10 C 68/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno původního účastníka , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupení advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo PSČ obec o zřízení služebnosti nezbytné cesty <b>I. Zřizuje se služebnost nezbytné cesty spočívající v právu chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a v právu, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali, a to k tíži pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba pro výrobu a skladování, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] ve prospěch pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] přičemž rozsah nezbytné cesty je vymezen geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku vyhotoveného společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo plánu [číslo] 2022, ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum].</b> <b>Tento geometrický plán je neoddělitelnou součástí rozsudku</b> <b>II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované úplatu za nezbytnou cestu ve výši 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice náklady řízení ve výši 2 783 Kč na účet Okresního soudu v Náchodě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení ve výši 2 783 Kč na účet Okresního soudu v Náchodě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se domáhali zřízení pozemkové služebnosti nezbytné cesty k tíži pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba pro výrobu a skladování, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále jako„ pozemek parc. [číslo]“), ve prospěch pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále jako„ pozemek parc. [číslo]“). V žalobě uvedli, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] žalovaná je výlučným vlastníkem sousedního pozemku prac. [číslo]. Ve stavbě stojící na pozemku parc. [číslo] je bytový dům o pěti bytových jednotkách, kdy bytové jednotky 1-4 mají společný vchod a bytová jednotka [číslo] má vlastní vchod. Bytový dům zaujímá celou plochu pozemku parc. [číslo] oba samostatné vchody tak vedou přímo na pozemek parc. [číslo]. Žalovaná nabývala pozemek parc. [číslo] s tím, že zčásti je uvedený pozemek využíván obyvateli bytového domu stojícího na pozemku parc. [číslo]. Žalobci vyzvali žalovanou ke smírnému řešení věci, avšak bezúspěšně. Bytový dům na pozemku parc. [číslo] nelze řádně užívat, neboť není dostatečně spojen s veřejnou cestou. Nezbytná cesta přes sousední pozemek je dlouhodobě fakticky využívána, a to již od dob právních předchůdců žalobců i žalované. Úplatu za nezbytnou cestu ve výši 10 000 Kč je přiměřená.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že považuje žalobu za nedůvodnou, neboť situaci lze uspořádat méně invazivními řešeními a zároveň jsou zde výluky z možnosti povolit nezbytnou cestu dle § 1032 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Bytový dům byl dříve vrátnicí a sekretariátem podnikového areálu, vchod k jednotce [číslo] je proto řešen samostatným vchodem, neboť se jednalo o vrátnici. Bytový dům bezprostředně přiléhá k veřejné komunikaci. Žalovaná dále uvedla, že se stala vlastníkem pozemku parc. [číslo] zhruba v roce 2005, žalobci se stali vlastníky pozemku 352 v roce 2010 nebo 2011. Žalovaná požadovala po žalobcích hrazení nájemného, to však nebylo ze strany žalobců akceptováno. Účastníci sporu jednali o rozdělení pozemku parc. [číslo] avšak žalobci odmítli uhradit stanovenou kupní cenu. Část pozemku, která je využívána pro vstup do jednotky [číslo] je zároveň užívána jako příjezdová cesta do podniku. Dle názoru žalované vstupní vchody do budovy lze realizovat jinak, než z pozemku ve vlastnictví žalované, byť by to představovalo stavební řešení věci. V době, kdy žalobci kupovali nemovitost věděli nebo měli vědět, že do nemovitosti nelze vstupovat jinak, než před pozemek parc. [číslo].

3. Pouze pro úplnost a pro přehlednost soud dodává, že během řízení došlo ke změně okruhu účastníků řízení na straně žalobců, kdy původní žalobce v řízení nahradili [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka].

