61 C 304/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, doplněnou dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem , částka, (půjčku , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, ) prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši , částka, . Úvěryschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala, neboť k ní nebyla dle tehdy platné právní úpravy povinna. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do , datum, . Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila na půjčku částku , částka, . Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , souhrnného poplatku ve zbylé výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, představující zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky do , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem , částka, (půjčku , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, ) prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši , částka, . Úvěryschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně neposuzovala, neboť k ní nebyla dle tehdy platné právní úpravy povinna. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do , datum, . Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne , datum, . Celkem žalovaná uhradila na půjčku částku , částka, . Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , souhrnného poplatku ve zbylé výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, představující zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, , tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:Žalovaná dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (viz smlouva o půjčce), dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala k půjčce uhradit i souhrnný poplatek , částka, , a to v 59 týdenních splátkách po , částka, a 60. splátku ve výši , částka, . Žalovaná převzala půjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Úvěryschopnost žalované byla posuzována na základě výměr podpory, kupní smlouvy a výpisy z účtu za poslední tři měsíce. Údaje z nich získané byly zapsány do zákaznické karty (viz zákaznická karta). Dle této zákaznické karty činil celkový příjem žalované , částka, a celkové výdaje částku , částka, . Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne , datum, smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz příloha č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , viz doklad o odeslání – podací lístek ze dne , datum, ). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání- podací lístek).Žalovaná dále dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (viz smlouva o půjčce), dle které jí společnost poskytla půjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala k půjčce uhradit i souhrnný poplatek , částka, , a to v 59 týdenních splátkách po , částka, a 60. splátku ve výši , částka, . Žalovaná převzala půjčku v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. První splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smluvní podmínky). Úvěryschopnost žalované byla posuzována na základě výměr podpory, nájemní smlouvy a výpisu z účtu. Údaje z nich získané byly zapsány do zákaznické karty (viz zákaznická karta). Dle této zákaznické karty činil celkový příjem žalované , částka, a celkové výdaje částku , částka, . Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne , datum, smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz příloha č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , viz doklad o odeslání – podací lístek ze dne , datum, ). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání- podací lístek).

5. Po právní stránce posoudil soud věc ve smyslu § 3028 odst.3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy platné do , datum, .Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Dle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Dle § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši , částka, a , částka, . Žalovaná částky převzala a zavázala se je uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, a , částka, v 60 týdenních splátkách počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy. Žalovaná na půjčky uhradila celkem , částka, a , částka, . Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

7. Ačkoliv obě smlouvy o půjčce byly uzavřeny za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, tj. před platností zákona č. 145/2010 Sb. účinného od , datum, , který zavedl povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit úvěryschopnost dlužníka, je logické, že každý věřitel by měl před poskytnutím půjčky či úvěru řádně posoudit úvěryschopnost dlužníka, neboť je v zájmu věřitele, aby dlužník byl schopen poskytnutou půjčku/úvěr vrátit, a to bez ohledu na to, zda je tato povinnost uvedena v zákoně či nikoliv.

8. Žalobkyně soudu předložila dvě zákaznické karty, kde údaje zde uvedené měly vycházet z dokladů jako výpis z účtu, nájemní smlouvy, výměr podpory žalované atd. Právní předchůdkyně žalobkyně pak takto získané měla zapsat do zákaznické karty. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně úvěryschopnost žalované zkoumala.

9. Dle rozsudku NS ČR ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“10. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí , částka, měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, již dne , datum, . Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“11. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, „posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“12. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených v předmětných listinách, které zanesla do karet zákazníka. K posouzení úvěryschopnosti pak žalobkyně soudu předložila pouze tyto zákaznické karty. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v ní uvedených, neboť podkladové listiny soudu předloženy nebyly. Žalobkyně tedy soudu nedoložila žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vycházet.

13. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit obě smlouvy o půjčce jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

14. Jelikož soud shledal obě smlouvy o půjčce jako absolutně neplatnou, představuje částka , částka, a částka , částka, (částky poskytnuté žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 451 a § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila částku , částka, a , částka, . Je tak povinna žalobkyni vrátit , částka, a , částka, . Žalovaní byla vyzvána k úhradě půjček v oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kde jí stanovena lhůta k zaplacení 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. K poštovní přepravě bylo oznámení o postoupení pohledávky předáno dne , datum, . Třetí pracovní den, tj. , datum, , se zásilka považuje za doručenou. Lhůta 10 dnů k úhradě žalované uplynula dne , datum, . Ode dne , datum, je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

15. Ve zbývající části, tedy co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.