61 C 272/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky , částka, .

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, a , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně sjednala se žalovanou u vybraných e-shopů možnost zaplatit kupní cenu až po vyzkoušení zboží v případě, že od kupní smlouvy žalovaná neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží s tím, že žalovaná měla tuto kupní cenu uhradit přímo žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a vybranými e-shopy, kterým žalobkyně kupní cenu za žalovanou zaplatila Žalobkyně proto dne , datum, se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba , Anonymizováno, nákupní účet s limitem odložených plateb do , částka, . Dále byla žalované žalobkyní poskytnuta i služba , Anonymizováno, Karta, kterou mohla žalovaná platit za zboží prostřednictvím účtu. Smlouva o , Anonymizováno, kartě byla uzavřena nejpozději aktivací karty prostřednictvím účtu. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni dlužné částky dle splatnosti jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaná se rovněž zavázala zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení, neuhradí-li dlužnou částku řádně a včas. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě nahlédnutí do interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. K osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že je studentkou s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Nemá žádné výdaje ani nesplácí žádné další dluhy. Žalovaná využila služeb v období od listopad 2021 do února 2022 v celkové výši , částka, , kdy žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

1. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, . Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

2. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, neboť se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:Žalovaná dne , datum, uzavřela se žalobkyní Smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalované službu , Anonymizováno, účet pro platby za zboží nebo služby žalovanou s finančním limitem ve výši , částka, . Totožnost žalované byla ověřena žalobkyní prostřednictvím občanského průkazu a fotografie žalované. Žalovaná byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného , Anonymizováno, účtu, které měla následně vrátit žalobkyni ve splatnosti dle jednotlivých vyúčtování, a to alespoň ve výši 10 % všech neuhrazených čerpání. V případě prodlení žalované s úhradou vyúčtovaných částek, resp. pokud by žalovaná neuhradila alespoň 10 % z částky všech nesplacených čerpání, bylo mezi účastníky dohodnuto, že se vyúčtované částky stanou splatnými v celém rozsahu. Žalovaná v tomto případě měla uhradit vedle dlužné částky i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, vše dále specifikováno v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, resp. v ceníku. Dle ceníku činil poplatek z prodlení ve výši , částka, dnů za 5 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 10 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 15 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 20 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 25 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky a , částka, a 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky za 30 dnů a více po splatnosti vyúčtování nebo objednávky. Při posouzení úvěryschopnosti žalované žalobkyně vycházela z jejích tvrzení, že je studentkou na střední škole s příjmem ve vši , částka, měsíčně. Žalovaná neuvedla žádné dluhy či výdaje. Žalobkyně žalované za listopad 2021 vyúčtovala na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, , za leden 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, , za únor 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, . Žalovaná se s platbami dostala do prodlení již v listopadu 2021, proto si žalobkyně v období od listopadu 2021 do března 2022 nárokovala ve vystavených vyúčtováních rovněž poplatky z prodlení. Celkovou dlužnou částku žalovaná nezaplatila žalobkyni ani na základě předžalobní upomínky.

3. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

4. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru na zakoupené zboží a služby žalovanou, kdy žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni kupní cenu za zboží a služby, které si žalovaná objednala ve vybraných e-shopech, pokud od kupní smlouvy žalovaná neodstoupila do 14 dnů od doručení zboží, a kterou žalobkyně za žalovanou e-shopům zaplatila. Pohledávky za žalovanou na zaplacení kupní ceny byly žalobkyni těmito e-shopy postupovány po uzavření předmětných kupních smluv. Celková dlužná částka činila , částka, . , adresa, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, Kč představovaly dlužné poplatky. Žalovaná uhradila pouze , částka, . Aktivní legitimace žalobkyně ohledně za žalovanou zaplacené kupní ceny za zboží třetím osobám je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

5. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.

6. Dle rozsudku NS ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“7. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí , částka, měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, již dne , datum, . Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS. Ve stejné skutkové věci pak vyslovil v právní větě uvedeného rozhodnutí, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“8. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“9. Dle rozsudku Soudního dvora , právnická osoba, sp.zn. C-679/2018 ze dne , datum, „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“10. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěryschopnosti žalované omezila na sdělení, že provedla lustraci žalované ve své interní databázi, dále v insolvenčním rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. Žalobkyně dále vyšla z tvrzení žalované, že je studentem s výší příjmu ve výši , částka, a že nemá žádné výdaje ani nesplácí žádné jiné dluhy. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se skutečně zabývala řádným ověřováním žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, neboť soudu nedoložila ani nezbytné minimum, tedy doklady o příjmech žalované. Soud tak nemohl ověřit správnost těchto údajů. Žalobkyně byla k prokázání úvěryschopnosti žalované vyzvána při jednání ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalobkyně soudu ničeho nedoložila. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že žalobkyně úvěryschopnost žalované řádné neposoudila.

11. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit Smlouvu k službě Twisto účet a na ní navazující Smlouvu o Twisto kartě jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , viz rozsudek NS ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , viz rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, sp.zn. C-679/2018 ze dne , datum, ). Od , datum, je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka čerpaná žalovanou ve výši , částka, bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Žalovaná uhradila částku , částka, . Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit částku , částka, .

13. Dle rozsudku NS ČR ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

14. Soud tak vyhověl žalobě co do částky , částka, (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.

15. Ve zbývající části, tedy co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku IV. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky , částka, . Žalovaná byla úspěšná co do částky , částka, (částky , částka, , ohledně níž byla žaloba žalobkyní vzata zpět, částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta). Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 55 % a žalovaná byla úspěšná ve výši 45 %, protože úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, nebo usnesení NS ČR ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Rozdíl činí 10 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení.

17. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x , částka, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x , částka, (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x , částka, (účast na jednání) dle § 14b odst. 3, § 7 bod 4 a § 11 odst. 1 písm.g) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna , právnická osoba, Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a za 1 úkon po , částka, dle § 14b odst. 5 písm.b) a.t., tj. celkem , částka, . Náhrada nákladů žalobkyně tak činí , částka, a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Z toho má žalobkyně právo na náhradu 10 %, tj. , částka, .

18. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, protože tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, neboť tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.

19. Soud žalobkyni přiznal odměnu za první tři úkony dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje , částka, .

20. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.