10 C 170/2016

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované pro: nahrazení projevu vůle k uzavření dohody

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného s níže uvedenou dohodou: <b><i>DOHODA O VYDÁNÍ JINÉ VĚCI NEŽ ZEMĚDĚLSKÉ NEMOVITOSTI</b></i> <i>(dále jen jako„ dohoda“)</i> <i>uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku, ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako„ zákon o majetkovém vyrovnání“)</i> <i>m e z i</i> <b><i>Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových</b></i> <i>[anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec], [IČO], DIČ: [anonymizováno]</i> <i>(dále jen„ povinná osoba“) a</i> <i>[název žalobkyně], se sídlem [adresa žalobkyně], [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]</i> <i>zapsané v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeném Ministerstvem kultury, č. ev.: [číslo], jednající [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], jakožto oprávněnou osobou ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání (dále jen„ oprávněná osoba“), zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou, vykonávající advokacii prostřednictvím [právnická osoba], advokátní kancelář, s.r.o, se sídlem [adresa], [IČO] (povinná osoba a oprávněná osoba dále společně také jako„ účastníci dohody“).</i> <b><i>Článek 1</b></i> <b><i>Úvodní ustanovení</b></i> <i>1.1 Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání ve lhůtě doručenou výzvou k vydání majetku povinné osobě (dále jen jako„ výzva“).</i> <i>1.2 Výzva byla, pokud se týká nemovitostí specifikovaných v odst. 2.1 této dohody (dále také jen„ nezemědělské nemovitosti nebo vydávané věci“), posouzena povinnou osobou jako důvodná a účastníci dohody se dohodli na vydání předmětných nemovitostí.</i> <i>1.3 Oprávněná osoba prohlašuje, že za majetek uvedený v této dohodě nebyla oprávněné osobě ani jejímu právnímu předchůdci poskytnuta žádná náhrada ve smyslu § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, ani vyplacena náhrada ve smyslu § 5 písm. i) zákona o majetkovém vyrovnání.</i> <b><i>Článek 2</b></i> <b><i>Předmět vydání</b></i> <i>2.1 Předmětem vydání dle této dohody jsou nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, okres [okres], a to v katastrálním území a obci dle aktuálního stavu, to vše v rozsahu žalobcem vlastněných původních pozemků zapsaných takto:</i> <b><i>Pozemky zapsané ve vložkách Desek zemských</b></i> <b><i>Poř. číslo majetkové položky; Číslo knihovní vložky Desek zemských; Katastrální území pozemku dle Desek zemských; Číslo parcelní pozemku dle Desek zemských; Číslo parcelní</b></i> <b><i>;;;; Katastr nemovitostí</b></i> <b><i>;;;; nyní p.č.</b></i> <i>[anonymizována tři slova]; [číslo]; [číslo] a [číslo]</i> <i>[anonymizována tři slova]; [číslo]; [číslo]</i> <b><i>nyní zapsáno jako pozemek p. [číslo] ostatní plocha, a pozemek p. [číslo] ostatní plocha, v kat. úz Hlavňov, obec Police nad Metují, okres [okres], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. úz. Hlavňov u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod.</b></i> <i>2.2 Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě nezemědělské nemovitosti specifikované v odst. 2.1 se všemi součástmi a příslušenstvím nezemědělských nemovitostí ve stavu, v němž se nalézaly ke dni doručení výzvy povinné osobě v souladu s ustanovením odst. 1) § 12 zákona o majetkovém vyrovnání a oprávněná osoba je přijímá do svého vlastnictví. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena nebo zástavní práva.</i> <b><i>Článek 3</b></i> <b><i>Práva a povinnosti související s vydávanými věcmi</b></i> <i>3.1 Tato dohoda o vydání nezemědělských nemovitostí nepodléhá schválení příslušným pozemkovým úřadem ve správním řízení. Vlastnické právo k nezemědělským nemovitostem specifikovaným v odst. 2.1 této dohody podléhá vkladu do katastru nemovitostí.</i> <i>3.2 Povinná osoba prohlašuje, že nemá vůči oprávněné osobě ve vztahu k vydávaným věcem jiná práva ani povinnosti než ta, která upravuje tato dohoda nebo zákon o majetkovém vyrovnání.</i> <i>3.3 Oprávněná osoba, které se vydávají nezemědělské nemovitosti, prohlašuje, že nemá ve vztahu k vydávaným věcem vůči povinné osobě jiná práva související s vydávaným věcmi než ta, která upravuje tato dohoda nebo zákon o majetkovém vyrovnání.</i> <i>3.4 Nezemědělské nemovitosti povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dní od provedení vkladu vlastnického práva k vydávaným věcem do katastru nemovitostí. O předání a převzetí vydávaných věcí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou i povinnou osobou, ve kterém budou specifikovány součásti a příslušenství nezemědělských nemovitostí podle odst. 1) § 12 zákona o majetkovém vyrovnání.</i> <b><i>Článek 4</b></i> <b><i>Práva a povinnosti související s vydávaným majetkem</b></i> <i>4.1 Účastníci dohody se dohodli, že návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch oprávněné osoby podá oprávněná osoba bez zbytečného odkladu, po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se nahrazuje projev vůle o schválení dohody o vydání nezemědělských nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu.</i> <i>4.2 Tato dohoda a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a dalšími právními předpisy v účinném znění. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody.</i> <i>4.3 Souhlas povinné osoby nahrazuje ve smyslu ust. § 10 odst. 4) zákona o majetkovém vyrovnání pravomocné rozhodnutí soudu.</i> <i>V…………………….dne…………….</i> <i>ČR - [anonymizováno 7 slov] [název žalobkyně]</i>

