10 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 228,27 Kč (přečerpání účtu)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 228,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 382 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 228,27 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dne [datum] žalovaný předal [právnická osoba], se sídlem [adresa], Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice, pod [číslo] provozující svou obchodní činnost v České republice prostřednictvím [právnická osoba], organizační složka, se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) žádost o kreditní kartu, konkrétně o vydání O2 [anonymizována čtyři slova], tj. návrh na uzavření smlouvy. [anonymizováno] tento návrh žalovaného podpisem pověřeného pracovníka [anonymizováno] akceptovala a následně pro žalovaného na jeho jméno vystavila a zaslala mu požadovanou kreditní kartu. Mezi Citibank a žalovaným tak došlo k uzavření smlouvy o kreditní kartě (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro [anonymizována tři slova] (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebníky, které žalovaný obdržel při uzavření Smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což prohlásil v rámci své žádosti o vydání kreditní karty. [anonymizováno] úvěr z kreditní karty vedla na kartovém účtu. Žalovaný průběžně čerpal prostřednictvím vystavené kreditní karty finanční prostředky, a to výběry hotovosti z bankomatů či bezhotovostními platbami za zboží a služby. Takto vyčerpané peněžní prostředky byl žalovaný povinen splácet tak, že byl povinen zaplatit aktuální dlužný zůstatek uvedený na výpisu z kartového účtu ke dni splatnosti na tomto výpisu uvedeném. V případě, že žalovaný neuhradil aktuální zůstatek uvedený ve výpisu z kartového účtu nejpozději v den splatnosti v plné výši, vznikla mu tím povinnost platit poplatky a denní úrok v roční procentní výši uvedené v aktuálním sazebníku. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Raiffeisenbank“) nabyla pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy [číslo] ke dni [datum] na základě smlouvy o prodeji a koupi části závodu uzavřené mezi [právnická osoba], se sídlem [adresa], Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice, pod [číslo] provozující svou obchodní činnost v České republice prostřednictvím [právnická osoba], organizační složka, se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Citibank“), jako postupitelem a Raiffeisenbank, jako postupníkem dne [datum]. Následně Raiffeisenbank a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky Raiffeisenbank, včetně výše uvedené pohledávky. Dne [datum] bylo se žalovaným zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] byl prohlášen úpadek žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně přihlásil do insolvenčního řízení shora uvedenou pohledávku za žalovaným v celkové výši 115 123,53 Kč. V rámci insolvenčního řízení byla přihlášená pohledávka částečně uspokojena částkou 91 895,26 Kč. Žalovaná částka tak činí 23 228,27 Kč. Žalobce na žalovaném nepožaduje žádné běžící příslušenství z této částky. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobkyně nereagoval. Za této procesní situace tak žalobkyni nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Žádostí o kreditní kartu [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o vydání kreditní karty.

6. Z produktových podmínek pro Citi kreditní karty má soud za prokázané, že byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně seznámen s obchodními podmínkami pro držitele kreditní karty.

7. Z měsíčních výpisů O2 Citi zlatá kreditní karta za měsíce srpen 2015, září 2015 a říjen 2015, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vystavil žalovanému výpisy z kreditní karty, ve kterých vyčíslil žalovanému aktuální dlužný zůstatek ve výši 115 123,53 Kč a vyzval žalovaného k úhradě.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně-přechodný věřitel, jakožto postupitel, uzavřel s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení řady pohledávek, mezi nimiž byla postoupena i předmětná pohledávka za žalovaným. Kupní cena za soubor pohledávek byla následně žalobkyní uhrazena, došlo tudíž k účinnému postoupení v souladu se smlouvou.

9. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] má soud za prokázané, že Raiffeisenbank žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila v rámci insolvenčního řízení.

10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla opět žalovanému zasílána na korespondenční adresu.

11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu, a to na základě žádosti žalovaného o vydání kreditní karty ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému kreditní kartu vystavila a žalovaný se zavázal splácet peněžní prostředky tak, že byl povinen zaplatit aktuální dlužný zůstatek uvedený na výpisu z kartového účtu ke dni splatnosti na tomto výpisu uvedeném. Dne [datum] bylo se žalovaným zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] byl prohlášen úpadek žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně přihlásil do insolvenčního řízení shora uvedenou pohledávku za žalovaným v celkové výši 115 123,53 Kč. V rámci insolvenčního řízení byla přihlášená pohledávka částečně uspokojena částkou 91 895,26 Kč. Následně byla dne [datum] předmětná pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobkyně, jakožto postupitele, na žalobkyni, jakožto postupníka, o čemž byl žalovaný informován rámci insolvenčního řízení. 6alobykně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. Ani přes výzvy žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.

14. V daném případě byla smlouva uzavřena v roce 2009, tj. za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), respektive podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodného zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obchodní zákoník“), se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků mimo jiné i závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

16. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky vyžadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

18. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

19. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný.

20. Podle § 524 obč. zák., aplikovatelného v souladu s § 1 odst. 1, 2 obchodního zákoníku, může věřitel pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

21. Podle § 526 obč. zák., aplikovatelného v souladu s § 1 odst. 1, 2 obchodního zákoníku, je postoupení pohledávky postupitel povinen bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

22. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku soud dovozuje obchodněprávní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná o tzv.„ absolutní obchod“. Soud dovozuje, že jednáním právního předchůdce žalobkyně - společnosti [právnická osoba] - a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy ve smyslu výše citovaného ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku, když právní předchůdce žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

24. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobykně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

25. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobykně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky ve výši 2423 228,27Kč, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá.

26. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 382 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 930 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 382 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.