10 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Ježkové a přísedících Mgr. Ing. Patrika Stonjeka a Lenky Svobodové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 133 200 Kč s příslušenstvím (náhrada mzdy)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici „servírka“, a to na dobu neurčitou. Pracovní poměr žalobkyně byl ze strany žalovaného rozvázán okamžitým zrušením pracovního poměru, doručeným žalobkyni dne , datum, (dále jen „okamžité zrušení“). K témuž dni mělo dojít k ukončení pracovního poměru. Žalobkyně doporučeným dopisem, který byl žalovanému doručen dne , datum, , žalovanému sdělila, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnával v souladu s pracovní smlouvou. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , konstatoval soud, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne , datum, , je neplatné. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí nepřiděluje práci, čímž neplní svoji základní pracovněprávní povinnost dle § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), což má dle § 69 odst. 1 ZP za následek vznik nároku žalobkyně na náhradu mzdy ve výši průměrného, resp. pravděpodobného výdělku, a to ode dne , datum, . Jako rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku uvedla žalobkyně leden – březen 2021. Sdělila, že v rozhodném období neodpracovala 21 dnů a je tedy třeba vycházet z výdělku pravděpodobného. Pravděpodobný výdělek žalobkyně činí , částka, hrubého za hodinu. Dle výpočtu, který žalobkyně v návrhu uvedla, žalovaný nezaplatil žalobkyni náhradu mzdy za část měsíce května 2021 až po prosinec 2021 ve výši , částka, . Konkrétně tedy za květen 2021- , částka, , červen 2021 - , částka, , červenec 2021- , částka, , srpen 2021- , částka, , září 2021 - , částka, , říjen 2021- , částka, , listopad 2021 - , částka, a prosinec 2021 - , částka, . Dále žalobkyně požaduje z jednotlivých měsíčních částek úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně uvedla, že žalovaného vyzvala k zaplacení požadované částky , datum, předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Dne , datum, bylo soudu doručeno rozšíření žaloby, ve kterém žalobkyně uvedla, že žalovaný žalobkyni nadále nepřiděluje práci a žalobkyně, tak požaduje náhradu mzdy za období leden-únor 2022 a rozšiřuje tak žalobu o , částka, . Zároveň uvedla, že dne , datum, zaslala žalovanému další předžalobní výzvu. Celková požadovaná náhrada mzdy tak ke dni , datum, činila , částka, s příslušenstvím.

3. Následně dne , datum, žalobkyně soudu zaslala další rozšíření žaloby, a to společně s jejím částečným zpětvzetím. Uvedla, že žalovaný dne , datum, zcela zaplatil náhradu mzdy za období květen až říjen 2021, a to včetně příslušenství a vystavil na tuto náhradu mzdy žalobkyni výplatní pásky. V tomto rozsahu, tak žalobkyně vzala žalobu zpět a k zaplacení tedy zbývala náhrada mzdy za období listopad 2021 až únor 2022 ve výši , částka, s příslušenstvím. Zároveň však žalobkyně soudu sdělila, že požaduje náhradu mzdy za období březen 2022 – část měsíce červenec 2022 v částce , částka, , tedy celkem náhradu mzdy za období listopad 2021 až část měsíce červenec 2022, ve výši , částka, s příslušenstvím.

4. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, neboť i přesto, že byl pracovní poměr s žalobkyní rozvázán okamžitým zrušením dne , datum, neplatně, tak má za to, že je zde dán důvod pro snížení povinnosti zaměstnavatele k náhradě mzdy za dobu delší jak 6 měsíců ve smyslu § 69 odst. 2 ZP. Uvedl, že by dle jeho názoru mělo být přihlédnuto mj. k chování žalobkyně jako zaměstnance a zejména pak k porušování povinností ze strany žalobkyně v průběhu trvání pracovního poměru, tedy k důvodům, pro které žalovaný nechtěl žalobkyni ani v mezidobí do vydání rozsudku v řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dále zaměstnávat. Dále by mělo být přihlédnuto k tomu, že žalobkyně byla po dobu vedení sporu o neplatnost okamžitého rozvázání pracovního poměru a tedy po dobu, kdy jí žalovaný nepřiděloval žádnou práci, zaměstnána jinde. A dále k tomu, že s ohledem na nízkou nezaměstnanost a příznivé pracovní podmínky na trhu práce zjevně žalobkyně v dotčeném období mohla najít jinou práci za rovnocenných, nebo dokonce výhodnějších podmínek. Žalovaný dále uvedl, že byla uhrazena náhrada mzdy žalobkyně za období květen – říjen 2021, a nad rámec toho také náhrada mzdy žalobkyně za měsíc duben 2021, na který žalobkyně nárok ze zákona neměla a tato platba byla provedena omylem. Dále uhradil žalovaný v návaznosti na rozšíření žaloby také náhradu mzdy za období červen a červenec 2022. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud přiměřeně snížil povinnost žalovaného jako zaměstnavatele k náhradě mzdy za dobu překračující 6 měsíců ve smyslu § 69 odst. 2 ZP, a to tak, že by žalobkyně neměla mít nárok na zaplacení žádné další částky.

