11 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 4. název žalované , IČO sídlem adresa žalované o zřízení služebnosti nezbytné cesty <b>I. Zamítá se žaloba, aby byla zřízena služebnost, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty ve prospěch každého vlastníka pozemků poz.parc. [číslo] zapsaných na LV. [číslo] k.ú. [obec], vedených u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, spočívající v právu průchodu a průjezdu přes pozemky parc. [číslo] částečně v rozsahu již existující cesty a částečně v rozsahu předávacího protokolu vč. příloh a červeného zákresu nezbytné cesty, vyhotoveného [právnická osoba], ze dne [datum], jenž bude nedílnou součástí tohoto rozsudku, zapsaných na LV. [číslo] k.ú. [obec], vedených u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod ve společném jmění manželů žalovaných [číslo] [číslo] dále přes pozemky parc. [číslo] zapsané na LV. [číslo] k.ú. [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod ve vlastnictví žalované [číslo] dále přes poz.parc. [číslo] zapsanou na LV. [číslo] k.ú. [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod ve vlastnictví žalované [číslo] proti povinnosti žalobce zaplatit za zřízení služebnosti nezbytné cesty a to žalovanému [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] přiměřenou jednorázovou náhradu, jejíž výši stanoví soud.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit 4. žalované náklady řízení v částce 300 Kč a žalovaným 1-3 náklady řízení v částce 41 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí a v případě žalovaných 1-3 k rukám právního zástupce.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zřízení služebnosti, jejímž obsahem by bylo právo nezbytné cesty, tak jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaní 1 a 2 mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaná 3 je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaná 4 je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo zřízeno věcné břemeno in personam žalobci a jeho bývalé ženě, a to s právem chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo]. Historickými převody nastal stav, kdy původně zřízená a zaměřená cesta k nemovitostem žalobce vedená jako pozemek parc. [číslo] končí v současné době na pozemku parc. [číslo] v možném přístupu žalobce k jeho pozemkům tak chybí právní úprava přes pozemky parc. [číslo]. Žalobce společně se svou bývalou ženou a [anonymizováno] [příjmení] koupili pozemky s cílem na nich postavit vlastní domy a zbylé nabídnout k dalšímu prodeji. Pozemek parc. [číslo] uvažovaný pro stavbu domu byl nepřístupný, stejně tak i ostatní pozemky ve vlastnictví žalobce. Žalobce se rozhodl příjezdovou cestu na vlastní náklady zrealizovat, dne [datum] byla uzavřena smlouva o zřízení věcného [anonymizováno] [příjmení] nechal vytyčit přes jeho pozemky nejkratší cestu na pozemky žalobce, avšak v terénním zlomu byla cesta nesjízdná z důvodu velkého sklonu, a proto bylo vytyčování zastaveno. Byl vytvořen geometrický plán s tím, že skutečné vedení cesty bude zaměřeno následně. V roce 1999 došlo k fyzické výstavbě komunikace, skutečná cesta však již nebyla zaměřena ani zprocesována příslušným katastrálním úřadem. Žalobce se se svou manželkou rozvedl, v rámci vypořádání SJM byly pozemky přikázány do vlastnictví jeho bývalé manželky – [jméno] [příjmení], avšak později byly pozemky znovu převedeny do vlastnictví žalobce. [anonymizováno] [příjmení] své pozemky prodal žalovaným 1 a 2, kteří začali žalobci bránit ve výkonu věcného břemene, kdy cestu na konci původního vytyčení zaplotili, v důsledku čehož žalobce nemá zřízen přístup ke svým pozemkům. Žalobce nemůže na svých pozemcích řádně hospodařit, zejména jako řádný lesní a zemědělský hospodář. Žalobce zažádal o změnu územního plánu, tak aby v budoucnu mohl uvedené pozemky dle původního plánu zastavět zástavbou. Pozemky žalobce nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou, a proto z procesní opatrnosti žalobce žaluje taktéž žalovaného 3 a 4.

