10 C 185/2022
č. j. 10 C 185/2022-31
V PLATNOSTIOkresní soud v Náchodě rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 1 520 Kč s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaný se při přepravní kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem, a proto mu podle zákona o silniční dopravě a smluvních podmínek vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku. Rozsudek byl vydán i přes omezení žalovaného ve svéprávnosti, protože opatrovník nevyjádřil názor a doručení bylo považováno za provedené. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 300 Kč a o doměření soudního poplatku ve výši 600 Kč.
Plný text
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený role v řízení celé jméno opatrovnice anonymizováno adresa opatrovnice o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím (jízdné)
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 1 520 Kč s příslušenstvím jako jízdné (20 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč), neboť žalovaný se dne datum v obec na lince hromadné dopravy nemohl při přepravní kontrole prokázat pověřené osobě anonymizována dvě slova územní celek a.s. platným jízdním dokladem. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka postupitele anonymizována dvě slova územní celek anonymizováno, IČO, anonymizována dvě slova, se sídlem adresa, v celkové částce 1 520 Kč vůči žalovanému postoupena žalobkyni jakožto postupníkovi. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o. s. ř. dne datum odeslána předžalobní výzva k zaplacení. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.
3. Elektronický platební rozkaz nemohl soud vydat, neboť žalovaný je omezený ve svéprávnosti a to rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č. j. spisová značka moc 26. 6. 2017. Opatrovníkem žalovaného je paní celé jméno opatrovnice, bytem adresa opatrovnice j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum.
4. Opatrovník žalovaného ani žalovaný se k věci nevyjádřili. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Doručováno bylo jak opakovaně opatrovnici vhozením do schránky, tak žalovanému.
5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě.
6. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu.
7. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
8. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení zjistil soud, že účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku (dále jen,, o. z.“). Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní rády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 20 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobkyně je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Současně žalobkyni přiznal v souladu s § 1970 o. z. a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Z rozhodnutí, kterým byl žalovaný omezen ve svéprávnosti soud zjistil, že žalovaný není oprávněn činit jednání, jehož majetková hodnota přesahuje 500 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný je oprávněn uzavírat smlouvu o přepravě a pokud takovou smlouvu (konkludentně) uzavře, je povinen zaplatit jízdné. Pokud tuto povinnost nesplní, je pak povinen zaplatit i přirážku k jízdnému.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 900 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 900 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
11. Soud doměřil žalobkyni soudní poplatek, neboť elektronický platební rozkaz nemohl být vydán. Elektronický platební rozkaz nemohl být vydán z důvodů omezení žalovaného činit úkony přesahující částku 500 Kč. V daném případě je předmětem sporu částka vyšší. Soud tedy podle sazebníku soudních poplatků, položka 2 bod 2 zákona č. 549/1991 Sb. a soudní poplatek doměřil, když tento je podle položky 1 bod 1a) ve výši 1 000 Kč. Zaplaceno již bylo 400 Kč, k doplacení tedy zbývá 600 Kč. Proti tomuto rozsudku není v bodě I. a II výroku odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř.. Proti tomuto rozsudku je možno v bodě III. výroku podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Náchodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.