5. Dne , datum, bylo soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby, a to z důvodu, že žalovaný uhradil náhradu mzdy za měsíc červen a červenec 2022, v celkově ve výši , částka, s příslušenstvím. Na tvrzení žalovaného reagovala žalobkyně s tím, že nebyla v předmětné době zaměstnána na hlavní pracovní poměr, co se týče náhrady mzdy za duben 2021- uvedla, že se důvodně a oprávněně domnívala, že jí žalovaný v rámci provedené platby nad rámec prvních 6 měsíců náhrady mzdy od neplatného rozvázání pracovního poměru konečně proplácí také náhradu mzdy za část měsíce dubna, na kterou právo měla a tuto platbu proto také v dobré víře celou přijala. Požadovaná částka tak ke dni , datum, činila , částka, s příslušenstvím.

6. Během jednání právní zástupce žalobkyně uvedl, že požadují náhradu mzdy od listopadu 2021 do května 2022 v částce po rozšíření a zpětvzetí žaloby (, částka, ), společně se zákonným úrokem z prodlení a dále náhradu nákladů za zastoupení, a to z toho důvodu, že rozvázání pracovního poměru bylo neplatné. Dále uvedl, že má za to, že zde nejsou důvody ke snížení náhrady mzdy, jelikož žalobkyně vykonávala hůře ohodnocenou práci než u žalovaného. Naproti tomu právní zástupce žalovaného uvedl, že trvají na tom, že zde důvod pro snížení náhrady mzdy přesahující 6 měsíců a uvedl důvody na základě, kterých by mělo dojít k uvedenému snížení náhrady mzdy. Tedy: doba trvání soudního sporu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru, kdy dle názoru zástupce žalovaného, tento trval déle než je obvyklé, a to i v covidové situaci, dále chování žalobkyně, kdy žalobkyně dle žalovaného, opakovaně porušovala povinnosti během svého zaměstnání u žalovaného, vykonávání práce žalobkyně u jiného zaměstnavatele, možnost žalobkyně být zaměstnána jinde, a to dle nabídky na trhu práce. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyni viděl v provozovně , jméno FO, . Žalovaný soudu navrhl, aby v případě, že bude uznán nárok žalobkyně, jí nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, co se týče úkonů za měsíce červen a červenec 2022, jelikož mu nebyla zaslána předžalobní výzva, týkající se předmětné částky za tyto měsíce a ty jsou žalovaný z jiného právního titulu. Právní zástupkyně žalobkyně uvedl, že žalovanému byly zaslány dvě předžalobní výzvy, na které nereagoval, zasílat ještě třetí bylo v dané situaci nadbytečné.

7. Žalovaný byl soudem vyzván ke specifikaci rozsahu, v jakém požaduje snížení náhrady mzdy. Následně žalovaný soudu sdělil návrh, aby byla náhrada mzdy za dobu překračující 6 měsíců žalobkyni přiznána maximálně ve výši , částka, za každý z měsíců v žalovaném období, a to zejména s přihlédnutím k žalobkyní vykonávané práci a s ohledem na existující (výhodnější) nabídky na trhu práce v daném období, kdy případná pasivita žalobkyně na trhu práce nemůže jít nyní k tíži žalovaného.

8. Usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , byla připuštěna změna žaloby, a to takto: ,,Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.“ Zároveň bylo rozhodnuto, že se řízení se co do částky , částka, s příslušenstvím zastavuje.

9. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění:

10. Z pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný, jakožto zaměstnavatel uzavřel s žalobkyní jakožto zaměstnancem pracovní smlouvu, na základě které žalobkyně pro žalovaného vykonávala práci na pozici servírky, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

11. Z listiny označené jako skončení pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele se soudu podává, že touto listinou žalovaný dne , datum, oznámil žalobkyni, že ode dne , datum, ruší pracovní poměr, s ní uzavřený na základě výše uvedené pracovní smlouvy.

12. Z listiny ze dne , datum, , která se dostala do dispozice žalovaného dne , datum, , vyplývá, že žalobkyně písemně oznámila žalovanému, že s výpovědí nesouhlasí a projevila zájem i nadále u žalovaného pracovat.

13. Z dohody o provedení práce ze dne , datum, má soud za zjištěné, že na základě této dohody žalobkyně prováděla pro pana , jméno FO, , IČO: , IČO, pomocné práce v kuchyni a úklidové práce, a to do , datum, , v rozsahu max. 300 hodin ročně, přičemž žalobkyni náležela za odvedenou práci odměna ve výši , částka, za hodinu14. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, a doručenky z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky , částka, s příslušenstvím a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, .

15. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, (když z doručenky vyplývá, že právní zástupkyni žalovaného byla doručena dne , datum, ) má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení částky , částka, s příslušenstvím a náklady právního zastoupení ve výši , částka, .

16. Z výplatních pásek za květen 2021- říjen 2021 vyplývá, že průměrná měsíční hrubá mzda žalobkyně činila , částka, .

17. Z výpisu, resp. pohybu na účtu majitele , Jméno zainteresované osoby 1/0, se podává, že dne , datum, byly z účtu , Anonymizováno, na č. účtu , č. účtu, zaslány dvě platby, a to 1) , částka, a 2) , částka, .

18. Z výzvy k úhradě , podezřelý výraz, pojištění- pro IČ: , IČO, ze dne , datum, se soudu podává, že , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

19. Z výpisu účtu č. , hodnota, , tel. číslo, /0100 se podává, že dne , datum, byla z účtu na č. účtu , č. účtu, zaslána platba , částka, .

20. Z výplatní pásky za duben 2021 vyplývá, že hrubá mzda žalobkyně činila , částka, , dále z výplatní pásky za červen 2022 vyplývá, že hrubá mzda žalobkyně činila , částka, a za červenec 2022 činila , částka, .

21. Z vytýkacího dopisu má soud za prokázané, že dne , datum, žalovaný žalobkyni písemně upozornil, že dne , datum, porušila své pracovní povinnosti, a to tím, že na pracovišti požívala alkohol, což bylo dle žalovaného doložitelné i kamerovými záznamy. Tento dopis obsahuje podpisy obou účastníků.

22. Z vytýkacího dopisu č. , hodnota, má soud za prokázané, že dne , datum, žalovaný žalobkyni písemně upozornil, že dne , datum, porušila své pracovní povinnosti, a to tím, že na pracovišti požívala alkohol, což bylo dle žalovaného doložitelné i kamerovými záznamy. Tento dopis obsahuje podpisy obou účastníků.

23. Z nabídky volných míst Úřadu práce České republiky- kontaktního pracoviště , adresa, se soudu podává přehled volných pracovních míst od prosince 2020 a dále pak od listopadu 2021 do května 2022.

24. Sdělením pana , jméno FO, má soud za zjištěné, že žalobkyně pro pana , jméno FO, pracovala na základě dohod o provedení práce, a to od , datum, do , datum, , když mzda jí byla vyplácena hotově. Z přiložených mzdových listů se podává, že za rok 2021 činila vyplacená mzda , částka, a za rok 2022 - , částka, .

25. Z dohody o ukončení dohody o provedení práce ze dne , datum, se soudu podává, že dohoda o provedení práce ze dne , datum, uzavřená mezi žalobkyní a panem , jméno FO, byla ukončena k , datum26. Z dohody o provedení práce ze dne , datum, má soud za zjištěné, že na základě této dohody žalobkyně prováděla pro pana , jméno FO, , IČO: , IČO, pomocné práce v kuchyni a úklidové práce, a to do , datum, , v rozsahu max. 300 hodin ročně, přičemž žalobkyni náležela za odvedenou práci odměna ve výši , částka, za hodinu.