2. Žalovaní 1, 2, a 3 ve svém vyjádření uvedli, že nárok žalobce neuznávají, neboť uplatňovaný nárok je neoprávněný a žaloba není důvodná. Na jejich pozemcích se nenachází účelová komunikace, na straně žalobce nejsou naplněny zákonné předpoklady pro zřízení nezbytné cesty. Možnost řádného hospodaření poskytuje žalobci ustanovení § 1021 občanského zákoníku a § 34 odst. 3 lesního zákona. Žalobce zneužil vstřícnost žalovaných 1 a 2, když mu povolili navézt si na své pozemky přes jejich pozemky zeminu v rozsahu 2 nákladních aut, žalobce však navezl na své pozemky zhruba 200 nákladních aut zeminy, čímž došlo ke značnému poškození pozemků žalovaných 1 a 2. Žalobci není bráněno ve vstupu na jeho pozemky, žalovaní 1 a 2 žalobce žádali, aby jim přejezd přes jejich pozemky předem ohlašoval, žalobce disponuje klíčem od brány, zámek kupoval on sám. Pozemky žalovaných nejsou uzpůsobeny pro pravidelný a frekventovaný provoz. Žalobce si způsobil nedostatek přístupu ke svým pozemkům hrubou nedbalostí, když nabýval pozemky s [anonymizováno] [příjmení] a dále opětovně od své bývalé ženy. Žalobce kupoval své pozemky v roce 1998, současně si vědom nedostatku přístupu si nechal zřídit věcné břemeno ve prospěch svůj a své manželky. Věcné břemeno však bylo zřízeno pouze na pozemku parc. [číslo] pakliže by bylo zřízeno až k pozemku parc. [číslo] stále by žalobce nedisponoval přístupem přes zbylé pozemky ve vlastnictví žalovaných 1, 2, a 3. Hrubá nedbalost ze strany žalobce je spatřována taktéž v opětovném nabytí pozemků v roce 2021 od jeho bývalé manželky, kdy žalobce nedodržel požadavek náležité opatrnosti a nezajistil si přístup k nabývaným pozemkům. Žalovaní dále uvedli, že současně umožňují žalobci přístup k pozemkům na základě výslovné žádosti, kdy takový přístup je dostatečný.

3. Žalovaná 4 ve svém vyjádření uvedla, že zpevněná cesta vedoucí přes pozemky parc. [číslo] je veřejně přístupnou účelovou komunikací, a jako taková nemůže být zatížena věcným břemenem.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a z informací o pozemku parc. [číslo] soud zjistil, že v katastru nemovitostí je jakožto vlastník uvedených pozemků evidována žalovaná 3. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a z informací o pozemku soud zjistil, že v katastru nemovitostí je jakožto vlastník pozemku parc. [číslo] evidována Česká republika, přičemž právo hospodařit s majetkem státu je evidováno ve prospěch žalované [číslo]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] a z informací o pozemku soud zjistil, že v katastru nemovitostí jsou jakožto vlastníci pozemků parc. [číslo] evidováni žalovaní 1 a 2, kterým náleží uvedené pozemky do SJM. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] jsou ve vlastnictví žalobce.

5. Z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] soud zjistil, že ve prospěch žalobce a jeho bývalé ženy bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy dle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] na pozemku parc. [číslo].

6. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že došlo k vymezení pozemku parc. [číslo] na uvedeném pozemku bylo ve prospěch žalobce zřízeno věcné břemeno – právo chůze a jízdy.

7. Z předávacího protokolu ze dne [datum] a z příloh protokolu – zobrazení cesty soud zjistil, že na pozemek parc. [číslo] na kterém je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, navazuje pruh v šířce 5 m pokračující k pozemku parc. [číslo]. Uvedený pruh prochází skrze pozemek parc. [číslo].

