61 C 181/2024
č. j. 61 C 181/2024-19
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, 175/2000 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2550
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný ve dnech , datum, a , datum, použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto mu byla za každou jízdu uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši , částka, a přirážku k jízdnému ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala přiznat úrok z prodlení z dlužné částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaný použil linky hromadné dopravy provozované žalobkyní a dne , datum, v 16:52 hod se na lince č. , hodnota, a dne , datum, v 12:20 hod se na lince č. , hodnota, , při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Za každou jízdu mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši , částka, a přirážku k jízdnému ve výši , částka, dle přepravních podmínek a tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jíž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, . Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.
7. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x , částka, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem , částka, .
10. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.