10 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen role v řízení územní celek sídlem adresa o zaplacení 8 590 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Řízení se v rozsahu nároku na uhrazení nákladů na upomínky ve výši 1 100 Kč a úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, tj, 10,00 % z částky 7 490 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 490 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř..

2. Podanou žalobou se žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 1 a následně pravomocně postoupenou Okresnímu soudu v Náchodě domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 7 490 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Předmětem Smlouvy byla úvěrovaná částka ve výši 7 490 Kč, která byla žalovanému poskytnuta za účelem nákupu mobilního telefonu u obchodníka - třetí osoby. Žalovaný se zavázal ke splácení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 624 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení a výše uvedenou částku neuhradil řádně a včas. Celkový dluh žalovaného seskládá z poskytnuté jistiny – 7 490 Kč a nákladů za upomínky ve výši 1 100 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužné částky, ten však dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil.

3. K žalobě se dne [datum] vyjádřil opatrovník žalovaného - [územní celek], který uvedl, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává, jelikož žalovanému byla pravomocným rozsudkem ([datum]) omezena svéprávnost, jelikož žalovaný trpí dle znaleckého posudku chronickou paranoidní schizofrenií. Uvedl, že má za to, že žalovaný pro svou duševní poruchu nebyl v době uzavírání smlouvy schopen porozumět a dostát důsledkům uzavření smlouvy.

4. Na toto reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum] částečným zpětvzetím žaloby, ve kterém žalobkyně uvedla, že bere částečně žalobu zpět, a to v rozsahu nároku na uhrazení nákladů na upomínky ve výši 1 100 Kč a úroků z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, tj. 10,00 % z částky 7 490 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně uvedla, že ze strany žalovaného i nadále trvá na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 490 Kč, tedy kupní ceny mobilního telefonu, kterou obchodníkovi žalobkyně za žalovaného uhradila. Dále uvedla, že co se týče příslušenství, tak s ohledem na to, že se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, bylo ke splatnosti třeba, aby byl žalovaný vyzván, a to s ohledem na situaci prostřednictvím opatrovníka. Opatrovníkovi byla žaloba doručena soudem dne [datum] žalovaný měl tedy plnit bez zbytečného odkladu tedy následující pracovní den tj. ve středu [datum]. Od následujícího dne tj. od [datum] je tedy žalovaný v prodlení.

5. Soud vyzval dne opatrovníka žalovaného, nechť se vyjádří k částečnému zpětvzetí žaloby a vyjádření žalobkyně, avšak opatrovník žalovaného se již nevyjádřil. Soud má tedy za to, že opatrovník žalovaného ke znění žaloby po částečném zpětvzetí ničeho nenamítá.

6. Na výzvu soudu dle § 115a zákona o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se opatrovník žalovaného nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

7. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, tedy že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7 490 Kč, a to za účelem nákupu mobilního telefonu u třetí osoby. S ohledem na omezení svéprávnosti žalovaného a jeho neschopnosti porozumět následkům uzavření smlouvy, je soud toho názoru, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru je sama o sobě neplatná, avšak 8. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval.

9. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z listinných důkazů, a to ze smlouvy o poskytnutí úvěru, obchodních podmínek, ceníku, výpisu z účtu a předžalobní výzvy. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

10. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby je důvodný.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády [číslo] Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba, ve znění po částečném zpětvzetí, je po právu. U sjednaného úvěru bylo stanoveno úročení ve výši 0,00 % ročně, stejně jako RPSN činilo 0,00 % ročně a celková částka uhrazená žalovaným měla činit 7 490 Kč. S ohledem na to, že úvěr byl poskytnutý bez úroku, platí pro něj ustanovení § 5 odst. 3 zákona 257/2016 Sb. a sice„ Na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.“ Tedy v daném případě nebylo třeba zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením neposkytla žalovanému předsmluvní informace předáním formuláře a taktéž nebyla ve splátce úvěru obsažena žádná jiná částka, než právě jen částka jistiny. S ohledem na vyjádření opatrovníka žalovaného vzala žalobkyně žalobu zpět a to v rozsahu nároku na uhrazení: úhrady nákladů za upomínky ve výši 1 100 Kč, úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů tj. 10,00 % z částky 7 490 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně tedy požádala, aby v tomto rozsahu došlo k zastavení řízení. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které„ Také osoba, jejíž svéprávnost je omezena, je zásadně povinna vydat bezdůvodné obohacení, jež získala plněním z neplatné smlouvy o úvěru.“ Nejvyšší soud sp. zn. 28 Cdo 527/2020 ze dne 10. 7. 2020, žalobkyně uvedla, že nadále trvá na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného. Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru je sama o sobě neplatná, avšak žalobkyně má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 490 Kč tj. kupní ceny mobilního telefonu, kterou obchodníkovi za žalovaného žalobkyněně uhradila. S ohledem na to, že se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, bylo ke splatnosti třeba, aby byl žalovaný vyzván, a to s ohledem na situaci prostřednictvím opatrovníka. Opatrovníkovi byla žaloba doručena soudem dne [datum] žalovaný měl tedy plnit bez zbytečného odkladu tedy následující pracovní den tj. ve středu [datum]. Od následujícího dne tj. od [datum] je tedy žalovaný v prodlení.

17. Požadavek žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení v žalobou uplatněné výši je tedy důvodný. Důvodným byl shledán i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy došlo k prodlení.

18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 150 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle názoru soudu jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, které tento postup odůvodňují. Soud při zkoumání těchto důvodů vycházel z aktuální judikatury, např. z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1529/2017„ Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka.“. Soud tyto důvody spatřuje zejména ve skutečnosti, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, a to v důsledku paranoidní schizofrenie