8. Ze smlouvy o koupi pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce v roce 2021 znovu nabyl vlastnické právo k pozemkům [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], a to od své bývalé manželky [jméno] [příjmení], kdy se jednalo o převod úplatný.

9. Při místním šetření a podpůrně též z předložených fotografií soud zjistil, že u odbočky na pozemek parc. [číslo] je umístěna zjevně soukromá tabule s označením„ Soukromý pozemek, vjezd zakázán“. Po pozemku p. [číslo] vede zpevněná polní cesta bez vyjetých kolejí vysypaná štěrkem, komunikace plynule pokračuje pod drážním tělesem – kamenným viaduktem, za viaduktem cesta plynule pokračuje po pozemku parc. [číslo]. Cesta dále vede k následujícím loukám a polím až do [obec]. Předmětem sporu je odbočka ze zpevněné polní cesty, která se nachází vpravo cca 30 m za kamenným viaduktem. Cesta vede skrze ohradu, kde se chovají lamy, a je uzavřena železnou bránou s visacím zámkem. Při postupu do ohrady není jasně viditelná cesta, jedná se spíše o průsek v dřevinách na pozemku parc [číslo] cesta vede do kopce, částečně zatravněná se stopami štěrku. Po cca 30 metrech cesta vykazuje více vysypaného štěrku. Po dalších cca 150 metrech končí drátěná ohrada, snižuje se množství štěrku, po cca dalších 50 m chůze se nachází provizorní brána přes cestu, končí zde ohrada. Za bránou pokračuje průsek nízkými křovinami s neposekanou trávou. Cesta dále stoupá vzhůru, vlevo se nachází neudržované nálety (hlohy, habry aj.), vpravo se nachází plot s železnými sloupky. Cesta dále plynule přechází k pozemkům parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Po výstupu se nejprve nachází pozemek žalobce parc. [číslo] který je pozemkem neudržovaným, zarostlým. Následující pozemek parc. [číslo] je obdělávané pole, sklizené ve fázi strniště. Na pozemcích [číslo] je navážka zarostlá náletem a vysokou trávou, přes pozemky [číslo] a [číslo] původně vedla polní cesta do obce Vysokov, která měla přímý přístup na obecní komunikaci.

10. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolu s manželi [příjmení] v devadesátých letech zakoupil několik pozemků s cílem vybudovat zde několik rodinných domů, proti záměru se zvedl odpor a poté došel k závěru, že záměr je neuskutečnitelný. Za účelem záměru měla být zřízena i přístupová cesta, avšak nedošlo k výkupu plochy ze zemědělského půdního fondu, a proto je zaměřený pozemek veden jako trvalý travní porost, v té době došlo i ke zřízení věcného břemene. Přístupová cesta je z devadesátých let, později na ní nebyly prováděny žádné změny. Žalované 3 bylo uhrazeno [částka] za odstranění závory, tak aby bylo možno cestu využívat.

11. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že cestu, která vede přes pozemky žalované 3, využívá jako jednu z příjezdových cest ke svým pozemkům, obvykle však jezdí z druhé strany. Nikdo nemá zájem, aby v této klidové oblasti docházelo k rušnému provozu, byl předpoklad, že za viaduktem se stavět nemá a nebude.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemků [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaní 1 a 2 mají ve společném jmění manželů mimo jiné pozemky parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaná 3 je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaná 4 má právo hospodařit s pozemkem parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum] a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo zřízeno věcné břemeno in personam žalobci a jeho bývalé ženě, a to s právem chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo] avšak věcné břemeno končí na pozemcích žalovaných 1 a 2, nevede k pozemkům ve vlastnictví žalobce, v možném přístupu žalobce k jeho pozemkům tak chybí právní úprava přes pozemky parc. [číslo]. Žalobce společně se svou bývalou ženou a [anonymizováno] [příjmení] koupili pozemky s cílem na nich postavit vlastní domy. Žalobce se se svou manželkou rozvedl, v rámci vypořádání SJM byly pozemky přikázány do vlastnictví jeho bývalé manželky – [jméno] [příjmení], avšak v roce 2021 znovu žalobce předmětné pozemky za úplatu nabyl. Žalobce chce předmětné pozemky zastavět zástavbou, avšak doposud jeho záměru nesvědčí územní plán.