27. Z jednotlivých měsíčních přehledů vyplácené mzdy vyplývá, že za měsíc červenec 2021 činila čistá mzda , částka, , srpen 2021- , částka, , záři 2021- , částka, , říjen 2021- , částka, , listopad 2021- , částka, , srpen 2022- , částka, .

28. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že soudem bylo učeno, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne , datum, , je neplatné, dále bylo stanoveno, že je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, .

29. Z e-mailové zprávy se soudu podává, že žalobkyně zaslala , datum, žalovanému žádost o dovolenou od , datum, do , datum, .

30. Ze sdělení pana , jméno FO, vyplývá, že žalobkyně u dotyčného nepracovala, pouze byla práci poptávat, avšak vzhledem k těhotenství nebyla přijata.

31. Z e-mailové komunikace má soud za zjištěné, že žalobkyně reagovala na inzeráty týkající se nabídek zaměstnání, a to v období od dubna 2021 a během následujících měsíců.

32. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že jí v době covidu byla dána výpověď, když se následně dostavila na pobočku Úřadu práce ČR, kde jí byly předloženy nabídky pracovních pozic. Dále si stáhla aplikaci určenou pro nabídky a poptávky zaměstnání, hledala i na internetu. Žalobkyně uvedla, že neměla nárok na žádné příspěvky, takže obvolávala volné nabídky zaměstnání, absolvovala nějaké pohovory, avšak nikde ji nepřijali z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, když toto jim sdělila ona sama. Odepisovala na inzeráty, kdy její odpověď obsahovala vždy její životopis. Žalobkyně soudu sdělila, že přes známého získala práci u pana , jméno FO, , a to na pozici kuchařky, servírky a také vykonávala pomocné práce, avšak byla zaměstnána na vedlejší pracovní poměr. Tato práce byla náročnější než práce u žalovaného. U pana , jméno FO, nikdy nepracovala.

33. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Listinné důkazy, které byly provedeny, navazují rovněž na účastnickou výpověď žalobkyně. Důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

35. Žalobkyně byla zaměstnancem žalovaného na pracovní pozici servírka, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a den nástupu do práce byl , datum, . Žalovaný s žalobkyní dne , datum, neplatně ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele. Poté, co žalovaný žalobkyni oznámil okamžité zrušení pracovního poměru, ta mu sdělila, že na pracovním poměru nadále trvá, neboť výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou. O neplatnosti výpovědi z pracovního poměru bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaný žalobkyni do podání žaloby na náhradě mzdy nevyplatil ničeho. Průměrný hodinový výdělek žalobkyně za první kalendářní čtvrtletí roku 2021, tedy za měsíce leden- březen 2021, činil , částka, . Žalovaný dále žalobkyni práci již nepřiděloval, když se žalobkyně snažila sehnat práci, avšak z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, ji nikde nechtěli přijmout. Práci našla u pana , jméno FO, , kde pracovala na základě dohod o provedení práce, a to na pozici pomocné práce v kuchyni a úklidové práce, přičemž hodinová mzda činila , částka, , resp. , částka, a dohoda byla uzavřena v rozsahu max. 300 hodin ročně.

36. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

37. Dle § 38 odst. 1 ZP je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem a zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

38. Podle § 69 odst. 1 ZP dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

39. Podle § 69 odst. 2 ZP, přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

40. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

42. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci v případě, že bude pravomocně rozhodnuto o neplatnosti právního jednání, kterým byl rozvázán pracovní poměr, ode dne, kdy bylo zaměstnavateli doručeno písemné oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a zaměstnavatel mu neumožní pokračovat v práci (za odpovídajících podmínek). Zaměstnanec však sám musí být připraven konat práci podle pracovní smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; R 32/2007). Náhrada mzdy podle § 69 odst. 1 ZP je vyvolána tím, že zaměstnavatel po rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době přestal zaměstnanci v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) ZP přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Náhrada mzdy má proto povahu ekvivalentu mzdy, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, uvedené v § 38 odst. 1 písm. a) ZP; tímto způsobem se sleduje, aby zaměstnanci byla reparována újma, kterou utrpěl následkem protiprávního postupu zaměstnavatele. Náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci ve výši průměrného hrubého výdělku. Průměrný výdělek se zjišťuje z rozhodného období, kterým je zpravidla kalendářní čtvrtletí předcházející dni, v němž zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy (platu), a zjištěný průměrný výdělek se zásadně použije pro celou dobu, za níž zaměstnanci náleží náhrada mzdy. (DRÁPAL, L., NOVOTNÝ, Z. § 69 (Následky neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem). In: BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. 3. vydání. , adresa, : C. H. Beck, 2019, s. 415, marg. č. , hodnota, an.).

