10 C 115/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost vydědění, o určení dědické nezpůsobilosti

I. Určuje se, že [celé jméno žalobkyně], rozená [celé jméno původní účastnice], [datum narození] je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum], neboť důvody pro její vydědění v listině o vydědění ze dne [datum], nejsou dány.

II. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že [celé jméno původní účastnice], [datum narození] (posledně bytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelá dne [datum]) nebyla dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r.č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud určil, že je dědicem po svém otci- zůstaviteli [jméno] [příjmení], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum]. Dále žádala, aby soud určil, že [celé jméno původní účastnice] [datum narození], nebyla dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení]. Uvedla, že je dcerou zemřelého [jméno] [příjmení]. Ten pořídil dne [datum] závěť a listinu o vydědění, ve které ustanovil jedinou dědičkou veškerého svého majetku manželku [celé jméno původní účastnice] a současně žalobkyni vydědil z toho důvodu, že o otce dle jeho názoru neprojevovala takový zájem, jaký by projevovat měla, přičemž zároveň požádal, aby se důsledky vydědění vztahovaly též na její potomky. Uvedla, že matka žalobkyně a první manželka zůstavitele zemřela [datum]. V té době žalobkyně společně s bratrem bydlela s rodiči a poté s otcem a bratrem, který se po smrti matky do společného bytu na žádost zůstavitele vrátil. Dále uvedla, že se otec seznámil s novou partnerkou, a to [celé jméno původní účastnice], [datum narození]. Bratr se odstěhoval po neshodách s otcem, ten si novou partnerku nastěhoval do jejich domácnosti a poté se začalo odehrávat následující chování otce vůči žalobkyni: nechával klíč v zámku, aby se nemohla dostat do bytu, vypínal jí teplou vodu, když se chtěla umýt, nesměla topit a chodit do jiné místnosti v bytě, nežli do kuchyně, přičemž ostatní pokoje byly zamčené. V neposlední řadě ji v podnapilém stavu fyzicky napadal. Jelikož byla situace neúnosná, žalobkyně se od otce odstěhovala, otec vyměnil zámky v bytě, nestál o kontakt s ní a následně v roce 2004 zrušil bez jejího vědomí v bytě její trvalý pobyt. Když se poté potkali náhodně na ulici, otec jí sprostě nadával a vyhrožoval jí, případně s ní nekomunikoval. Až do otcovy smrti se mu tedy snažila vyhýbat. To, že by žalobkyně mohla zůstavitele navštěvovat, nebo pro něj projevovat jakýkoliv zájem, bylo z důvodu chování zůstavitele vyloučeno. Skutečnost, že o otce neprojevovala opravdový zájem, nebylo z důvodu její pasivity, nýbrž byl to důsledek jeho předchozího chování vůči ní. Dále uvedla, že původní žalovaná [celé jméno původní účastnice] jako závětní dědic zůstaviteli úmyslně ublížila na zdraví, nedlouho před jeho smrtí ho bodla nožem do krku, a proto je dle jejího názoru z dědického práva vyloučena, a to bez ohledu na její trestní odpovědnost. Navrhla tedy, aby soud určil, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum], neboť důvody pro její vydědění v listině o vydědění ze dne [datum], nejsou dány. A dále, že žalovaná [celé jméno původní účastnice], [datum narození] není dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r.č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum].

2. Původní žalovaná, [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemřelá dne [datum], naposledy bytem [adresa], [obec] uvedla, že žaloba je nedůvodná. Sdělila, že je invalidní důchodkyní, když v době podání žaloby měla usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 11. 2020, pod č. j. [číslo jednací] nařízen výkon ochranného léčení psychiatrického formou ambulantní, kterému se podrobovala. Dále uvedla, že žalobkyně o zůstavitele skutečný zájem neprojevovala a upozornila na žádost na zrušení trvalého pobytu pro žalobkyni a jejího bratra, ve které zůstavitel uvedl, že již tři roky nemá s žalobkyní a jejím bratrem žádný kontakt, neví, kde se zdržují. Původní žalovaná reagovala na tvrzení žalobkyně ohledně napadení zůstavitele dne [datum] tak, že toto nepopírá, avšak zůstavitele bodla do krku po předchozí rozepři a toto její jednání nevedlo k následku smrti zůstavitele. Jednání původní žalované bylo šetřeno Policií ČR, přičemž trestní řízení bylo odloženo, trestání stíhání zahájeno nebylo, jelikož se u původní žalované před předmětným jednáním projevila duševní porucha, která je doložena znaleckým posudkem ze dne [datum] z oboru psychiatrie, na který odkázala. Původní žalovaná uvedla, že její duševní porucha byla důsledkem jednání zůstavitele vůči ní, když ji napadal fyzicky a rovněž ji dlouhodobě psychicky týral. Navrhla tak žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Dne [datum] původní žalovaná zemřela (doloženo úmrtním listem ze dne [datum]), ztratila tak způsobilost být nadále účastníkem tohoto řízení. Dle sdělení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla jediným dědicem zemřelé žalované její dcera [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], která dědictví neodmítla. Usnesením Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak bylo rozhodnuto, že v řízení bude namísto původní žalované [celé jméno původní účastnice] pokračováno se žalovanou [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované].