14. Žalobce se žalobou domáhal zřízení v služebnosti, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení.

15. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

16. Podle § 1029 odst. 2 o. z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

17. Podle § 1032 odst. 1 o. z. Soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

18. Podle § 1021 o. z. vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

19. Předně se soud se zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty. Podmínky jsou stanoveny § 1029 o. z. a dále § 1032 o. z., který vymezuje podmínky negativně. První podmínkou pro zřízení nezbytné cesty je, že nemovitá věc není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a tedy na ní nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, konkrétně z informací o pozemcích, z předávacího protokolu ze dne [datum] či z geometrického plánu [číslo] pozemky žalobce nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. Navzdory tomu bylo dle soudu v rámci řízení prokázáno, a to především místním šetřením, fotografiemi a vyjádřením žalovaných 1 a 2, kterým žalobce nikterak neodporoval, že žalovanému není fakticky bráněno ve vstupu na jeho pozemky za účelem jejich obhospodařování. Žalobce disponuje klíčem od brány, po předchozím oznámení jeho zamýšleného vstupu mu v tomto není bráněno. Pozemek parc. [číslo] je pokryt navážkou, zarostlý náletem, je zřejmě neudržovaný. Naopak pozemek parc. [číslo] byl při místním šetření označen za obhospodařované pole, které bylo v uvedené době sklizené. Soud je toho názoru, že s ohledem na charakter předmětných pozemků, je jejich obhospodařování řádně zajištěno (o čemž svědčí mimo jiné i sklizená úroda na pozemku parc. [číslo]), neboť žalobci je umožňován vstup v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě jeho pozemků nebo k hospodaření na nich. Ohledně pozemku parc. [číslo] který je pokryt navážkou, a je zarostlý náletem soud uvádí, že pozemek s uvedenými vlastnostmi je zřejmě neobhospodařován a neudržovaný, avšak nikoli z důvodu nedostatku přístupu na uvedený pozemek, nýbrž toliko z vůle žalobce. Soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, že další pozemky ve vlastnictví žalobce, a to konkrétně pozemky parc. [číslo] jsou evidovány jako zahrada, lesní pozemek či ovocný sad. Jak již bylo uvedeno výše, žalobci není bráněno na své pozemky vstupovat a za současného zohlednění charakteru uvedených pozemků lze mít za to, že pozemky mohou být řádně užívány i za současných poměrů. Naplnění potřeb přístupu k pozemkům žalobce, pro které je žádáno zřízení služebnosti nezbytné cesty přes pozemky žalovaných, je tak dostatečně saturováno aktuálním způsobem přístupu. Uvedené pozemky nejsou určeny pro zástavbu, ačkoli je žalobce za tímto účelem kupoval, znaje jejich druh, charakter i umístění. Soudu nebyly v rámci řízení prokázány žádné učiněné úkony žalobce aktuálně směřující k realizaci zamýšlené výstavby, a proto dle soudu stavební záměr žalobce existuje doposud v rovině představ, což ovšem neospravedlňuje případné omezení vlastnického práva žalovaných. Soudu nebylo prokázáno, že by příprava stavby dosáhla takového stupně, že by žalobce mohl v blízké budoucnosti zastavět pozemky stavbami, když právě pozemek parc. [číslo] uvažovaný pro stavbu není doposud určeny územním plánem k zastavění. Dle výpovědi [jméno] [příjmení] se jedná o klidovou oblast, nemělo by zde docházet k rušnému provozu, existuje předpoklad, že za viaduktem se stavět nemá a nebude. Již z uvedených důvodů má soud za to, že nejsou splněny podmínky pro zřízení služebnosti nezbytné cesty, neboť na pozemcích lze hospodařit či jinak je řádně užívat.