43. Moderační právo soudu podle § 69 odst. 2 ZP, jinými slovy snížení nároku na náhradu mzdy ze strany soudu, lze využít toliko na návrh zaměstnavatele, který takový návrh může uplatnit pouze formou své procesní obrany proti žalobě na náhradu mzdy podle § 69 odst. 1 ZP. Musí mj. uvést, v jakém rozsahu snížení náhrady mzdy (platu) požaduje, přičemž soud je tímto rozsahem vázán. Soud může povinnost zaměstnavatele k náhradě mzdy za další dobu přesahující šest měsíců přiměřeně snížit, náhradu mzdy (platu) však nelze vůbec nepřiznat (komentář z právního systému ASPI k ZP ke dni , datum, ).

44. Základními hledisky, která soud bere při rozhodování o snížení náhrady mzdy v úvahu, jsou zejména skutečnosti:zda se zaměstnanec zapojil nebo mohl zapojit do práce v místě sjednaném pracovní smlouvou pro výkon práce nebo v místě, které lze z hlediska daného účelu považovat za rovnocenné místu sjednanému pro výkon práce (například v místě bydliště zaměstnance), nebo v místě, které lze z hlediska daného účelu považovat pro zaměstnance za výhodnější než místo sjednané pro výkon práce (například místo v obci bezprostředně sousedící s obcí bydliště zaměstnance, který do vzdálenějšího místa sjednaného pro výkon práce denně dojíždí), anebo v místě, které lze z hlediska daného účelu považovat pro zaměstnance za výhodnější než místo sjednané pro výkon práce (například v jiné obci nebo kraji),zda zaměstnanec vykonával nebo mohl vykonávat takovou práci, která odpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, nebo práci, která je sjednanému druhu práce rovnocenná, anebo práci, jejíž výkon je pro zaměstnance výhodnější než v pracovní smlouvě sjednaný druh práce,a jakou mzdu za vykonanou práci obdržel nebo by mohl (kdyby takovou práci vykonával) obdržet.Ke snížení náhrady mzdy podle ustanovení § 69 odst. 2 ZP může soud přistoupit jen tehdy, je-li možné po zhodnocení všech okolností případu dovodit, že zaměstnanec se zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších, než by měl při výkonu práce podle pracovní smlouvy, kdyby zaměstnavatel plnil svou povinnost přidělovat mu tuto práci (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Naopak, kdyby se zaměstnanec zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek neodpovídajících těm, za kterých by konal práci u zaměstnavatele v případě, že by mu přiděloval práci v souladu s pracovní smlouvou, nebylo by z hlediska daného účelu možné po zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby se po neplatném rozvázání pracovního poměru do takové práce vůbec zapojil; jestliže tak přesto učinil, nemůže to vést k závěru, že má být požadovaná náhrada mzdy snížena. V případě, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele dosáhl nižší výdělek a že tedy nelze dovodit, že se zapojil do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných s podmínkami, které by měl při výkonu práce podle pracovní smlouvy, nejsou splněny podmínky ke snížení náhrady mzdy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

45. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, přičemž předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu mzdy dle § 69 odst. 1 ZP byly splněny, neboť neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, byla určena rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Žalobkyně uplatnila trvání na dalším zaměstnání u žalovaného dne , datum, . Žalovaný žalobkyni nepřiděloval práci a porušil tak povinnost podle § 38 odst. 1 písm. a) ZP. Jak je již uvedeno shora, ode dne, kdy bylo zaměstnavateli doručeno písemné oznámení zaměstnance, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Oznámení žalobkyně, že trvá na dalším zaměstnávání, bylo žalovanému doručeno dne , datum, . Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku je kalendářní čtvrtletí předcházející dni, v němž zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy, tedy od ledna do března 2021. Žalobkyně však v rozhodném období neodpracovala 21 dnů, je tak třeba vycházet z výdělku pravděpodobného. Pravděpodobný výdělek žalobkyně činí , částka, hrubého za hodinu (Žalobkyně uvedla následující výpočet: , částka, /hod. x výše denního úvazku žalobkyně - 8 hod. x počet pracovních dní v kalendářním měsíci - 22 dnů - modelový příklad proveden na měsíci červen 2021. Proti tomuto modelovému příkladu a pravděpodobnému výdělku žalovaný ničeho nenamítal a soud z něj tedy vycházel.) Žalobkyně na závěr uplatnila nárok na náhradu mzdy za listopad 2021 až květen 2022. Žalobkyně má tedy vzhledem k výše uvedenému nárok na náhradu mzdy od listopadu 2021 do května 2022. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu mzdy v následující rozsahu: za listopad 2021 (21 dní, 168 hodin) - , částka, , prosinec 2021 (22 dní, 176 hodin)- , částka, , leden 2022 (21 dní, 168 hodin) - , částka, , únor 2022 (20 dní, 160 hodin)- , částka, , březen 2022 (23 dní, 184 hodin)- , částka, , duben 2022 (21 dní, 168 hodin) - , částka, , květen 2022 (22 dní, 176 hodin)- , částka, . Tedy celkově , částka, . Vzhledem k tomu, že věřitel může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, přiznal soud žalobkyni z jednotlivých měsíčních částek úroky z prodlení.

46. Žalovaný navrhoval snížení náhrady mzdy nad dobu šesti měsíců dle § 69 odst. 2 ZP, soud se tedy zabýval otázkou, zda je zde důvod pro přiměřené snížení této náhrady. Žalovaný namítal, že žalobkyně byla po dobu vedení sporu o neplatnost okamžitého rozvázání pracovního poměru a tedy po dobu, kdy jí žalovaný nepřiděloval žádnou práci, zaměstnána jinde. A dále, že s ohledem na nízkou nezaměstnanost a příznivé pracovní podmínky na trhu práce, žalobkyně v dotčeném období mohla najít jinou práci za rovnocenných, nebo dokonce výhodnějších podmínek. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi popsala, že sháněla zaměstnání nejprve v obdobných pracovních pozicích a snažila se najít adekvátní zaměstnání, přičemž nebyla úspěšná, zaměstnavatelé mnohdy na její poptávku práce ani nereagovali. Pokud zareagovali, nastal problém v tom, když potencionální zaměstnavatelé zjistili, že byla žalobkyně propuštěna na základě okamžitého zrušení pracovního poměru a nechtěli ji tak přijmout. Při hledání zaměstnání čerpala mj. i z nabídek v evidenci úřadu práce, aktivně odepisovala na inzeráty nabízející zaměstnání, což bylo prokázáno doloženými printscreeny. Nebyla však nikde úspěšná a právě z toho důvodu začala shánět jakoukoliv práci, aby si mohla opatřit finanční prostředky a nakonec tedy uzavřela dohodu o provedení práce u pana , jméno FO, , kde pracovala na pozici - pomocné práce v kuchyni a úklidové práce. Její výdělky však byly nesrovnatelné s prací u žalovaného, když hodinová mzda u pana , jméno FO, činila , částka, , resp. , částka, , avšak vzhledem k tomu, že se jednalo o dohodu o provedení práce, činil rozsah hodin max. 300 za rok. Žalobkyně zároveň uvedla, že tato práce byla fyzicky i psychicky náročnější než práce u žalovaného. Účastnická výpověď žalobkyně týkající se práce u pana , jméno FO, byla podpořena listinnými důkazy, a to prohlášením pana , jméno FO, , dohodami o provedení práce a mzdovými listy. Žalovaný během jednání namítal, že byla žalobkyně dále zaměstnána u pana , jméno FO, . Tuto skutečnost však žalovaný nikterak neprokázal, když naopak z účastnické výpovědi žalobkyně má soud za zjištěné, že pro pana , jméno FO, nikdy za finanční ohodnocení nepracovala, což soudu písemně sdělil i pan , jméno FO, . Co se týče nabídek práce, má soud za to, že skutečnost, že jsou nabízeny pracovní pozice mj. i v obdobném oboru, neznamená automaticky, že by žalobkyně tuto práci mohla reálně vykonávat, tedy že by byla na konkrétní místo přijata. Z ničeho nevyplynulo, že by žalobkyně zaměstnání nesháněla, naopak žalobkyně prokázala, že zaměstnání aktivně sháněla. Dále z provedeného dokazovaní není patrno, že by žalobkyně vykonávala práci, odpovídající její kvalifikaci za stejných nebo lepších podmínek než u žalovaného. Žalovaný tak sice uplatnil v rámci své procesní obrany návrh na moderaci náhrady mzdy, která by měla být žalobkyni přiznána, nicméně se mu nepodařilo žádným způsobem prokázat, že aplikace tohoto institutu je v případě žalobkyně namístě. Naopak bylo prokázáno, že podmínky pro uplatnění moderačního práva, tedy přiměřeného snížení nároku na náhradu mzdy v daném případě splněny nejsou. Soud tedy neshledal důvod pro snížení náhrady mzdy za období přesahující 6 měsíců.