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z usnesení Okresního soudu v Náchodě [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto, že se účast pozůstalého syna [jméno] [příjmení] a pozůstalé dcery [jméno] [celé jméno původní účastnice] v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] ukončuje.

6. Z odvolání do Usnesení Okresního soudu v Náchodě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se soudu podává, že [jméno] [příjmení] napadl odvoláním shora uvedené rozhodnutí, přičemž v tomto odvolání uvedl důvody, proč je původní žalovaná nezpůsobilá dědického práva.

7. Z notářského zápisu - závěť a listina o vydědění - NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] má soud za zjištěné, že [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] ustanovil pro případ jeho smrti dědičkou veškerého jeho majetku, zejména členských práv k družstevnímu bytu v [obec] jeho manželku [celé jméno původní účastnice], [datum narození], vydědil syna [jméno] [příjmení], [datum narození] z toho důvodu, že o něj neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, zejména, že se s ním nestýká, nezajímá se o něm, dokonce jej také fyzicky napadl a kromě toho vede nezřízený život, zejména nadměrně pije alkoholické nápoje, zadlužuje se až do té míry, že do bytu [jméno] [příjmení] musel přijít exekutor, zároveň požádal aby se důsledky vydědění vztahovaly též na jeho potomky.

8. Z notářského zápisu- závěť a listina o vydědění- sepsaného dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo] ustanovil pro případ jeho smrti dědičkou veškerého jeho majetku jeho manželku [celé jméno původní účastnice], [datum narození], vydědil svoji dceru [jméno] [celé jméno původní účastnice] a dále syna z prvního manželství [jméno] pravděpodobně [příjmení], [datum narození] z toho důvodu, že o něj neprojevují opravdový zájem, jaký by jako potomci projevovat měli, zejména že jej nenavštěvují, dcera [jméno] [celé jméno původní účastnice] o zůstaviteli šíří pomluvy a snaží se jej znevážit u jeho okolí a rodiny. Zároveň požádal, aby se důsledky vydědění vztahovaly též na potomky jeho dcery.

9. Z žádosti na zrušení trvalého pobytu ze dne [datum] se soudu podává, že [jméno] [příjmení] požádal o zrušení trvalého pobytu na adrese [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], pro syna [jméno] [příjmení] a dceru [jméno] [celé jméno původní účastnice], a to z toho důvodu, že se na uvedené adrese dlouhodobě nezdržují a nemají tam žádné osobní věci, když navíc více jak tři roky s nimi [jméno] [příjmení] neudržuje žádný kontakt a není mu známo, kde se zdržují.

10. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru správního, [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [stát. instituce] rozhodl o zrušení údaje o místu trvalého pobytu na adrese [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované] pro pana [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [celé jméno původní účastnice]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Z Usnesení [stát. instituce], [stát. instituce], územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality, čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bere soud za prokázané, že byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného pronásledování podle § 199 odst. 1, 345 odst.1c trestního zákoníku, neboť podezřelý [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel.

12. Z Vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci ze dne [datum] je patrné, že [stát. instituce] vyrozuměl paní [celé jméno původní účastnice], o odložení věci – přestupku, kterého se vůči ní měl dopustit [jméno] [příjmení], neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci.

13. Z [anonymizováno] [územní celek], Komise pro projednání přestupků sp. zn. KS [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byla odložena věc oznámení o spáchání přestupku podezřelým [jméno] [příjmení], neboť přímo postižená osoba spácháním přestupku nedala k projednání souhlas.

