10 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2023 do 2. 10. 2023 a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 840 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobou se sídlem na území Maltské republiky. Žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (,, původní věřitel“), smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 24 960 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52-pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná na dlužnou částku uhradila 2 120 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. SECAPITAL S.a.r.l. a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], žalovaná byla o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 22 840 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 7 840 Kč Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum], žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem Polska, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.

5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění:

7. Smlouvou ze dne [datum], [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná poskytnutou částku čerpala jednorázově v hotovosti, v den uzavření smlouvy. Z předmětné smlouvy rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni další poplatky.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum], má soud za prokázané, že původní věřitel, jakožto postupitel a přechodný věřitel, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na přechodného věřitele postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí z výše uvedených smluv, v žalované výši.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o půjčce z původního věřitele na přechodného věřitele byla žalovaná informována tímto oznámením.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že přechodný věřitel, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí z výše uvedených smluv, v žalované výši.

11. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o půjčce z přechodného věřitele na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením.

12. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalované zasílána prostřednictvím doručovatele poštovních služeb.

13. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

14. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] - uzavřel s žalovanou smlouvy o půjčce, a to dne [datum], na základě kterých se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná poskytnutou částku čerpala jednorázově. Ze smluv rovněž plynula žalované povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením půjčky další poplatky. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou, v žalované výši. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Následně byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila.

16. Vzhledem k tomu, že byly smlouvy o půjčce uzavřeny v roce 2005, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Podle § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

19. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný.

21. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

22. Dle tvrzení žalobkyně měla být mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Bylo procesní povinností žalobkyně tvrdit a prokázat, že žalované skutečně předmětnou částku jako půjčku poskytla. Žalobkyně svou povinnost tvrzení i důkazní splnila, když žalovaná podepsala smlouvu o půjčce, jejíž součástí je prohlášení žalované, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzala. Na žalované tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobkyni uhradila Žalovaná, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupovala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovanou zavázal k úhradě uvedené částky. Soud žalobkyni rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.