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 31 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného s dohodou o vydání jiné věci, než zemědělské nemovitosti. V žalobě uvedl, že je církevní právnickou osobou registrovanou v rejstříku evidovaných právnických osob. Žalobce byl ke dni [datum] vlastníkem předmětných pozemků. Žalobce uplatnil nárok na předmětné nemovitosti několika řádné podanými výzvami, avšak dohody mezi žalobcem a žalovaným nebyly uzavřeny, a proto žalobce zahájil správní řízení v rozsahu uplatněného nároku. Předmětné nemovité věci přešly z vlastnictví žalobce do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“) odnětím věci bez náhrady. Žalobce splnil veškeré zákonem požadované podmínky pro uzavření dohody o vydání věci.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nesouhlasí s tím, že by byla dostatečně doložena funkční souvislost dle ustanovení § 7 zákona o majetkovém vyrovnání. U obou pozemků absentuje účelové určení. Funkční souvislost musí být osvědčena již ve výzvě k vydání věci. Funkční souvislost, tak jak je uváděna žalobcem, směřuje pouze do budoucna. Zákon rozlišuje pouze stávající funkční souvislost a souvislost existující v minulosti. [příjmení] [příjmení] dlouhodobě funguje samostatně, proto zde není dána funkční souvislost. [příjmení] [příjmení] neslouží jako myslivna v čase nebo i dnes, jak je uvedeno v památkovém katalogu. Původní určení a faktické využití dle památkového katalogu je u různých památek jiné, např. u [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec], [anonymizováno] v [obec] či [anonymizováno] v [obec]. Zákon předpokládá, že nemovité věci sloužily oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci, z čehož lze vyvodit, že využívat nemovitou věc mohla pouze některá oprávněná osoba, pokud byla nemovitost pronajata subjektu mimo okruh oprávněných osob, nemůže být vydána. Vybudování čističky odpadních vod z hlediska funkční souvislosti není relevantní, neboť jde o plány do budoucna. Předmětné pozemky jsou pozemky povinnými, jsou zatíženy služebnostmi tak, aby mohla chata [příjmení] samostatně fungovat. [anonymizováno] je zcela vybydlenou stavbou, stav v katastru nemovitostí již není aktuální. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nemůže těžit ze své vlastní nepoctivosti, není aktivně legitimován.

3. V rámci řízení nebylo nikterak rozporováno, že žalobce byl zapsán v knihovní vložce [anonymizováno] jakožto vlastník pozemků PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Mezi stranami nebylo dále sporné, že žalobce je vlastníkem [příjmení] [příjmení] stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a vlastníkem [anonymizováno] stojících na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemků vymezených ve výrokové části tohoto rozsudku.

