10 C 192/2017

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Balcar ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27.768,50 Kč od [datum] do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů ve výši 83.838 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Náchodě dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27.768,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení; návrhem doručeným soudu dne [datum] žalobkyně žalobu rozšířila o částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše z titulu dlužného poplatku za poskytnuté zajištění zástavou ve vlastnictví žalobkyně. Dále požadovala na žalované zaplacení náhrady nákladů řízení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že má za žalovanou splatnou zbývající část pohledávky, která představuje zbývající neuhrazenou část poplatku za poskytnuté zajištění zástavou ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], evidovaném na listu vlastnictví [číslo] v citovaném katastrálním území (dále též jen "pozemek parc. [číslo]). Pozemek parc [číslo] byl zatížen na základě smlouvy o zřízení zástavního práva reg. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva nastaly ke dni [datum]. Toto smluvní zástavní právo bylo k pozemku parc. [číslo] zaevidováno na listu vlastnictví [číslo] pod [číslo jednací]. Zajištění bylo poskytnuto k zajištění dluhu žalované dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] reg. [číslo] vůči [právnická osoba] coby bance poskytující úvěr. K výmazu smluvního zástavního práva došlo vkladem dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], a to na základě vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem [právnická osoba] dle potvrzení o vzdání se zástavního práva ze dne [datum]. Poplatek za poskytnuté zajištění zástavou činil za období od [datum] do [datum] celkem [částka]. V této výši byl vyúčtován fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované oznámení o jednostranném započtení pohledávek ze dne [datum], kdy v důsledku žalobkyní provedeného jednostranného započtení pohledávek zbývá žalované uhradit 27.768,50 Kč na shora specifikovanou pohledávku v původní celkové výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] činil poplatek celkem [částka], k jehož úhradě žalobkyně žalovanou vyzvala výzvou ze dne [datum]. Takto vyčíslený poplatek za poskytnuté zajištění vychází z obvyklé ceny tohoto typu služeb spočívajících v poskytnutí zajištění zástavou a činí 1,5 % ročně z hodnoty pozemku parc. [číslo]. Dle smlouvy o úvěru reg. [číslo] zástavní věřitel požadoval, aby hodnota předmětu zajištění činila nejméně [částka]. Pozemek parc. [číslo] proto musel mít minimálně tuto hodnotu. Dle konstatování Nejvyššího soudu obsaženého v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zajištění se mezi podnikateli poskytuje obvykle za protihodnotu. Úplatnost zajištění pozemkem parc. [číslo] vyplývá i z jednání dne [datum], které se účastnila na úrovni statutárního orgánu žalovaná zastoupená [jméno] [příjmení] coby jediným jednatelem tehdejšího předsedy představenstva žalované. Význam ve věci dle žalobkyně má i skutečnost, že dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů by v rámci běžných obchodních vztahů mělo být mezi tzv. spojenými osobami vycházeno primárně z ceny na trhu obvyklé. Žalobkyně a žalovaná byly ve smyslu citovaného ustanovení zákona tzv. jinak spojenými osobami (smlouvu o zřízení zástavního práva podepsal za žalobkyni coby zástavce člen představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], smlouvu o úvěru podepsal za žalovanou coby klienta předseda představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bratr [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Úplatnost zajištění vyplývá i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ve vztahu k insolvenčním řízením. Zajištění zástavou tak bylo, a to jak ve výchozím režimu, tak i s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, poskytnuto dle žalobkyně za úplatu.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní považovala celý za nedůvodný. Žalobkyni se nepodařil prokázat právní titul, na základě kterého by jí měl vzniknout nárok na plnění v požadované výši. Žalobkyni se ani nepodařilo prokázat své tvrzení o tom, že se zajištění zástavou za úplatu považuje za běžný obchodní vztah. Předmětem podnikání žalobkyně není poskytování zajištění za úplatu, nemá na to ani živnostenské oprávnění. Za podmínky obvyklé v obchodním styku žalovaná považuje každý obchodní případ akciové společnosti v rámci jejího typického předmětu činnosti. V daném případě se o to nejednalo. Zajištění zástavou ve prospěch žalované nelze primárně posuzovat jako vztah úplatný, neboť úplatnost by musela být mezi smluvními stranami sjednána. Úplata je v tomto smyslu podstatnou okolností, a pokud by bylo vůlí stran sjednat úplatnou smlouvu, pak by tato úplata nepochybně zachycena ve smlouvě či jiným relevantním způsobem sjednána, účtována a ze strany žalobkyně i uplatňovány vystavením příslušných daňových dokladů. K žádné z těchto skutečností nedošlo, neboť vůlí stran bylo zjevně smlouvu uzavřít jako smlouvu bezúplatnou. Pakliže by nárok žalobkyně byl posouzen podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, vznesla žalovaná námitku promlčení uplatněného nároku. Žalovaná dále sdělila, že v daném případě se jedná o jednoznačně o účelový nárok žalobkyně, která se různými formami a různými způsoby snaží uplatňovat dlouhodobě nároky vůči žalované, a to jak z pohledu žalobkyně, tak i osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z výše uvedených důvodů navrhla žalovaná, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Ve věci již bylo rozhodnuto podepsaným soudem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Z informace o pozemku ([číslo listu]) bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalobkyně.

5. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] datované dnem [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše [částka]. Splnění závazků žalované z této smlouvy bylo zajištěno mj. zástavním právem k nemovitosti na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo]. Tuto smlouvu za žalovanou podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

6. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako zástavní věřitel a žalobkyně jako zástavce smlouvu o zřízení zástavního práva k pozemku parc. [číslo] k zajištění pohledávek [právnická osoba] vůči žalované. Tuto smlouvu za žalobkyni podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ([číslo listu]) soud zjistil, že k [datum] byl jediným členem představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]. Od [datum] je jediným členem představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], který je také od [datum] jediným akcionářem žalobkyně. Rovněž od [datum] je jediným členem dozorčí rady žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále soud zjistil, že k [datum] byl předsedou představenstva žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který mohl jednat jménem společnosti vůči třetím osobám samostatně. Toto jeho členství ve statutárním orgánu žalované zaniklo k [datum].

8. Z listiny označené jako Zápis z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, tyto dvě osoby spolu jednaly ohledně vzájemných záležitostí žalobkyně, žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] souhlasil s tím, že na pozemek žalobkyně bude zřízeno zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], které bude součástí ručení k úvěru žalované [číslo] 2014 u [právnická osoba] Za poskytnutí této záruky bude žalovaná platit žalobkyni poplatek 1 – 1,5 % ročně z hodnoty poskytnuté záruky – bude ještě upřesněno. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že ke dni [datum] mohl samostatně zastupoval žalobkyni člen představenstva, kterým byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a za žalovanou mohl jednat samostatně předseda představenstva, přičemž předsedou představenstva byla společnost [anonymizováno] [právnická osoba], kterou zastupoval pan [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl k [datum] jediným členem dozorčí rady žalobkyně.

9. Z e-mailu místopředsedy dozorčí rady žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a jeho přílohy ([číslo listu]) soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl zaslán nepodepsaný zápis o zasedání dozorčí rady žalované, konané dne [datum]. Dle bodu 4. zápisu byla dozorčí rada seznámena s možnostmi financování poskytovaného [právnická osoba] pro žalovanou a [anonymizována tři slova]. Dozorčí rady se jako hosté zúčastnili [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

10. Z e-mailu Advokátní kanceláře [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] a jeho přílohy ze dne [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že advokátní kancelář zaslala [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedatovaný koncept smlouvy o poskytnutí zajištění. V tomto konceptu jsou jako dlužníci uvedeni žalovaná, zastoupená předsedou představenstva [anonymizováno] [právnická osoba], jednatel [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] hodinářská s.r.o., zastoupená jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jako zástavce žalobkyně, zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále je v konceptu uvedeno, že žalovaná čerpá od [právnická osoba] úvěr na základě úvěrové smlouvy [číslo] [číslo] 2014, [číslo] 2014 a [číslo] 2014 a [právnická osoba] hodinářská s.r.o. čerpá od [právnická osoba] úvěr na základě úvěrové smlouvy [číslo] 2014 a [číslo] 2014. Žalobkyně jako zástavce již uzavřela nebo se zaváže uzavřít se společností [právnická osoba] zástavní smlouvy za účelem zajištění těchto úvěrů. Předmětem zástavních smluv bude pozemek žalobkyně parc. [číslo] za poskytnutí zajištění se dlužníci zaváží zaplatit společně a nerozdílně zástavci odměnu ve výši [částka] ročně bez DPH. Odměna bude poprvé vyúčtována za kalendářní rok 2014. Za předchozí období zástavci odměna nenáleží. Odměna bude splatná v běžném kalendářním roce za předchozí kalendářní rok vždy do 15. ledna kalendářního roku. Zástavce vystaví a zašle fakturu kterémukoli z dlužníků.