20. Dle soudu je však i nadále zásadní zodpovězení otázky, zda si nedostatek přístupu nezpůsobil žalobce z hrubé nedbalosti či úmyslně sám. Hrubě nedbalým jednáním ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může být i jednání, k němuž došlo před [datum] (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Současná judikatura typově vymezila případy podřaditelné pod § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., zejména tak, že vlastník nemovité věci měl z nemovité věci zajištěno spojení na veřejnou cestu, o které následně hrubě nedbalým či úmyslným jednáním přišel, nebo že vlastník nemovité věci svou stavební činností zabránil napojení své nemovité věci na veřejnou cestu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. [spisová značka]), nebo že osoba nabývá nemovitou věc, aniž by k ní měla zajištěno spojení s veřejnou cestou, a její jednání lze považovat za hrubě nedbalé či úmyslné (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka]). Při řešení otázky, zda nabyvatel jednal hrubě nedbale, je však nezbytné zvážit veškeré okolnosti každého konkrétního případu. Obecně se hrubou nedbalostí rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu osoby k plnění jejích povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti této osoby k zájmům jiných osob (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. [spisová značka]). Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. [spisová značka]).

21. Žalobce v době svého„ prvního“ vlastnictví nemovitých věcí v roce 1998 zahájil po stránce právní i faktické kroky ke spojení nemovitých věcí v jeho vlastnictví s veřejnou komunikací. Tyto však nedokončil, přičemž v rámci řízení nebylo prokázáno, že by mu v dokončení přímého přístupu k pozemkům bylo bráněno. Žalobce sám v žalobě uvedl, že„ …v terénním zlomu postupujícím k pozemkům žalobce vycházel zlom cesty do nesjízdného skonu. Z uvedených důvodů bylo vytyčování zastaveno a další vedení vytyčování cesty konsultoval žalobce s odborníkem na silniční komunikace, který doporučil cestu odbočit více vpravo po vrstevnici a tím snížit její stoupání. Mezitím potřebovali geodeti provedené vytyčení vyfakturovat a tak zhotovili geometrický plán k datu fakturace s tím, že skutečné vedení cesty bude zaměřeno následně, po zhotovení podle technických norem….“ Z uvedeného plyne, že žalobce ponechal věc ve stádiu rozpracovanosti, rezignoval (minimálně po stránce právní) na zajištění vlastní přístupové cesty k nemovitostem, což lze v daném případě klást pouze k jeho tíži. Tehdejší vlastnické vztahy byly uspořádány takovým způsobem, že vzájemná kooperace žalobce a [anonymizováno] [příjmení] byla zřejmě oboustranně bezproblémová, jejich záměr byl společný, a žalobce tak mohl s vynaložením alespoň minimální snahy přístupovou cestu plnohodnotně legalizovat, avšak žalobce tak neučinil. Žalobce měl v uvedené době de facto zajištěno spojení na veřejnou cestu, které stačilo několika korky převážně administrativního charakteru plně dokončit, avšak v důsledku svého nekonání žalobce o spojení svých nemovitých věcí s veřejně přístupnou komunikací přišel. Soud má za to, že takové jednání žalobce dosahovalo nedbalosti nejvyšší intenzity, která je dána jeho lehkomyslným přístupem neboť při vynaložení alespoň minimálního úsilí mohl žalobce dosáhnout zamýšleného spojení jeho pozemků s veřejnou komunikací. Svým nekonáním se však žalobce de facto zbavil přístupové cesty a počínal si tak hrubě nedbale. V daném případě totiž došlo ke zřízení věcného břemene pouze na pozemku parc. [číslo] který však není pozemkem bezprostředně souvisejícím s pozemky žalobce, a nadto se jedná pouze o věcné břemeno„ in personam“ ve prospěch žalobce a jeho bývalé manželky, jak plyne z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Soud je toho názoru, že pakliže by žalobce k věci nepřistupoval v hrubé nedbalosti, přístupovou cestu k nemovitostem mohl v době bezproblémových sousedských vztahů s [anonymizováno] [příjmení] zřídit, neboť byli oba s takovým postupem zcela zřejmě srozuměni. Žalobce si tak svou pasivitou způsobil v době svého„ prvního“ vlastnictví předmětných pozemků nedostatek přístupu ve vztahu ke zmiňovaným pozemkům.