4. Mezi stranami zůstala sporná především otázka funkční souvislosti předmětných pozemků v souladu s § 7 zákona o majetkovém vyrovnání.

5. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka] a z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že ve výroku rozhodnutí vymezené pozemky byly žalobci, jakožto osobě oprávněné, vydány. Pozemky číslo PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [anonymizováno] se nacházely v místech, kde se v současné době nachází pozemek parc. [číslo]. Pozemky číslo PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [anonymizováno] se nacházely v místech, kde se v současné době nachází pozemek parc. [číslo]. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka], bylo nahrazeno tak, že se návrh na vydání pozemkové parcely KN [číslo] v k.ú. [anonymizováno] zamítá, neboť uvedený pozemek není zemědělským pozemkem, a proto nebylo pravomocí Státního pozemkového úřadu rozhodnout o vydání pozemku. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka], bylo nahrazeno tak, že se návrh na vydání pozemkové parcely KN [číslo] v k.ú. [anonymizováno] zamítá, neboť uvedený pozemek není zemědělským pozemkem, a proto nebylo pravomocí Státního pozemkového úřadu rozhodnout o vydání pozemku. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2021 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové byly zrušeny a řízení bylo zastaveno, neboť obě správní rozhodnutí byla nicotná, a proto bylo nezbytné řízení zastavit pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v absenci pravomocného správního rozhodnutí, které by soud mohl svým rozsudkem nahradit.

6. Z potvrzení Ministerstva kultury České republiky ze dne [datum], z výpisu z evidence právnických osob, které jsou součástmi registrovaných církví a náboženských společností, z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 3. 2016, č.j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018, č.j. [číslo jednací], ve znění usnesení Nevyššího soudu ze dne 1. 10. 2019 č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce je osobou oprávněnou dle § 3 zákona č. 428/2012 Sb. Z uvedeného soud dále zjistil, že o zabrání a vyvlastnění předmětných pozemků státem bylo rozhodnuto v období od [datum] do [datum], to znamená v průběhu rozhodného období vymezeného v § 1 zákona č. 428/2012 Sb., a že v souvislosti s předmětnými pozemky nedošlo ke konfiskaci dle dekretu prezidenta republiky [číslo] Sb.

7. Z památkového katalogu, z prohlášení za kulturní památku ze dne [datum], z evidenčního listu nemovité památky a ze zemské desky [číslo] soud zjistil, že sporné pozemky byly zapsány v zemské desce jako lesní pozemek. [příjmení] [příjmení] se užívala či dodnes užívá jako restaurace, ubytovna a myslivna, jedná se o kulturní památku. Chata byla vystavěna v roce [číslo] klášterním velkostatkem.

8. Ze souhlasného závazného stanoviska [stát. instituce] a ze závazného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správa [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vysloveno souhlasné stanovisko ke stavbě s názvem odkanalizovaní turistické chaty [příjmení]. Předpokládaný zábor pro stavbu zasahoval do sporného pozemku parc. [číslo].

9. Ze záznamu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že Státní pozemkový úřad, konkrétně územní pracoviště [obec], v roce 2014 považovalo předmětné pozemky za funkčně související s turistickou chatou [příjmení]. Existovala zde pouze pochybnost, že majetek byl konfiskován na základě Benešových dekretů.

10. Z mapy okolí chaty [příjmení] a z fotografií zobrazujících okolí [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že okolí je využíváno za účelem posezení, na pozemek parc. [číslo] zasahuje elektrický rozvaděč. Z letecké mapy se zákresem hranic pozemků soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] zasahuje svou rozlohou na pozemek parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] zcela obklopuje [příjmení] [příjmení], pozemek parc. [číslo] zcela obklopuje liksáky.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a [list vlastnictví] soud zjistil, předmětné pozemky parc. [číslo] jsou zatíženy věcnými břemeny – služebností inženýrských sítí, věcným břemenem cesty, služebností práva na vodu, služebností provádění oprav plotu, zdí a střechy, služebností práva na svod dešťové vody, služebnost využívání septiku a čistírny odpadních vod, to vše ve prospěch pozemků parc. č. St. [anonymizováno], na němž stojí chata [příjmení] a pozemku parc. č. St. [anonymizováno], na kterém stojí [anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] soud dále zjistil, že žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitým věcem zapsaným na uvedeném listu vlastnictví v roce 2006.