11. Z e-mailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dle žalobkyně osoby tlumočící zájmy [právnická osoba] a.s., toho času majoritního akcionáře žalované) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno že se jedná o odpověď na e-mail [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] počínající slovy„ Vážený pane [příjmení], dle Vašich dispozic zasílám přehled závazků a pohledávek [anonymizováno] – [anonymizováno]“, kde [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že se předešlého dne setkal s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dohodli se mj. na tom, že se připraví návrh smlouvy ohledně poplatků za zástavu pozemku žalobkyně ve prospěch žalované. Před podpisem chce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] smlouvu vidět.

12. Z faktury žalobkyně [číslo] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu a za poskytnuté ručení zástavou vlastního pozemku za období od [datum] do [datum] účtovala provizi ve výši 1,5 % ročně z hodnoty zástavy, a to částku [částka].

13. Z e-mailu účetní žalobkyně [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že paní [příjmení] něco našla v souvislosti s posláním faktury [číslo] a zápočtem. To také [anonymizováno] [jméno] [příjmení] přeposlala. Příloha mailu je označena Faktura_ [číslo]. Tento mail navazuje na původní zprávu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zaslané účetní žalované [jméno] [příjmení] s předmětem„ Ještě jedna faktura“.

14. Z výzvy k úhradě [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalobkyně předložila žalované konečné vyúčtování odměny za poskytnuté ručení z úvěrové smlouvy [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] bez DPH ([částka] s DPH).

15. Z informace [právnická osoba] o výši dluhu ze dne [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že na základě žádosti žalované ji banka zaslala informaci o výši zůstatku jistiny úvěr na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo]

16. Z potvrzení o vzdání se zástavního práva, zákazu zcizení a/nebo zatížení a poznámek ze dne [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že [právnická osoba] jako zástavní věřitel se vzdal zástavního práva evidovaného v katastru nemovitostí pod [číslo jednací] u pozemku parc. [číslo].

17. Z vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. V [číslo] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že výmazu smluvního zástavního práva k pozemku parc. [číslo] došlo vkladem dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], a to na základě vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem.

18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ([číslo listu]), poštovního podacího archu ze dne [datum] ([číslo listu]) a dodejky ze dne [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud z hlediska skutkového stavu věci k závěru, že dne [datum] uzavřela žalovaná a [právnická osoba] smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky. Splnění závazků žalované z této smlouvy bylo zajištěno mj. zástavním právem k pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo], uzavřené mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalobkyní jako zástavcem. Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] uzavřel za žalobkyni jediný člen představenstva žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a smlouvu o úvěru reg. [číslo] uzavřel za žalovanou bratr [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], tehdy jediný členem představenstva žalované a současný jediný člen představenstva a jediný akcionář žalobkyně. Členství [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve statutárním orgánu žalované zaniklo k [datum]. Při ukončení působení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u žalobkyně docházelo mezi osobami zainteresovanými k jednáním ohledně vztahů mezi oběma účastnicemi a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu na částku [částka] za poskytnuté ručení pozemkem parc. [číslo] za období od [datum] do [datum]. Výzvou k úhradě [číslo] ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení odměny za poskytnuté ručení z úvěrové smlouvy [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka].

20. S ohledem na to, kdy byla smlouvy o zřízení zástavního práva k pozemku parc. [číslo] uzavřena, tj. dne [datum], posuzoval soud věc podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle ust. § 266 odst. 1 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle ust. § 266 odst. 2 obchodního zákoníku v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Podle ust. § 266 odst. 3 obchodního zákoníku při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Podle ust. § 269 odst. 2 věty první obchodního zákoníku mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy.

