10 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 442,04 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 442,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 108,80 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 653,60 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 9 442,04 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 442,04 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř..

2. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 442,04 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí. Uvedla, že s žalovanou uzavřela Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. Předmětem Smlouvy byla úvěrovaná částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala k placení úroku ve výši 18,90% společně s poplatky za služby spojené s vedením účtu. Žalovaná se však dostala do prodlení a výše uvedenou částku neuhradila řádně a včas. Žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení dlužné částky, ta však dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

5. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, tedy že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet s úvěrovým limitem 8 000 Kč splatným v , přičemž se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 18,90 %, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního ceníku. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý Kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a měla povinnost poskytnutý Kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. K zesplatnění došlo dne 1. 11. 2019. Na předžalobní výzvu ze dne 3. 11. 2019 žalovaná nereagovala.

6. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z listinných důkazů, a to ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. bankovní účet, obchodních podmínek, ceníku, výpisu z účtu a předžalobní výzvy. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

7. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný, jestliže žalovaná včas neuhradila dluh včetně souvisejících poplatků a úroků. Žalované v důsledku nesplácení úvěru vznikl dluh ve výši 9 442,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 108,80 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 653,60 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 9 442,04 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 442,04 Kč od 23. 6. 2020 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 13. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády číslo Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 o s. ř. odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.