Okresní soud v Mostě · Rozsudek

61 C 250/2024

č. j. 61 C 250/2024-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2024:61.C.250.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno ´ Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,50 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 8 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 8,75 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 9 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 9 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,25 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,25 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,50 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 10,75 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 14 % ročně, úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit celkem , částka, (půjčku , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, ) prostřednictvím 52 týdenních splátek. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem , částka, , které žalobkyně započetla nejprve na souhrnný poplatek v souladu se smlouvou o půjčce. Souhrnný poplatek je pouze jiným označením pro úroky. Pohledávka za žalovaným přešla na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (viz smlouva o půjčce), dle které společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal k půjčce uhradit i souhrnný poplatek , částka, , a to v 52 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Splátky měly být dle smluvních podmínek nejprve započteny na souhrnný poplatek. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, (viz smlouva o postoupení). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka převedena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení, viz příloha č. , hodnota, – seznam postoupených pohledávek). V obou případech bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , viz podací arch, viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , viz podací arch). Právní osobnost společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, a žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz podací arch). Žalovaný uhradil na pohledávku částku , částka, . Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

5. Po právní stránce soud posoudil smluvní vztah mezi účastníky v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do , datum, . Postoupení pohledávky pak soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Dle § 39 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“7. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí , částka, měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, již dne , datum, . Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS. Ve stejné skutkové věci pak vyslovil v právní větě uvedeného rozhodnutí, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“8. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C-679/2018 ze dne , datum, „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“9. Ačkoliv smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (a před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, ), který explicitně nezahrnoval povinnost věřitele prověřit úvěryschopnost žadatele o úvěr/půjčku, je logické, že každý věřitel by měl před poskytnutím půjčky či úvěru řádně posoudit úvěryschopnost dlužníka, neboť v zájmu věřitele je, aby dlužník byl schopen poskytnutou půjčku/úvěr vrátit.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně měla ověřovat příjmy a výdaje žalovaného a tyto údaje pak zapsat do zákaznické karty. Žalobkyně soudu předložila pouze vzor zákaznické karty s tím, že zákaznickou kartu obsahující majetkové poměry žalovaného nemá k dispozici, protože si ji ponechává u sebe zákazník – žalovaný. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o půjčce jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť z provedených důkazů nelze učinit jiný závěr než, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku žalovanému, aniž by si prověřila, zda bude žalovaný způsobilý půjčku splácet, přičemž zároveň ve smlouvě o půjčce stanovila výši souhrnného poplatku (úroku) ve výši 98,54 % ročně, což bylo v dané době zcela nepřiměřené, tj. v rozporu s dobrými mravy, za účelem generování maximálního zisku, a to na úkor dlužníka, který takovou nevýhodnou smlouvu zpravidla uzavírá za situace, že od standardních peněžních ústavů (zejména bank) by žádnou půjčku již nezískal.

11. Soud tak vyhověl žalobě co do částky , částka, (po započtení žalovaným uhrazené částky , částka, na jistinu půjčky , částka, ) viz výrok II. Žalovaný byl vyzván k úhradě půjčky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kdy mu byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. K poštovní přepravě bylo oznámení o postoupení pohledávky předáno dne , datum, . Třetí pracovní den, tj. ve čtvrtek , datum, , se zásilka považuje za doručenou. Lhůta 10 dnů k úhradě žalovanému uplynula v pondělí dne , datum, , od , datum, byl žalovaný s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.