61 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce částka, vše ve splátkách po částka měsíčně, splatných do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, které se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaná cestovala dne datum bez platné jízdenky prostředkem hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.

3. Žalovaná se žalobou souhlasila a požádala o možnost splacení dlužné částky prostřednictvím splátkového kalendáře po částka měsíčně.

4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná použila linky hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně a dne datum v 18:38 hod se na lince č. hodnota při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Proto jí bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši částka a přirážku k jízdnému ve výši částka dle přepravních podmínek a tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné v den předmětné jízdy. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jíž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovanou jako cestujícího do místa určení a žalovaná jako cestující se zavázala zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. K postoupení pohledávky za žalovanou došlo ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Proto je povinna zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od datum, kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou jízdného a přirážky již v prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna částka, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., tj. celkem částka. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí částka a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši částka, tj. celkem částka.

10. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje částka.

11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná uvedla, že se v současné době nachází v evidenci Úřadu práce a nemá dostatečné finanční prostředky k zaplacení celé dlužné částky najednou. Navrhla proto splátkový kalendář ve výši částka měsíčně. Soud návrhu žalované vyhověl, neboť takto bude dlužná částka splacena do 1,5 roku, což je dle judikatury akceptovatelná doba. Navíc je žalobkyně obchodníkem s pohledávkami, tedy rozložením úhrady dlužné částky do splátek nebude žalobkyně nikterak poškozena. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.