12. Z výpisu z živnostenského rejstříku a z výpisu z webových stránek soud zjistil, že v [příjmení] [příjmení] je provozována mimo jiné hostinská činnost a ubytovací služby [jméno] [příjmení].

13. Z výzvy k vydání majetku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vydání majetku dle zákona o majetkovém vyrovnání, a že jakožto příloha k výzvě bylo učiněno prohlášení funkční souvislosti týkající se předmětných pozemků. Funkční souvislost byla odůvodněna tím, že historicky i v současné době pozemky funkčně souvisí s nemovitostmi, které budou předmětem vydání podle zákona o majetkovém vyrovnání.

14. Z protokolu o předání a převzetí majetku soud zjistil, že mezi žalobcem, jakožto přejímajícím a žalovaným, jakožto předávajícím, došlo dne [datum] k předání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo].

15. Z rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne [datum], soud zjistil, že došlo k odstranění 2 ubytovacích chat ([anonymizováno]).

16. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. [anonymizováno] a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [anonymizováno], z ortofotomap a z fotografií soud zjistil, že na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] stojí stavba bez čp/če – technické vybavení, a jiný nebytový prostor (jednotky) ve vlastnictví Vodovodů a kanalizací [právnická osoba] a Českou republikou – zařízením služeb pro Ministerstvo vnitra, a dále že na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a [číslo] stojí stavba bez čp/če, stavba občanské vybavenosti, ve vlastnictví [právnická osoba]

17. Okresní soud neprovedl důkazy místním šetřením, výslechem [anonymizováno] [příjmení] a zpracováním geometrického plánu navrhované žalobcem, neboť tyto považoval za nadbytečné, jelikož skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy již provedenými. Taktéž z hlediska procesní ekonomie nebylo namístě uvedené důkazy provádět.

18. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro předmětné řízení.

19. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce byl ke dni [datum] vlastníkem pozemků uvedených ve výrokové části toho rozsudku, přičemž jeho vlastnické právo bylo zapsáno v knihovní vložce [anonymizováno], kdy byl uveden jakožto vlastník pozemků PK [číslo], PK [číslo] a PK [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Předmětné nemovité věci přešly z vlastnictví žalobce do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání, a to odnětím věci bez náhrady. Žalovaný je tak doposud vlastníkem předmětných pozemků, ačkoli byl žalobcem vyzván k vydání předmětného majetku dle zákona o majetkovém vyrovnání. V současné době je žalobce vlastníkem [příjmení] [příjmení] stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a vlastníkem [anonymizováno] stojících na pozemku parc. č. st. [anonymizováno].

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že spor se mezi účastníky neodehrává v rovině skutkové, ale odehrává se toliko v rovině právní. Ve skutkové rovině nebylo sporu o tom, že předmětné pozemky zapsané v zemských deskách, knihovní vložkou 331 jsou historickým majetkem žalobce, jakožto církve, kdy původní pozemky jsou ztotožnitelné s pozemky uvedenými ve výroku I. tohoto rozsudku. Mezi stranami nebylo sporné, že vlastnické právo přešlo z žalobce na žalovaného v rozhodném období v období vymezeném v § 1 zákona o majetkovém vyrovnání ([datum] do [datum]). Mezi stranami dále nebylo nikterak sporné, že žalobce je dále vlastníkem chaty [příjmení] stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a vlastníkem [anonymizováno] stojících na pozemku parc. č. st. [anonymizováno].

21. Podle § 1 zákona o majetkovém vyrovnání tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

22. Podle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

23. Podle § 5 zákona o majetkovém vyrovnání skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky [číslo] Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem, d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu, e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni, f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni, h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady, j) politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo k ) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu.

24. Podle § 7 odst. 2 zákona o majetkovém vyrovnání povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě movitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona.