4. Z fotografií exteriéru bytového domu, z náhledu [anonymizována tři slova] a z půdorysu přízemí, soud zjistil, že bytový dům má dva vstupy, oba vedoucí na pozemek parc. [číslo]. Oplocený prostor vpravo při pohledu ze silnice slouží ke vstupu do jednotek [číslo] prostor vlevo při pohledu ze silnice slouží ke vstupu do původní vrátnice (jednotka [číslo]). Ze změny prohlášení vlastníka nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že budově je vymezeno 5 bytových jednotek.

5. Z informací o pozemku ke dni [datum] soud zjistil, že jakožto vlastník pozemku parc. [číslo] je evidována žalovaná, jakožto vlastníci pozemku parc. [číslo] původní žalobci. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], k.ú. [obec] u [obec], evidující stav ke dni [datum] soud zjistil, že jakožto vlastníci pozemku parc. [číslo] jsou evidováni současní žalobci.

6. Z Geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku vyhotoveného společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo plánu [číslo] 2022, ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že na pozemku lze vymezit plochu o velikosti [výměra] nezbytně nutnou pro přístup do bytového domu vchodem pro jednotky [číslo].

7. Z konceptu listiny nazvaného jako„ Dohoda o budoucím splnění závazku“ soud zjistil, že mezi stranami probíhalo jednání ohledně realizace vstupu do bytové jednotky [číslo].

8. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soud zjistil, že zastavená plocha v dané oblasti (konkrétně pozemek parc. [číslo]) má hodnotu 261,46 Kč za m2.

9. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k bytovému domu na pozemku stojícím, bylo převedeno na manžele [příjmení]. Z Kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] nabyli původní žalobci. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že aktuálně jsou vlastníky jednotek oba současní žalobci, tedy [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka].

10. Ze sdělení Městského úřadu Jaroměř [číslo] soud zjistil, že ke dni [datum] úřad evidoval na pozemku parc. [číslo] stavbu se zkolaudovanými čtyřmi bytovými jednotkami. Ze záznamu o závěrech kontrolní prohlídky ze dne [datum] soud zjistil, že jednotka [číslo] nebyla v uvedené době užívána jako byt ani jako vrátnice se šatnou (předmětný prostor není užíván), stavebním úřadem bylo zjištěno, že mezi umývárnou a WC byl vybudován dveřní otvor a byl zazděn prostor dveří ve vrátnici. Z kolaudačního rozhodnutí č. 66/84 ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavba v přízemí obsahovala bytovou jednotku (dnes jednotka [číslo]) a dále vrátnici, šatnu, umývárnu a sociální zařízení (dnes označeno jako jednotka [číslo]).

11. Z vyjádření žalobců i žalované učiněného při jednání dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sporuje nezbytnost cesty pouze co do vstupu do bývalé vrátnice, pokud se jedná o vstup do bytové části domu, není mezi stranami sporu.

12. Žalobci v průběhu řízení upřesnili, že jednotka [číslo] není bytovou jednotkou (navzdory listině označené jako„ změna prohlášení vlastníka nemovitosti ze dne [datum]“ a navzdory výpisu z katastru nemovitostí), avšak je pouze nebytovým prostorem.

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

14. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový závěr. Žalobci jsou vlastníky bytového domu, který je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Bytový dům zabírá celou plochu uvedeného pozemku a skládá se z pěti bytových jednotek, do kterých je nutno chodit přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, neboť vstup do bytového domu není spojen s veřejnou komunikací. Do jednotek [číslo] je zajištěn vchod zprava budovy (při pohledu ze silnice), do jednotky [číslo] zleva.

15. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

16. Podle § 1029 odst. 2 o. z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

17. Podle § 1032 odst. 1 o. z. Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

18. Podle § 1274 odst. 1 o. z. Služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

19. Zprvu soud podotýká, že primárně s ohledem na vyjádření účastníků při soudním jednáním konaném dne [datum] lze mít za to, že mezi stranami není sporu ohledně nezbytnosti cesty zajišťující přístup k bytovým jednotkám [číslo]. Tomu odpovídá i faktický stav, kdy oplocený prostor vpravo při pohledu ze silnice zcela evidentně slouží ke vstupu do jednotek [číslo]. Uvedené vyplývá především z přeložených fotografií exteriéru bytového domu a z náhledu [anonymizována tři slova]. [příjmení] lze tak primárně shledat především v přístupu k bývalé vrátnici, respektive bytové jednotce [číslo].