14. Podstatným obsahem spisu [stát. instituce] [číslo jednací] [spisová značka], zejména pak přihlašovacími lístky k trvalému pobytu bylo zjištěno, že žalobkyni byl ke dni [datum] stanoven trvalý pobyt na adrese [stát. instituce].

15. Podstatným obsahem spisu [stát. instituce] [stát. instituce], územní odbor [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zejména [anonymizováno] o odložení trestního stíhání ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že trestní řízení bylo usnesením odloženo, a to z důvodu, že podezřelá- původní žalovaná v době spáchání přečinu nemohla vzhledem ke svému onemocnění závažné psychotické poruše rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela zaniklé. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru zdravotní – psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vypracovaného v rámci prověřování podezřelé [celé jméno původní účastnice], kterého se měla dopustit dne [datum] tím, že ve společném bytě po slovní rozepři napadla svého manžela, kdy z kuchyňské linky vzala zubatý nůž na krájení chleba, kterým ho řízla do levé části krku a poté vzala igelitový pytel na odpadky, a který mu omotala kolem krku, poškozený si pytel strhl a z bytu utekl, kdy podezřelá ho pronásledovala s nožem v ruce, přičemž mu způsobila zranění – povrchovou ránu zasahující do měkkých tkání, avšak bez dalšího léčení, soud zjistil, že [celé jméno původní účastnice] trpěla v době páchání přečinu závažnou duševní poruchou – akutní psychotickou paranoidně-halucinatorní poruchou. V době spáchání přečinu nemohla rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela zaniklé. [celé jméno původní účastnice] dle znaleckého posudku trpěla psychosou z vnitřních příčin.

16. Podstatným obsahem spisu [stát. instituce] [stát. instituce], územní odbor [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], zejména z lékařské zprávy ze dne [datum] se soudu podává, že původní žalovaná byla napadena zůstavitelem, když ji několikrát udeřil pěstí do různých částí těla. Obsahem spisu je i shora uvedený znalecký posudek ze dne [datum] z oboru zdravotní – psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

17. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] se podává, že býval sousedem [anonymizováno], v domě vyrůstal od mala a pamatuje si na žalobkyni a jejího bratra jako děti, stejně tak i na jejich matku. Svědek uvedl, že pan [jméno] [příjmení] požíval alkohol a býval vůči manželce a dětem agresivní. Z toho důvodu museli i přivolat na pomoc policii. Po této události se bratr žalobkyně odstěhoval, když ho po nějaké době následovala i žalobkyně.

18. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je manželem žalobkyně, kterou zná cca 26 let. Uvedl, že po smrti matky žalobkyně se zásadně změnilo chování jejich otce k dětem, kdy jim sdělil, že v jejich bytě bude nyní bydlet jeho nová rodina a děti se tak budou muset odstěhovat. Žalobkyně u svědka a jeho rodičů často přespávala, jelikož se s otcem pohádali a býval agresivní. Uvedl, že poté, co se žalobkyně od otce odstěhovala, kdy si mohla vzít pouze základní osobní věci a otec trval na vrácení klíčů od bytu, přerušil otec veškerý kontakt. S žalobkyní potkali jejího otce pouze náhodně na ulici a ten prohlásil, že nikdy nechce vidět jejich dítě. 19. [jméno] [příjmení] popsal, že byl od dětství přímým sousedem [anonymizováno], měli společný balkon, takže často slyšeli jak [jméno] [příjmení] na děti i manželku, tedy matku žalobkyně křičel. Má za to, že je i bil, býval často opilý. Poté, co si vzal druhou manželku, žádné hádky neslyšeli.

