10 C 84/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 70 567,89 Kč s příslušenstvím (služby)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům (D01), bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že je na odběrném místě , adresa, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „Energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „Vyhláška“). Žalovaná také na odběrném místě v době spáchání neoprávněného odběru bydlela, tj. spotřebovala neoprávněně odebranou elektrickou energii. Dne , datum, byla ze strany obchodníka s elektřinou v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni , datum, se stavy VT , Anonymizováno, Wh a NT , Anonymizováno, kWh. Dne , datum, byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru v. č. , hodnota, při demontáži byl VT , Anonymizováno, kWh a NT , Anonymizováno, kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 115 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Po kontrole bylo odběrné místo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne , datum, (D04): = (rozdíl stavů) x cena za 1 kW dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. = (( , Anonymizováno, ,0 kWh – , Anonymizováno, ,0 kWh ) + ( , Anonymizováno, ,0 kWh – , Anonymizováno, 0 kWh )) x 14,, adresa, Kč/kWh = , Anonymizováno, kW x 14,, adresa, Kč/kWh = , částka, . Dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe. Jedná se o položku stálých plateb za příkon, která je závislá na době trvání neoprávněného odběru. Konkrétní výše platby je stanovena dle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příslušnou sazbu, které je účinné v době trvání neoprávněného odběru. V této věci se jedná o platbu ve výši , částka, . Dle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobkyní uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši , částka, , která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, , platby za příkon ve výši , částka, a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši , částka, vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. Žalobkyně dne , datum, písemně sdělila žalované stěžejní skutečnosti o spáchaném neoprávněném odběru, zejména o odpovědnosti žalované za tento neoprávněný odběr, a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky Žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Žalobkyně proto dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury č. , hodnota, , splatná dne , datum, . Tato faktura byla žalované doručena, avšak žalovaná na ni nikterak nereagovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne , datum, k uhrazení dlužných částek.

2. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř. “) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání., právnická osoba, průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění.

4. Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne , datum, má soud za prokázané, že kontrolou č. , hodnota, bylo zjištěno, že je na odběrném místě , adresa, , prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy.

5. Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa bylo prokázáno, že žalované bylo oznámeno, že při demontáži elektroměru se stavem VT , Anonymizováno, kWh dne , datum, byl zjištěn odběr bez řádně uzavřené Smlouvy na dodávku elektřiny.

6. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne , datum, má soud za zjištěné, že náhrada za neoprávněný odběr elektřiny činí , částka, a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši , částka, .

7. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

11. Kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že na adrese bydliště žalované byl prováděn neoprávněný odběr elektřiny. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody.

12. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, pokud jde o dodávku elektřiny.

13. Podle § 51 odst. 1, 2 a 3 energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny určí při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

15. Dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo požadovat platby za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe.

16. Dle § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za zjištěné, že žalovaná neoprávněné odebírala elektrickou energii bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny na adrese odběrného místa, čímž žalobkyni vznikla škoda. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované fakturu za škodu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši , částka, . Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila, a to i přesto, že byla žalobkyní upomínána. Žalovaná v řízení zůstala nečinnou, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně.

19. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, . Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka , částka, jako paušální náhrada za dva úkony po , částka, . , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.