62 C 22/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Lukášem Goetzem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 47 247,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, poplatky částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum k úvěrovému účtu č. č. účtu mezi žalovaným a společností právnická osoba. (dále jen „původní věřitel“), jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas nehradil.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé.

4. Soud ve věci nařídil jednání, poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

6. Smlouva o úvěru (k úvěrovému účtu č. č. účtu) byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum, předmětem je úvěr žalovaného ve výši částka. Splátky byly sjednány ve výši částka měsíčně, úroková sazba činila 16,74 % ročně, RPSN 18,37 %. Dle čl. 8.2 písm. b) smlouvy lze v případě porušení podmínek smlouvy prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Dle čl. 8.3 smlouvy bylo možno v případě, že žalovaný nezaplatí splátku úvěru řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky. Dle čl. 3.1. odst. 2 bylo ujednáno, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny, a to i v případě zesplatnění dluhu. V rámci smlouvy bylo v čl. 7.1 sjednáno i přistoupení k pojištění proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo zrušení živnosti a ošetřování člena rodiny, přičemž splátka pojistného činila ke dni uzavření smlouvy částka měsíčně. Zároveň bylo dohodnuto placení poplatků dle Ceníku a smlouva rovněž v čl. 1.1 odkazuje na užití Všeobecných obchodních podmínek.

7. Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum obsahuje upozornění na evidenci dluhu ke dni datum ve výši částka. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na vznik poplatků za náklady spojené s prodlením.

8. Dopis označený Splaťte okamžitě celý dluh ze dne datum žalovanému oznamuje, že došlo k zesplatnění celého zůstatku úvěru pro neuhrazení dlužné částky přes výzvu, a to ke dni datum.

9. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum sděluje žalovanému skutečnost, že pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně a toto bylo oznámeno žalovanému.

10. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání oznámení o postoupení pohledávky žalovanému.

11. Předžalobní výzva k úhradě ze dne datum prokazuje, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu a upozorňuje žalovaného na možnost zahájení soudního sporu.

12. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání předžalobní výzvy žalovanému.

13. Podklady pro soudní řízení (Podklady pro súdne konanie) prokazují způsob výpočtu nároku žalobkyní, jednotlivé splátky žalovaného a způsob jejich zaúčtování, a to do zesplatnění. Čerpaný úvěr byl částka. Jistina k datu zesplatnění činila částka, úroky částka, zákonné úroky z prodlení částka, poplatky částka (z toho za náklady spojené s prodlením částka a za pojištění částka), přičemž splátky žalovaného dle smlouvy činily celkem částka.

14. Ceník pro soukromou klientelu prokazuje, že náklady spojené s prodlením činí částka za 10 dní v prodlení. Tyto náklady budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a částka.

15. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

16. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi původním věřitelem a žalující stranou dne datum, Seznamy postoupených pohledávek a Potvrzení o zaplacení kupní ceny prokazují, že došlo k postoupení nároku na žalobkyni.

17. Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

18. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokazuje, že původní věřitel ověřil, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v insolvenčním řízení, ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, žalovaný neměl ani žádné kriminální záznamy. Žalovaný uvedl výdaje ve výši částka a nájemné částka. Žalovaný uvedl splátky ve výši částka, tyto byly ověřeny a zjištěny ve veřejných databázích, přičemž byly nalezeny tři úvěry se splátkami ve výši částka, částka a částka. Příjem klienta tvrzený ve výši částka byl ověřen z příjmových operací na jeho účtu a shledán jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, které byly dle ekonomických modelů stanoveny na částku částka.

19. Z příjmových transakcí žalovaného v období od datum – datum je možné dále zjistit, že na jeho bankovní účet chodí různé nižší částky s popisem „jméno FO“ a „jméno FO“ a „adresa“, není zjevné, co je důvodem těchto plateb. Dále je obsaženo několik nižších příchozích plateb od právnická osoba., je tedy zřejmé, že žalovaný má závazek vůči této nebankovní společnosti známé poskytováním spotřebitelských úvěrů. Příjmy z pracovního poměru žalovaného se za posledních 7 měsíců pohybují od částka do částka měsíčně, přičemž průměrně činí částka.

20. Výpis z úvěrového účtu za období: datum - datum prokazuje, že dne datum došlo k čerpání úvěru ve výši částka, v předmětném období bylo splaceno na jistinu a poplatky celkem částka 21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, žalovaný vyčerpal částka, dostal se do prodlení se splácením, proto byl úvěr byl zesplatněn v souladu se smlouvou o úvěru. Výše žalované částky odpovídá výpisu z úvěrové účtu. Účtované poplatky odpovídají ceníku a sjednanému pojistnému. Úvěruschopnost byla posuzována s ohledem na znalost úvěrové angažovanosti žalované a příjmové pohyby na jeho běžném účtu. Výdaje byly stanoveny dle ekonomického modelu. Informace byly získány od žalovaného a následně ověřeny z nezávislých zdrojů. Žalovaný měl dostatečné doložitelné příjmy pro hrazení svých nezbytných výdajů a splátek úvěrů včetně splátky žalobkyni. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

23. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.

24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1969 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována v dostatečném rozsahu s ohledem na výši úvěru, banka měla podstatné informace pro řádné posouzení, příjmy žalovaného byly dostatečné pro úhradu obvyklých životních výdajů a nákladů na úhradu úvěrových závazků včetně nového závazku. Zároveň bylo zohledněno i ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

28. Soud nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení za vyjádření žalobkyně ze dne datum, neboť se jednalo o doplnění tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které měla žalobkyně uvést již v rámci žaloby. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úkony, které nejsou vyvolány obranou žalovaného, ale nedostatky žaloby, však nejsou účelné. Žalobkyně je pohledávkovou společností, která se zaměřuje na vymáhání pohledávek z úvěrů, přičemž jejím předmětem podnikání je rovněž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně si tak musela být vědoma své povinnosti uvést veškeré skutečnosti týkající se kontroly úvěruschopnosti žalovaného, a to pro účelné uplatnění jejího nároku. To platí zejména za situace, kdy je žalobkyně zastoupen advokátem. Pokud tak žalobkyně učinila až na výzvu soudu, nejedná se o účelně vynaložené náklady.

29. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.