25. Podle § 10 zákona o majetkovém vyrovnání oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí věc a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení věci postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy. Dále oprávněná osoba a) připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností podle § 5, c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvědčující některou z podmínek podle § 7, je-li povinnou osobou osoba uvedená v § 4 odst. c) nebo d), d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li nárok na vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce oprávněné osoby. Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňovat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým doplňováním rozšiřovat. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán. Vlastnické právo k jiné nemovité věci než zemědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nabývá oprávněná osoba na základě dohody o vydání věci vkladem do katastru nemovitostí. Nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok zanikne. Lhůta pro podání návrhu podle věty první počíná běžet marným uplynutím lhůty 6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11.

26. Pakliže žalovaný namítal, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, soud uvádí, že se plně ztotožňuje s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 2. 2022, č.j. [číslo jednací] ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2022, č.j. [číslo jednací]. Dle námitky žalovaného o sobě žalobce tvrdí, že je totožný s církevní právnickou osobou [anonymizována čtyři slova], když právě tato osoba je zapsána jako jediný vlastník k souboru veškerého nemovitého majetku, vedeného v jednotlivých vložkách zemských desek [číslo]. Také [anonymizována dvě slova] sv. [jméno] v [obec] [část obce] se považuje za samostatnou právnickou osobu, jejíž kontinuita nebyla přerušena. K uvedenému Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že je zřejmé (z Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury), že se jedná o právnické osoby, jejichž zřizovatelem je [ulice] [anonymizována dvě slova] sv. [jméno] a statutárním orgánem obou těchto korporací je tatáž fyzická osoba. Jde tedy o organizačně, ideově, ale i personálně a ekonomicky propojené církevní právnické osoby, jimž (jejich právnímu předchůdci) byl majetek v rozhodném období odňat a u nichž lze očekávat kooperaci při zachování či obnovení funkčního celku nemovitých věcí (srov. viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. [spisová značka]). Aktivní legitimace žalobce je dána, když tyto osoby jsou propojeny a je jejich interní záležitostí, jak se svých práv budou domáhat (srov. rozhodnutí NSČR sp. zn. [spisová značka]). Soud tedy shledává námitku nedostatku aktivní legitimace za lichou.

27. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] ve znění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 6. 2018 a usnesení Nevyššího soudu ze dne 1. 10. 2019 [číslo jednací], předmětné pozemky nebyly žalobci zkonfiskovány přede dnem [datum] ani postupem podle dekretu [číslo] Sb. Podle § 3 odst. 1 písm. b) tohoto dekretu byly právnické osoby považovány za zrádce a nepřátele Československé republiky a jejich majetek byl konfiskován podle § 1 dekretu, pokud jejich správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům. O tom, zda právnická osoba spadá pod toto ustanovení, rozhodoval zemský národní výbor, jehož obvodu dotčená nemovitost ležela, podle návrhu příslušného okresního národního výboru. Pochybné případy měl zemský národní výbor předložit ke konečnému rozhodnutí Ministerstvu zemědělství, které rozhodovalo v dohodě s Ministerstvem vnitra (§ 3 odst. 2 dekretu č. 12/1945 Sb.) (…). Okresní národní výbor v [obec] návrh na rozhodnutí, aby žalobce byl prohlášen za zrádcovskou osobu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) dekretu č. 12/1945 Sb. podal k [příjmení] národnímu výboru v [obec] (…) [příjmení] národní výbor si vyžádal od Okresního národního výboru v [obec] další podklady (…) a návrh projednal (…) na schůzi komise pro pozemkovou reformu dne [datum] byl návrh na označení žalobce za zrádcovskou osobu zamítnut, následně byl tento bod vzat z pořadu schůze rady zemského národního výboru dne [datum]. Soud má tedy za prokázané, že [příjmení] národní výbor v [obec] ve věci konfiskace majetku žalobce nerozhodl. Soud tedy uzavírá, že žalobce (jeho právní předchůdce) v rozhodném období utrpěl majetkovou křivdu v důsledku toho, že v rozhodném období došlo k odnětí pozemků vymezených ve výrokové části tohoto rozhodnutí bez náhrady. Žalobce je tedy zcela bez pochyb osobou oprávněnou dle § 3 zákona o majetkovém vyrovnání. Oprávní kontinuitu žalobce podporuje potvrzení Ministerstva kultury České republiky ze dne [datum] a výpis z evidence právnických osob, které jsou součástmi registrovaných církví a náboženských společností.