20. I přesto se soud se zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty. Podmínky jsou stanoveny § 1029 o. z. a dále § 1032 o.z., který vymezuje podmínky negativně. První podmínkou pro zřízení nezbytné cesty je, že nemovitá věc není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a tedy na ní nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat. Dle soudu bylo v rámci řízení prokázáno, a to především informacemi o pozemku ke dni [datum], z výpisu z katastru nemovitostí či z obou geometrických plánů, že stavba bytového domu pokrývá úplnou plochu pozemku parc. [číslo] není spojena s veřejnou komunikací a ze tří stran je obklopena pozemkem parc. [číslo]. V daném případě je nepochybné, že pokud by nebyla nezbytná cesta povolena, bytový dům by nemohl být obýván ani udržován. Obývání bytového domu je však samotnou podstatou existence takové nemovité věci. Je nejen v zájmu žalobců, ale taktéž v zájmu žalovaného i ve veřejném zájmu, aby byl bytový dům řádně udržován, aby nedocházelo k jeho znehodnocení, ohrožení okolí či k dalším negativním dopadům spojeným s chátráním budovy. Dle názoru soudu, nelze cestu k předmětnému bytovému domu, co se týká vstupu k bytovým jednotkám [číslo] zajistit jinak. Bez uvedeného přístupu by byla vyloučena možnost řádně hospodařit s bytovým domem.

21. Další podmínky pro zřízení nezbytné cesty jsou takové, že škoda na nemovité věci souseda zřejmě nepřevýší výhodu nezbytné cesty, nedostatek přístupu si nezpůsobil z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, a že se nezbytná cesta nežádá jen za účelem pohodlnějšího spojení. Ohledně škody na nemovité věci žalované soud uvádí, že s ohledem na faktické uzpůsobení vstupu k bytovým jednotkám [číslo] na pozemku žalované žádná závažnější škoda nehrozí, jinými slovy škoda na pozemku parc. [číslo] zřejmě není s to převýšit výhodu nezbytné cesty. Nadto – nesplnění uvedené podmínky ani jedna ze stran nikterak nenamítala.

22. Soud se musel dále vypořádat s druhou podmínkou, která byla zároveň i námitkou žalované, tedy že nedostatek přístupu si způsobili z hrubé nedbalosti žalobci, resp. jejich právní předchůdci. Soud se nemohl s uvedenou námitkou žalované ztotožnit. Z předložených důkazů, konkrétně z kupní smlouvy ze dne [datum], z kupní smlouvy ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a z informací o pozemku, má soud za prokázané, že budova stojící na pozemku parc. [číslo] je dlouhodobě (minimálně od roku 1997) spojena s veřejnou komunikací skrze pozemek parc. [číslo]. Hrubou nedbalostí se rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu osoby k plnění jejích povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti této osoby k zájmům jiných osob ([spisová značka]). Soud má za to, že u žalobců (potažmo jejich předchůdců) nelze shledávat hrubou nedbalost, jedná se nejvýše o jednání nedbalé, které však nedosahuje potřebné intenzity. S ohledem na faktický a zřejmě dlouhodobě funkční stav, kdy oplocený prostor vpravo při pohledu ze silnice zcela evidentně slouží ke vstupu do jednotek [číslo] s ohledem na proběhnuvší jednání, která však byla neúspěšná především s ohledem na spor v přístupu k bývalé vrátnici, nelze mít jednání žalobců za zřejmou bezohlednost k zájmům jiných osob. Žalobci mohli v době koupě předmětného bytového domu předpokládat, že přístup obyvatel je konkludentně zajištěn, neboť samotný prostor před vstupem do jednotek [číslo] je tomu uzpůsoben. Žalobci si zřejmě mohli být vědomi absence spojení bytového domu s komunikací, avšak vědomost o absenci přístupu k nemovitosti sama o sobě nepostačuje k závěru o hrubé nedbalosti. Už samotné uzpůsobení prostoru před vchodem do jednotek [číslo] – 4 hrubou nedbalost žalobců vyvrací. Uvedenou úvahu je nutno z povahy věci aplikovat na celý bytový dům, respektive celý pozemek parc. [číslo] proto nelze hrubou nedbalost vztahovat ani izolovaně pouze k bytové jednotce [číslo] (bývalé vrátnici). Soud má tedy za to, že jednání žalobců (či jejich právních předchůdců) nelze považovat za hrubě nedbalé.

