žalobce nebyl právně zastoupen a přiznal mu na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu nákladů za podání žaloby a za 2 výzvy k plnění ve výši 3x 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 1 900 Kč.

8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.