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] se podává, že taktéž byla sousedkou [anonymizováno]. Uvedla, že dle jejího názoru se neshody v rodině stupňovaly, jak děti rostly. Poté, co zemřela matka žalobkyně, pan [příjmení] začal pít alkohol ve větší míře než do té doby. Slyšela, jak na děti křičí a že je bije. Děti několikrát přiběhly k nim domů, že je otec bije a oni přivolali policii.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že bydlela na stejném patře jako [příjmení], slyšela, jak děti otec bije, byl často opilý. Matka žalobkyně se s ní přátelila a bylo znát, že se manžela bojí.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bratra žalobkyně se podává, že společný čas trávily jako děti spíše s matkou, otec s nimi volný čas netrávil. Otec často pil, bil je a zakazoval jim např. svítit, topit atd. Matka od otce chtěla několikrát odejít, ale nikdy to neuskutečnila. [příjmení] odešel na vojnu, osamostatnil se, avšak poté jim zemřela matka a on se na přání otce nastěhoval zpět do jejich společného bytu. Během dědického řízení po matce byl projednáván byt, kdy otec měl mít jednu polovinu a oni se sestrou každý jednu třetinu. Otec je však přemluvil a byt byl tak pouze v jeho vlastnictví. Poté však dělal vše pro to, aby se v bytě nedalo normálně bydlet- vypínal vodu, radiátory, sporák a zamykal pokoje. Po jednom incidentu s otcem, skončil svědek s rozbitou hlavou, když sousedi zavolali policii. Následně otec vyměnil zámky, aby si svědek nemohl pro osobní věci. Ty mu nakonec přinesla žalobkyně a otec jí za to potrestal. Poté se do bytu nastěhovala otcova nová přítelkyně (původní žalovaná) společně se svojí dcerou (žalovaná). Otec stále napadal sestru, bil ji a dělal vše pro to, aby se odstěhovala. S otcem v kontaktu nebyl, náhodně se potkali na ulici, avšak nekomunikovali spolu. Otec mu i žalobkyni zrušil v jejich bytě trvalý pobyt, aniž by jim o tom řekl. Od sousedů z doslechu ví, že se jejich otec hádal i s původní žalovanou.

23. Soud hodnotil jednotlivé v řízení provedené důkazy, nejprve každý z nich jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech.

24. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

25. Žalobkyně se svým bratrem a rodiči žili ve společném bytě. Otec dětí- zůstavitel pil nadměrně alkohol, býval agresivní, na děti i manželku - jejich matku křičel na ně a bil je. Poté, co matka dětí, zůstavitelova první manželka, zemřela, agresivní chování vůči dětem se stupňovalo. Na žádost otce děti přenechaly své dědické podíly k bytu otci, taktéž se bratr žalobkyně nastěhoval k otci na jeho žádost zpět do bytu. Mezi bratrem žalobkyně a zůstavitelem však docházelo k neshodám a po fyzickém napadení otcem, se bratr žalobkyně odstěhoval. V bytě tedy zůstala s otcem pouze žalobkyně. Vůči ní se otec ovšem také choval agresivně, nedovolil ji topit, používat teplou vodu, zamykal jí pokoje v bytě. Následně se zůstavitel seznámil s původní žalovanou, která se pak do bytu zůstavitele i se svou dcerou (žalovanou) nastěhovala. Žalobkyni otec vyhodil z bytu jen se základními osobními věcmi a zrušil jí v bytě trvalý pobyt. Obě děti notářským zápisem vydědil, a to z toho důvodu, že o něho neprojevují takový zájem, jaký by projevovat měly. Zůstavitel se choval agresivně i vůči své druhé manželce- původní žalované- [celé jméno původní účastnice], která později trpěla psychosou z vnitřních příčin. Bylo vedeno trestní řízení (sp zn [anonymizováno] [číslo]) ve kterém byl zůstavitel podezřelý ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit vůči původní žalované. Usnesením ze dne [datum] byla věc odložena, jelikož zůstavitel zemřel. Zároveň bylo zahájeno prověřování podezřelé [celé jméno původní účastnice] ([anonymizováno] [číslo]) pro přečin nebezpečného vyhrožování, kterého se měla dopustit dne [datum] tím, že ve společném bytě po slovní rozepři napadla zůstavitele, tedy řízla jej do levé části krku a poté vzala igelitový pytel na odpadky, který mu omotala kolem krku, přičemž si zůstavitel pytel strhl, z bytu utekl a podezřelá ho pronásledovala s nožem v ruce. Zůstaviteli způsobila zranění – povrchovou ránu zasahující do měkkých tkání, bez dalšího léčení. Trestní řízení bylo usnesením odloženo, a to z důvodu, že podezřelá- původní žalovaná v době spáchání přečinu nemohla vzhledem ke svému onemocnění závažné psychotické poruše rozpoznat protiprávnost svého jednání a své jednání ovládat. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zcela zaniklé. Manželka zůstavitele [celé jméno původní účastnice] zemřela dne [datum], její jedinou dědičkou je dle sdělení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla jediným dědicem zemřelé žalované její dcera [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], která dědictví neodmítla.

26. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

27. Podle § 3 069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.

28. Podle § 3 072 o. z. zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

29. Podle § 1 672 o. z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

30. Podle § 1673 odst. 2 o. z. uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě.

31. Podle § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

32. Podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních (dále jen,, z. ř. s.“) platí, že v případě, že v řízení o pozůstalosti vyvstane spor o dědické právo, odkáže soud usnesením toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

33. Soud se nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda žaloba na určení byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle § 170 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s ustanovením § 1 673 odst. 2 o. z., a uzavřel, že ano. Jak vyplývá z provedeného dokazování, usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], kterým byla žalobkyně odkázána na podání žaloby o určení dědického práva, bylo vyhotoveno dne [datum]. Žaloba byla podána u místního soudu dne [datum] a je tak zřejmé, že žaloba byla podána včas, neboť byla žalobkyní dodržena zákonná dvouměsíční lhůta pro podání žaloby. Žaloba podána podle § 170 z. ř. s. není určovací žalobou ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.“) nýbrž jde o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Taková žaloba nemůže být zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a žalobkyně nebyla povinna tvrdit a prokazovat skutečnosti o takovém právním zájmu.

34. Poté, co soud uzavřel, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě, zabýval se tím, zda je žalobkyně dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r. č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum], tedy zda jsou, či nikoli dány důvody pro její vydědění v listině o vydědění ze dne [datum]. 35. [příjmení] [jméno] [příjmení] pořídil listinu o vydědění žalobkyně ve formě notářského zápisu dne [datum] podle § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen ObčZ). Z výše uvedeného § 3 072 o. z. lze dovodit, že platnost prohlášení o vydědění je třeba posuzovat podle právní úpravy platné (a účinné) ke dni jeho pořízení, ledaže by bylo podle takové úpravy neplatné. Soud posoudil, že listina je po formální stránce platným úkonem zemřelého. Pro posouzení důvodů pro vydědění byla tedy rozhodná právní úprava účinná v době sepsání listiny o vydědění ze dne [datum], tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen ObčZ).

36. Podle § 469a odst. 1 ObčZ zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.

37. Podle § 469a odst. 3 ObčZ o náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

38. Vydědění je jednostranný neadresovaný právní úkon pořizovatele, který je (tak jako závěť) pořízením pro případ smrti. Projev vůle může pořizovatel vyjádřit v samostatné listině anebo může být součástí listiny obsahující jeho závěť. Smyslem vydědění je odejmout potomkům zůstavitele jejich právo na povinný podíl. [příjmení] byl projev vůle vedoucí k vydědění platný, musí pořizovatel vedle potřebných formálních náležitostí v listině o vydědění uvést také některý ze zákonem taxativně stanovených důvodů pro vydědění.

39. Zůstavitel v listině o vydědění uvedl, že žalobkyni vyděďuje z důvodu podle § 469a odst. 1 písm. b) ObčZ, tedy že o něj neprojevovala opravdový zájem, který by potomek projevovat měl. V tomto případě jak pak na místě posuzovat, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, které je třeba u tohoto důvodu vydědění vždy zkoumat, je to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy; vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl. K této právní otázce lze dohledat i obsáhlou judikaturu, kdy např. dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. září 1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97:„ Je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění.“. Judikatura v minulosti dovodila, že důvod vydědění nebude naplněn v případě, že nezájem ze strany potomka je zaviněn chováním zůstavitele. V takovém případě hraje významnou roli soud jehož úkolem je, aby zjistil„ zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost projevit o zůstavitele opravdový zájem, tj. zda i zůstavitel sám měl zájem se se svým potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy“. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 21 Cdo 743/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2020, sp. zn. 24 Cdo 367/2020). Shodně se k tomuto vyjádřil Nejvyšší soud:„ Vydědění totiž přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomků osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu i podstatně přispěl.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. září 1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. srpna 1996, sp. zn. 6 Co 10/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2004, sp. zn. 30 Cdo 2214/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2007, sp. zn. 21 Cdo 688/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 1211/2013)