22. Žaloba není důvodná, neboť se žalobkyni ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. nepodařila prokázat úplatnost zajištění úvěru žalované prostřednictvím zřízení zástavního práva k pozemku žalobkyně parc. [číslo]. Úplatnost zajištění zástavou nelze považovat obecně za„ výchozí režim“ mezi dvěma obchodními subjekty, neboť takovouto domněnku zákon v žádném ustanovení nedefinuje. Úplatnost zajištění jako výchozí režim nelze vyvozovat ani z konstatování Nejvyššího soudu uvedeném v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že„ … Je obvyklé, že zajištění se v obchodním styku obvykle poskytuje za protihodnotu (úplatu či jinou službu)“. Jedná se zde ze strany Nejvyššího soudu pouze o vymezení obvyklých podmínek v obchodním styku, tedy běžné situace, která se v praxi mezi subjekty obchodním styku vyskytuje, a to v návaznosti na posouzení platnosti smlouvy dle § 196a odst. 1 obchodního zákoníku, tedy na vymezení předpokladů (rozpor s podmínkami obvyklými v obchodním styku), za jakých je posuzovaná smlouva neplatná pro rozpor se zákonem. Úplatnost zajištění jako výchozí režim nelze vyvozovat ani z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (a dalších obdobných rozsudků), kde se insolvenční správce odpůrčí žalobou dle § 235 odst. 2 insolvenčního zákona domáhal rozhodnutí, že napadené znevýhodňující právní úkony dlužníka jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné. Zde se Nejvyšší soud opět zabýval přiměřeností protihodnoty za poskytnutí zajištění, a to ve srovnání s podmínkami obvyklými v obchodním styku z důvodu naplnění podmínek odporovatelnosti. Ať již se jedná o předpoklady předvídané v § 196a obchodního zákoníku nebo v normách upravujících odporovatelnost, jedná se o speciální normy, které vytvářejí výjimku ze zásady smluvní volnosti a jejich původ je v ochraně subjektů, které by takovýmito úkony mohly být poškozeny. Nelze se ztotožnit ani s názorem žalobkyně o tom, že o úplatnosti vztahu mezi žalobkyní a žalovanou svědčí ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Také tato norma má původ v ochraně, a to fiskálních zájmů státu, kdy je předpoklad, že mezi spojenými osobami bude docházet k zastřeným právním jednáním z důvodu snížení daňové povinnosti. Ani tato norma však zúčastněným spojeným osobám nenařizuje, aby si ceny určily obvyklým způsobem, pouze jim ukládá, aby byl upraven jejich základ daně z příjmu o rozdíl zjištěný porovnáním cen běžných a sjednaných. Pokud však smluvní volnost stran ustanoveními soukromého či veřejného práva omezena není, mohou si strany ujednat svá vzájemná práva a povinnosti autonomně. V předmětném případě si účastnice ujednat zajištění zástavou bezúplatně mohly. Vychází-li však žalobkyně z tvrzení, že došlo k zajištění zástavním právem za úplatu, tíží jí důkazní břemeno k prokázání této skutečnosti, neboť z tohoto tvrzení má výhodu. To se však dle soudu žalobkyni nepodařilo. Nevyplývá to ani z následného chování žalobkyně. K zajištění závazku došlo již dne [datum] a žalobkyně v době, jak by to bylo v obdobných případech při úplatnosti zajištění běžné, žádný poplatek nepožadovala a nefakturovala. Učinila tak, až po ukončení působení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u žalované a následných jednáních s tímto odchodem souvisejících. Poprvé to bylo až fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], a to za období od [datum] do [datum]. Úplatnost zajištění nevyplývá ani ze zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], e-mailu Advokátní kanceláře [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] a jeho přílohy ze dne [datum] či e-mailu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Naopak výše uvedené důkazy vypovídají o skutečnosti, že původní dohoda o zajištění úvěru žalované zástavou ve vlastnictví žalobkyně byla bezúplatná, když osoby zúčastněné na činnosti obou účastnic měly při odchodu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tendenci jednat o zavedení úplatnosti smluv o zajištění pozemkem žalobkyně. V provedeném důkazním řízení však nebylo prokázáno, že by se stranám takovouto dohodu o budoucí či zpětné úplatnosti zajištění k úvěru žalované reg. [číslo] 2014 skutečně podařilo uzavřít. Nelze to vyvodit ani ze zápisu z jednání mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ještě žalobkyni nemohl platně zavazovat a ze zápisu vyplývá, že se jednalo o zajištění úvěru žalované reg. [číslo] 2014. V souzeném případě se nemůže jednat ani o nárok z bezdůvodného obohacení, když zajištění zástavou je postaveno na smluvním základě, který má před institutem bezdůvodného obohacení přednost. Protože v řízení nebyla prokázána důvodnost nároku žalobkyně, soud žalobu žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu odměny za zastupování za 4 úkony právní služby po [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen a.t., (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], písemné vyjádření žalovaného k žalobě dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]), a 4 režijních paušálů za právní pomoci po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 258 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 5,27 l [číslo] km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. Dále má právo na náhradu odměny za zastupování advokátem za 6 úkonů právní služby po [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 a.t. (vyjádření žalované ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], vyjádření žalované ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemný návrh ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]) a 6 režijních paušálů za právní pomoci po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalované patří náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 258 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 5,27 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 258 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 5,27 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 258 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši [částka], neboť právní zástupce žalované je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalované představují částku [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.