23. Další podmínka, tedy že se nezbytná cesta se nežádá jen za účelem pohodlnějšího spojení, je taktéž zřejmě splněna, a to s ohledem na odůvodnění bodu 20 tohoto rozsudku.

24. Soud uvádí, že výše uvedená argumentace se vztahuje primárně ke zřízení nezbytné cesty ke vchodu k bytovým jednotkám [číslo] není-li v textu uvedeno jinak. Ohledně přístupu k bytové jednotce [číslo] soud zastává následující názor. Jak je prokázáno kolaudačním rozhodnutím a záznamem o závěrech kontrolní prohlídky či sdělením [stát. instituce] [číslo] potažmo i ze změny tvrzení samotných žalobců, bytová jednotka [číslo] je nebytovým prostorem, jedná se původně o prostor sloužící jako vrátnice. Navzdory uvedenému, jak plyne ze změny prohlášení vlastníka nemovitosti, původní žalobci bývalou vrátnici vymezili jako jednotku [číslo] kdy tato je obdobným způsobem zapsána i v katastru nemovitostí, což je doloženo výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum]. Žalobci ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedli, že„ zadali příslušným odborníkům podklady k vypracování geometrického plínu i odborného vyjádření, a to z oboru stavebně-technického a z oboru oceňování nemovitostí, ve vztahu k posouzení otázky, zda bylo v minulosti možno změnit vnitřní členění přízemí domu tak, aby bylo možné vystačit s jedním vchodem a jaké by takové řešení znamenalo náklady, případně další majetkové dopady do hodnoty nemovitosti“. Soudu byl zároveň předložen koncept dohody o budoucím splnění závazku, ze kterého je zřejmé, že mezi stranami došlo k jednání ohledně realizace vstupu do bytové jednotky [číslo] úpravou bytového domu. Soud má v daném případě za to, že – i s ohledem na půdorys přízemí bytového domu – pakliže bude zajištěn přístup do bytového domu pro jednotky [číslo] lze stavebními úpravami dosáhnout vstupu i do bytové jednoty [číslo] (respektive do vrátnice). Z výše zmíněného soud dovodil, že i žalobci uvažují o možné změně vnitřního uspořádání bytového domu, tak aby byl dostačující pouze jeden vchod. V současné chvíli má soud za to, že nebyla dostatečně prokázána nezbytnost cesty, která by zajišťovala samostatný vstup do bytové jednotky [číslo]. Soud si je sice vědom, že zřízením nezbytné cesty k bytové jednotce [číslo] by došlo ke značnému zjednodušení situace žalobců, avšak to vše na úkor vlastnických práv strany žalované. I zákon, jak je uvedeno výše, vylučuje povolit nezbytnou v případě, že lze přístup k nemovitosti zajistit jinak. Nezbytná cesta je svou povahou institut výjimečný, kterým dochází k omezení vlastnického práva jednoho z vlastníků, na úkor druhého z vlastníků. Proto musí být zohledněno, zda je možné jiné řešení, které by bylo ve vztahu k vlastníku zatíženého pozemku méně invazivní. Vzhledem k tomu, že žalobci v rámci řízení neprokázali nezbytnost zřízení přístupové cesty k jednotce [číslo] respektive neprokázali, že by vnitřní úpravy přízemí zajišťující spojení bytové jednotky [číslo] s ostatními jednotkami, byly zcela nemožné, má soud za to, že zřízením nezbytné cesty k bytovým jednotkám [číslo] je zajištěn přístup do bytového domu jako celku v nezbytném rozsahu.