47. Soud tedy s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné, náleží žalobkyni náhrada mzdy za předmětné období a dále, že v tomto případě užití moderačního práva pro snížení náhrady mzdy věci není na místě, když žalovaný nijak neprokázal, že se žalobkyně mohla zapojit, resp. byla zapojena do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších. Přitom, pokud jde o porovnání pracovních pozic u žalovaného a u nového zaměstnavatele, je nepochybné, že tyto rovnocenné nebyly. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to konkrétně za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby- ve výši , částka, (, částka, za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, ), 1 úkon právní služby- rozšíření žaloby ve výši , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ), 1 úkon právní služby- částečné zpětvzetí žaloby spojené s rozšířením žaloby ve výši , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ), 8 úkonů právní služby-duplika k vyjádření žalovaného spojená s částečným zpětvzetím žaloby, účast na soudním jednání nepřesahujícím 2 h. dne , datum, , návrh na doplnění dokazování, účast na soudním jednání nepřesahujícím 2 h. dne , datum, , vyjádření ve věci ze dne , datum, , účast na soudním jednání nepřesahujícím 2 h. dne , datum, , návrh na doplnění dokazování, účast na soudním jednání nepřesahujícím 2 h. dne , datum, celkově ve výši , částka, (, částka, za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, ) a dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 13 x , částka, dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem třináct účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. , částka, . Celkově tedy , částka, .Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným za rok 2023 z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně v , adresa, a zpět, a to na jednání dne , datum, , , datum, a , datum, , v délce 154,4 km za jednu jízdu, při použitém osobním automobilu tovární značky , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , kombinované spotřebě 10,6 l/100km a použitém palivu benzin v ceně dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve výši , částka, a sazby za amortizaci ve výši , částka, . Tedy-, částka, za jednu jízdu, celkově tak , částka, . A dále na jednání dne , datum, , v délce 154,4 km za jednu jízdu, při použitém osobním automobilu tovární značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , kombinované spotřebě 5 l/100km a použitém palivu benzin v ceně dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve výši , částka, a sazby za amortizaci ve výši , částka, . Tedy , částka, .Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 32 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši , částka, ) dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, celkem tedy , částka, . Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem ve smyslu § 137 o. s. ř. Daň z přidané hodnoty činí částku , částka, . Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku , částka, .Právní zástupce žalovaného během soudního jednání poukazoval na neúčelnost některých úkonů, které byly žalobkyní v řízení učiněny, avšak tyto úkony nikterak nespecifikoval. Soud zhodnotil předložené vyčíslení nákladů žalobkyní a nemá za to, že by nějaký z vyčíslených úkonů byl žalobkyní učiněn účelně.Co se týče námitky žalovaného, ohledně nároku na náhradu mzdy za měsíce červen a červenec 2022, kdy měl být žalovaný dle jeho názoru ze strany žalobkyně nejprve vyzván předžalobní výzvou, neboť se má podle něj jednat o jiný nárok, soud uvádí, že řízení předcházely dvě předžalobní upomínky, na které žalovaný až do podání žaloby nikterak nereagoval. Podstatné v tomto případě je, že se jedná o nárok na náhradu mzdy za dobu, kdy žalovaný jako zaměstnavatel žalobkyni jako zaměstnankyni nepřiděloval práci, ač si musel být vědom skutečnosti, že se jedná o jeho povinnost.Částku ve výši , částka, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.