22. Pomine-li soud výše uvedené, z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že proti zamýšlenému záměru se zvedla vlna nevole, a sám později došel k závěru, že zamýšlený záměr je neuskutečnitelný. Je tedy zřejmé, že již v době„ prvního“ vlastnictví nemovitých věcí mohl žalobce tušit, že jeho stavební záměr nebude možné uskutečnit. Tím spíše si měl být této skutečnosti vědom v době, kdy předmětné pozemky znovu nabyl v roce 2021 koupí od své bývalé manželky. I pokud by zde byl prostor pro polemiku ohledně hrubé nedbalosti žalobce v dobách„ prvního“ vlastnictví předmětných pozemků, což dle názoru soudu není, rozhodně zde není prostor pro jakoukoli polemiku ohledně nedbalosti žalobce při nabývání pozemků v roce 2021. Jak plyne ze smlouvy o koupi pozemku ze dne [datum], žalobce znovu nabyl vlastnické právo k pozemkům v roce 2021. Žalobce při koupi pozemků musel vědět, že k pozemkům není zřízen přístup, neboť jej před několika lety nedokončil, musel si být vědom i pravděpodobné neuskutečnitelnosti jeho záměru. V dané situaci byl žalobce podrobně seznámen s neexistencí přístupu, který si de facto před několika lety zapříčinil sám svým nekonáním. Zájemce o koupi nemovité věci se již v době před uzavřením kupní smlouvy má zajímat o to, kudy vede příjezdová cesta a případně učinit kroky k zajištění vhodné cesty. Žalovaný zřejmě spoléhal na to, že mu přístup umožní v soudním řízení příslušný soud svým rozhodnutím, avšak žalobce, jakožto kupující, na uvedené nemůže bez dalšího spoléhat (Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Žalobce si tak počínal hrubě nedbale, když s plnou znalostí problematiky opakovaně zakoupil předmětné pozemky, ačkoli si byl vědom, že k pozemkům není zřízen přístup. Pakliže soud dospěl k závěru, že žalobce si způsobil nedostatek přístupu k pozemkům z hrubé nedbalosti, není zde prostor pro zřízení služebnosti nezbytné cesty soudem. Soud se proto nezabýval dalšími podmínkami (tedy zda škoda na nemovité věci souseda zřejmě nepřevýší výhodu nezbytné cesty, či zda se nezbytná cesta nežádá jen za účelem pohodlnějšího spojení). Soud z důvodů výše uvedených uzavřel, že žaloba žalobce není důvodná, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Pouze pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na výše učiněné závěry nebylo pro soud nezbytné zodpovězení předběžné otázky, zda je zpevněná cesta vedoucí přes pozemky parc. [číslo] veřejně přístupnou účelovou komunikací, či zda žalovaná 3 obdržela úplatu za odstranění závory. Pro soud by takové otázky mohly mít význam toliko v případě, že by byla žaloba žalobce na zřízení služebnosti nezbytné cesty důvodná a soud by rozhodoval o rozsahu zřizované služebnosti.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným 1, 2 a 3, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za každý z šesti úkonů za každého z žalovaných uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (respektive 18 úkonu celkem) včetně šesti paušálních náhrad výdajů za každého z žalovaných po 300 Kč (respektive 18 paušálních náhrad celkem). O náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalovanému 4, který byl v řízení zcela úspěšný, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že mu náleží nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.