25. Soud proto rozhodl v souladu s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba], ověřeným Ing. [jméno] [příjmení], respektive v souladu s geometrickým plánem pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku vyhotoveného společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo plánu [číslo] [rok], ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Soud k tomuto svému rozhodnutí dále poznamenává (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp.zn. [spisová značka] ze dne 20.6.2006 či usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]), že věcné břemeno, jemuž odpovídá právo cesty po přilehlém pozemku k jinému pozemku představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem pozemku nespojeného s veřejnou cestou a vlastníkem přilehlého pozemku ve smyslu ust. § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud dále odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka] ze dne 26.10.2016, z nějž se podává, že " (…); jde-li o způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, vyplývající z právního předpisu, je v takovém případě na soudu, aby sám určil, kudy cesta povede a aby případně vymezil i obsah práva cesty. Soud proto, ačkoli v daném případě neshledal důvody pro zřízení nezbytné cesty k bytové jednotce [číslo] do výrokové části tohoto rozsudku nepojal výrok o zamítnutí žaloby v uvedené části.

26. Výrokem II. soud rozhodl povinnosti žalobců zaplatit žalované úplatu za nezbytnou cestu ve výši 10 000 Kč. Při určení výše částky soud vycházel primárně z návrhu žalobců, kdy žalobci označili částku 10 000 Kč za přiměřenou, s tím, že pakliže by byla zřízena nezbytná cesta i k bytové jednotce [číslo] (bývalé vrátnici), byli by ochotni uhradit částku 15 000 Kč. Soud podpůrně zvážil taktéž znalecký posudek [číslo] 2017, dle kterého v roce 2017 odpovídal m2 stavebního pozemku (konkrétně pozemku parc. [číslo]) při zohlednění indexu polohy nemovitosti částce 261,46 Kč. Soud zřídil věcné břemeno zhruba k 16 m2 pozemku parc. [číslo] kdy neopomněl, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V roce 2022 je tak cena za m2 stavebního pozemku bezpochyby několikanásobná. Soud zároveň zohlednil především neomezenou dobu trvání věcného břemene a předpokládané každodenní užívání nezbytné cesty obyvateli bytového domu. Soud taktéž zohlednil újmu žalované, která spočívá ve snížení ceny jejího pozemku. Soud se proto ztotožnil s názorem žalobců ohledně přiměřenosti náhrady v částce 10 000 Kč, kterému žalovaná nikterak neodporovala, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě žalobci požadovali, aby soud povolil služebnost nezbytné cesty ke vstupu do jednotek [číslo] dále samostatnou nezbytnou cestu ke vstupu od jednotky [číslo] (bývalé vrátnice). Oproti tomu žalovaná požadovala, aby soud žalobu zcela zamítl. Soud povolil nezbytnou cestu pouze v rozsahu služebnosti stezky umožňující pěší přístup pouze ke vchodu do jednotek [číslo] proto soud považuje částečný úspěch obou stran sporu v přibližně 50 %. Za této situace žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nebylo možno přiznat, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V rámci řízení vznikly Okresnímu soudu v Náchodě náklady v celkové částce 5 566 Kč, neboť ve věci byl vypracován geometrický plán. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku. Povinnost nahradit náklady řízení státu byla s ohledem na výsledek řízení rovnoměrně rozdělena mezi strany sporu, neboť, jak již bylo uvedeno v bodě 27 odůvodnění tohoto rozsudku, u obou stran sporu lze shledat přibližně 50% úspěch ve věci.