28. Soud má dále za prokázané, že žalobce písemně vyzval žalovaného, jakožto povinnou osobu, k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti, kdy uvedené je prokazování výzvou k vydání majetku ze dne [datum]. Jakožto příloha k výzvě bylo učiněno prohlášení funkční souvislosti týkající se předmětných pozemků. Funkční souvislost byla odůvodněna tím, že historicky i v současné době pozemky funkčně souvisí s nemovitostmi, které budou předmětem vydání podle zákona o majetkovém vyrovnání.

29. Dosavadní výše popsané zákonem předpokládané podmínky pro vyhovění žaloby byly ze strany žalobce splněny. Soud se však dále musel zabývat otázkou funkční souvislosti předmětných pozemků s chatou [příjmení] a s likusáky, kdy tato otázka se jevila pro danou věc jako zásadní. Zákon o majetkovém vyrovnání pojem funkční souvislosti nedefinuje. Dovolací soud opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil, že funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu ustanovení § 7 zákona o majetkovém vyrovnání může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné vzhledem k jejímu funkčnímu určení, přičemž toto využití je (bylo) bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné, a oddělením jedné věci od druhé je (byla) jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně snížena. Okresní soud při vymezení pojmu funkční souvislosti vyšel taktéž z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit její funkci. Ve vztahu funkční souvislosti je ekonomická a užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci podstatně snížena. Může se jednat jak o vztah oboustranné závislosti, kdy ani jedna z věcí nemůže samostatně plnit řádně svou funkci, tak o vztah jednostranné závislosti, kdy jedna věc může plnit svou funkci samostatně, zatímco druhá nikoli.

30. Soud má po provedeném dokazování za to, že v daném případě je zákonný požadavek funkční souvislosti tak, jak uvádí zákon a judikatura, splněn. Podmínka funkční souvislosti je splněna jak v případě existující současné funkční souvislosti, tak v případě funkční souvislosti již neexistující, historické. Historická funkční souvislost se vztahuje ke způsobu využívání věci bezprostředně před jejím odnětím státem.

31. Žalobce je vlastníkem chaty [příjmení] stojící na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a vlastníkem [anonymizováno] stojících na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků vymezených ve výrokové části tohoto rozsudku. Pozemek parc. [číslo] zcela obklopuje chatu [příjmení], pozemek parc. [číslo] zcela obklopuje [anonymizováno]. Samotná existence bezprostředního sousedství pozemků sice nemůže být dostatečným předpokladem pro učinění závěru, že pozemky spolu funčně souvisí, avšak v dané situaci se jedná o předpoklad významný. Jak plyne z mapy okolí chaty [příjmení] a z fotografií zobrazujících okolí chaty [příjmení], okolí chaty – tedy pozemek parc. [číslo] je využíván za účelem posezení, na pozemek parc. [číslo] zasahuje elektrický rozvaděč z [anonymizováno]. Dále je z letecké mapy se zákresem hranic pozemků zřejmé, že chata [příjmení] zasahuje svou rozlohou na pozemek parc. [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a [list vlastnictví] je zřejmé, že pozemek parc. [číslo] i pozemek parc. [číslo] jsou zatíženy věcnými břemeny - služebností inženýrských sítí, věcným břemenem cesty, služebností práva na vodu, služebností provádění oprav plotu, zdí a střechy, služebností práva na svod dešťové vody, služebnost využívání septiku a čistírny odpadních vod, to vše ve prospěch pozemku parc. č. St. [anonymizováno], na němž stojí chata [příjmení] i ve prospěch pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž stojí [anonymizováno].

