10 C 339/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím (přečerpání účtu)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 579,17 Kč od 2. 6. 2022 do 16. 8. 2022 a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 489,66 Kč od 2. 6. 2022 do 16. 8. 2022, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Oznámení o úrokových sazbách (dále jen„ Oznámení“) a Sazebník poplatků. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván. Žalobkyně proto odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni [datum] zrušila. Žalobkyně prostředky z účtu žalovaného odepisovala do nepovoleného debetu. Dle VOP je žalobkyně oprávněna úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu stanoveného v Oznámení, tak i úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní úrok z nepovoleného debetu dle Oznámení ve výši 25,00 % p.a. ode dne převodu pohledávky na zvláštní účet pohledávek do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně však po žalovaném požaduje smluvní úrok jen ve výši 11. 75 % p.a. Ke dni podání návrhu činila dlužná částka 21 068,83 Kč v tomto složení: jistina 20 000 Kč, smluvní úrok 579,17 Kč a úrok z prodlení 489,66 Kč. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla doposud uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o bankovních službách a informací ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených Smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke Smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.

6. Ze Smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému oznámila výši poskytnutého debetu a podmínky, za kterých je možné finanční prostředky čerpat.

7. Z historického úvěrového výpisu ze dne [datum] soud zjistil transakce, které na úvěrovém účtu probíhaly.

8. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému oznámila ukončení smluvního vztahu ke dni doručení, a to z důvodu nesplácení poskytnutého úvěru.

9. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného o zrušení účtu s debetním zůstatkem [částka] a převedení této částky na účet pohledávek.

10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a poštovním dokladem z téhož dne má soud za prokázané, že byl žalovaný upomínán k uhrazení dlužné částky.

11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

12. Smlouvu soud s ohledem na odkaz v § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) posuzoval podle § [číslo] a násl. oz, tedy jako úvěr.

13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

17. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.