40. Jak sama žalobkyně během svého účastnického výslechu, tak svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypověděli, že zůstavitel se s žalobkyní a jejím bratrem nestýkal, když na tomto neměl sám zájem. Potkali se pouze párkrát na ulici, kdy zůstavitel v jednom případě na žalobkyni sprostě křičel, že nechce vidět jejího potomka, v dalších případech přecházel na druhou stranu ulice. Skutečnost, že se zůstavitel k žalobkyni (a jejímu bratrovi) nechoval v dětství a dospívání hezky, je podložena i zbylými svědeckými výpověďmi, kdy svědci uvedli, že je zůstavitel bil, křičel na ně, choval se agresivně atd. Z tohoto důvodu byla žalobkyně (a její bratr) nucena se vystěhovat z bytu zůstavitele, když ten ji z domu vyhodil a následně jí zrušil trvalý pobyt, jak bylo doloženo listinnými důkazy (žádost na zrušení pobytu ze dne [datum], rozhodnutí [stát. instituce], odboru správního, č. j. 10 SPR/61/AD ze dne 15. 1. 2004). Žalobkyni tak nelze přikládat k tíži skutečnost, že o zůstavitele neprojevovala zájem, jaký by si zůstavitel představoval, když ani z jeho strany nebyl zaznamenán opravdový zájem udržovat s žalobkyní bližší a častější vztahy. Provedeným dokazování tak soud dovodil, že zůstavitelem uvedený důvod vydědění, tedy že o něj žalobkyně neprojevovala opravdový zájem, který by potomek projevovat měl (§469a odst. 1 písm. b) ObčZ), nebyl naplněn.

41. Dále se soud zabýval otázkou určení, zda původní žalovaná - [celé jméno původní účastnice] je, či není dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení]. Žalobkyně ve svém návrhu uvedla, že by původní žalovaná - [příjmení] [celé jméno původní účastnice] manželka zůstavitele, neměla být dědičkou po zůstaviteli, jelikož zůstaviteli úmyslně ublížila na zdraví, nedlouho před jeho smrtí ho bodla nožem do krku. Proto je podle názoru žalobkyně z dědického práva vyloučena, a to bez ohledu na její trestní odpovědnost.

42. Na základě provedeného dokazování, a to listinnými důkazy má soud za to, že bylo prokázáno, že předmětné jednání původní žalované, tedy útok nožem na zůstavitele nebylo trestným činem, když trestní řízení v uvedené věci bylo odloženo. Důvodem odložení trestního řízení byl vznik duševní poruchy před předmětným jednáním, což bylo doloženo znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, vypracovaný dne [datum] soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znaleckým posudkem, lékařskou zprávou i dalšími důkazy má soud za prokázané, že zůstavitel se vůči [celé jméno původní účastnice] dlouhodobě choval agresivně, psychicky a dokonce i fyzicky ji týral, přičemž proti zůstaviteli bylo vedeno trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu Týrání osoby žijící ve společném obydlí podle a přečinu Nebezpečné pronásledování. Usnesením [anonymizováno] [územní celek], územního odboru [obec] ze dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] však bylo trestní řízení odloženo, neboť zůstavitel zemřel. A právě na základě tohoto shora popsaného jednání vůči původní žalované se u ní projevilo psychické onemocnění, akutní psychotická paranoidně-halucinatorní porucha, v důsledku které nebyla schopna posoudit následky svého činu vůči zůstaviteli a své jednání a nebyla schopna své jednání vůči zůstaviteli ovládat. Soud má tak za to, že se původní žalovaná vůči zůstaviteli nedopustila jednání, které by odůvodňovalo její dědickou nezpůsobilosti ve smyslu ustanovení § 1 481 o.z.

43. S ohledem na vše shora uvedené tak soud uzavřel, že byly vyvráceny důvody vydědění žalobkyně a vydědění podle listiny o vydědění ze dne [datum] je neplatné a soud tedy rozhodl tak, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení] (výrok I.) Dále pak zamítl žalobu, aby soud určil, že [celé jméno původní účastnice], [datum narození] (posledně bytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelá dne [datum]) nebyla dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], r.č.: [číslo], naposledy trvalým pobytem [adresa žalobkyně, původní účastnice a žalované], zemřelém dne [datum] (výrok II.).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ani jeden z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba měli ve věci jen částečný-poloviční úspěch.