32. Z uvedeného je zřejmé pozemek parc. [číslo] musí být nutně využíván za účelem přístupu k chatě [příjmení] – již samotné umístění chaty [příjmení] vypovídá o tom, že pozemky musí být ve vzájemné funkční souvislosti. Přes pozemek parc. [číslo] tak historicky i současně musela být zajišťována veškerá obslužnost chaty [příjmení]. Tvrzení žalovaného, že žalobce má dostatečný přístup k chatě [příjmení] zajištěn právě uvedenými služebnostmi, nemohou v dané situaci obstát. Soud má totiž za to, že pakliže by na uvedenou argumentaci žalovaného přistoupil, postupoval by v rozporu se smyslem zákona o majetkovém vyrovnání. Za použití této úvahy by mohl být zákon obcházen. Soud připomíná, že účelem zákona o majetkovém vyrovnání je zmírnit křivdy způsobené v rozhodném období, a proto je nezbytné se této myšlenky držet i při posuzování řešené věci. Je více než zřejmé, že věcná břemena byla zřízena zejména v důsledku existujícího právního stavu, tedy rozdílného vlastníka pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] chaty [příjmení] a [anonymizováno]. V daném případě tak nemůže jít při hodnocení funkční souvislosti nemovitých věcí existence služebností k tíži žalobce. Je bezpochyby, že služebnosti byly zřízeny za účelem právní jistoty žalobce – tak aby mohla být chata [příjmení] plnohodnotně obhospodařována a využívána ke své funkci. Samotná existence věcných břemen prokazuje, že mezi chatou [příjmení] a pozemkem parc. [číslo] existuje užitná souvztažnost daná faktickými možnostmi hospodářského využití chaty. V případě, že by tomu tak nebylo, nebyla by chata [příjmení] přístupná a nebylo by možné ji užívat, což se příčí podstatě existence uvedené stavby. Z památkového katalogu, z prohlášení za kulturní památku ze dne [datum], z evidenčního listu nemovité památky a ze zemské desky [číslo] je totiž zřejmé, že chata [příjmení] se užívala jako restaurace, ubytovna a myslivna, jedná se o kulturní památku. Uvedená souvztažnost se zcela jistě projevuje tím, že pozemek parc. [číslo] byl předpokladem fungování a řádného využívání chaty [příjmení]. Oddělení jednotlivých nemovitostí došlo ke ztížení užívání chaty [příjmení], její užitná hodnota se zcela jistě snížila, kdy tento stav byl částečně napraven zřízením věcných břemen. V případě restaurace a ubytovny platí, že tyto jsou provozovány dodnes, jak plyne z výpisu z živnostenského rejstříku a z výpisu z webových stránek chaty. [příjmení] [příjmení] je významně turisticky vyhledávána, v takovém případě musí být zajišťována její oprava, rekonstrukce, případně i modernizace. Ze souhlasného závazného stanoviska [stát. instituce] a ze závazného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vysloveno souhlasné stanovisko ke stavbě s názvem odkanalizovaní turistické chaty [příjmení], přičemž v daném případě by stavba zasahovala do sporného pozemku parc. [číslo]. Ačkoli žalovaný namítal, že na uvedený argument nemůže být brán zřetel, neboť se jedná o plán do budoucna, který nikterak o funkční souvislosti nevypovídá, soud s jeho názorem nesouhlasí. Už v současné chvíli je – s ohledem na existenci služebnosti využívání septiku a čistírny odpadních vod – zřejmé, že i v současné době je nezbytné pozemek parc. [číslo] k používání septiku a čistírny odpadních vod využívat. Žalovaný dále namítal, jak také vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. [anonymizováno] a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [anonymizováno], z ortofotomap a z fotografií, že na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a [číslo] stojí stavba bez čp/če – technické vybavení, a jiný nebytový prostor (jednotky) ve vlastnictví Vodovodů a kanalizací [právnická osoba] a Českou republikou – zařízením služeb pro Ministerstvo vnitra, a dále že na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a [číslo] stojí stavba bez čp/če, stavba občanské vybavenosti, ve vlastnictví [právnická osoba] Žalovaný v souvislosti s uvedeným namítal, že pakliže by byl pozemek parc. [číslo] vydán žalobci, došlo by k znepřístupnění uvedených staveb. Dle soudu je takový názor žalovaného nepřiléhavý, neboť – jak je zřejmé z ortofotomap – uvedené stavby nejsou zcela obklopeny pozemkem parc. [číslo] je tedy možné využít i jiných přístupových cest. Uvedený stav navíc nevylučuje zřízení věcného břemene právě za účelem správy předmětných staveb. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pakliže žalovaný namítal, že není možné předmětné pozemky vydat, neboť chata [příjmení] je pronajímána mimo okruh oprávněných osob, uvedený argument nemůže obstát vzhledem k existující historické funkční souvislosti.

33. Obdobně je tomu v případě pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na kterém se nachází stavba tzv. [anonymizována dvě slova] jsou obklopeny pozemkem parc. [číslo] k přístupu k [anonymizováno] musí být využit pozemek parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] nemá pro žalovaného žádnou zásadnější funkci ani užití, vydání pozemku je podle názoru soudu v souladu s ekonomickou funkcí pozemku, který tvoří s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] jeden celek. Podle názoru soudu by tomu tak mělo zůstat i v rámci vlastnických vztahů. Již z historického hlediska je zřejmé, že [anonymizováno] – tehdy sloužící jako u bytovna pro lesní dělníky, kteří pracovali v okolních lesích, sloužily k rozšíření ubytovací kapacity chaty [příjmení]. Soud je toho názoru, že nelze funkční souvislost [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] hodnotit pouze izolovaně, nýbrž je nezbytné zohlednit komplexní funkční souvislost i s objektem chaty [příjmení] a přilehlých lesů. Na tomto pohledu nemůže nic změnit ani fakt, že technický stav [anonymizováno] je k dnešnímu dni špatný, některé [anonymizováno] již byly odstraněny, a to v souladu s rozhodnutím [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne [datum]. Soud dále podotýká, že špatný technický stav nebyl zcela jistě zaviněn počínáním žalobce, kdy tento vlastnické právo k [anonymizováno] nabyl nejdříve v roce 2006, což je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k.ú. [anonymizováno]. Do té doby nemohl žalobce žádným způsobem ovlivnit jejich stav, jejich chátrání tak nemůže jít k jeho tíži. Jak již soud uvedl výše, funkční souvislost [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] hodnotit pouze izolovaně, nýbrž je nezbytné zohlednit komplexní funkční souvislost i s objektem [příjmení] [příjmení] a přilehlých pozemků. Na daném místě soud opakovaně poukazuje na existenci věcných břemen, kterými jsou zatíženy předmětné pozemky a jsou zřízeny ve prospěch pozemku parc. č. St. [anonymizováno], na němž stojí chata [příjmení] i ve prospěch pozemku parc. č. st. [anonymizováno], na němž stojí [anonymizováno]. Je zřejmé, že [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] tvořily a tvoří jeden celek – jedině tak mohlo být s předmětnými nemovitostmi účelně nakládáno. Opačný výklad by totiž znamenal, že by zde byla nulová užitná hodnota [anonymizováno].

34. Podpůrně soud uvádí, že ze záznamu o jednání ze dne [datum] je zřejmé, že Státní pozemkový úřad, konkrétně územní pracoviště [obec], v roce 2014 považoval předmětné pozemky za funkčně související s turistickou chatou [příjmení]. Nelze ani přehlédnout, že rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka] a z rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], č.j. [číslo] 2014 [číslo] [spisová značka], byly žalobci předmětné pozemky jakožto osobě oprávněné, vydány. Rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci, avšak bylo shledáno za nicotné, avšak toliko proto, že uvedené pozemky nejsou zemědělským pozemkem, a proto nebylo pravomocí Státního pozemkového úřadu rozhodnout o vydání pozemků. Sám žalovaný na základě uvedených rozhodnutí předmětné pozemky žalobci předal, jak je zřejmé z protokolu o předání a převzetí majetku.

35. Na základě výše uvedených důvodů soud zhodnotil, že předmětné pozemky funkčně souvisejí s pozemky ve vlastnictví žalobce, konkrétně s pozemky, na kterých stojí chata [příjmení] a likusáky. Soud je toho názoru, že byly splněny veškeré podmínky dle zákona o majetkovém vyrovnání a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 450 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dvou cestovních náhrad podle § 13 a. t. v celkové částce 3 450 Kč (2 x 1 725 Kč).