11 C 18/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Rumlem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Spoluvlastnictví žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], 1. žalovaného [celé jméno žalovaného] a 2. žalovaného [celé jméno žalovaného] k pozemku par. [číslo] o výměře [číslo] m², zapsaného u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], se zrušuje.</b> <b>II. Pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zapsaný u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na [list vlastnictví] se rozděluje na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo plánu [číslo], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], tak, že žalobce [celé jméno žalobce] je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný [celé jméno žalovaného] a 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] jsou podílovými spoluvlastníky nově označeného pozemku parc. [číslo] každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2 na nově označeném pozemku parc. [číslo].</b> <b>Tento geometrický plán je neoddělitelnou součástí rozsudku.</b> <b>III. Zřizuje se služebnost nezbytné cesty k tíži nově označeného pozemku parc. [číslo] vymezeného dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo plánu [číslo], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy pozemek parc. [číslo] je určen do podílového spoluvlastnictví 1. žalovaného [celé jméno žalovaného] a 2. žalovaného [celé jméno žalovaného], ve prospěch nově označeného pozemku parc. [číslo] který je určen do vlastnictví žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce].</b> <b>IV. 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen žalobci [celé jméno žalobce] na vypořádání jeho podílu zaplatit částku [částka], a 2. žalovanému na vypořádání jeho podílu zaplatit částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalobce [celé jméno žalobce], 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] a 2. žalovaný [celé jméno žalovaného] jsou povinni každý zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě částku [částka] na účet Okresního soudu v Náchodě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m², zapsanému u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na [list vlastnictví]. V žalobě uvedl, že nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví, neboť žalobce a žalovaní mají jiné představy o nakládání se společnými nemovitostmi. Žalobce se snažil s žalovanými komunikovat ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak vypořádání spoluvlastnictví dohodou bylo bezúspěšné. Žalobci nebylo známo, zda by rozdělení předmětných nemovitých věcí bylo možné tak, aniž by došlo k podstatnému snížení hodnoty rozdělované věci. Pro případ, že by nebylo možné předmětný pozemek rozdělit, žalobce nemá zájem o přikázání nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce navrhl, aby bylo spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušeno a vypořádáno tak, že se pozemek rozdělí, alternativně tak, že se předmětná nemovitost přikáže do vlastnictví žalovaných, popřípadě tak, že soud nařídí prodej předmětné nemovité věci. 2. 2. žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že 1. žalovaný a 2. žalovaný jednají ve shodě, přičemž je zde zřejmá snaha o řešení celé záležitosti mimosoudní cestou. U předmětného pozemku by bylo nejsnazší vypořádat zaniklé spoluvlastnictví rozdělením pozemku, neboť pozemek je zcela zřejmě dělitelný, kdy v roce 2018 bylo dělení předběžně odsouhlaseno příslušným stavebním úřadem. Pakliže by dělení předmětného pozemku nebylo možné, 2. žalovaný se nebrání přikázání předmětného pozemku do vlastnictví 1. žalovaného a 2. žalovaného, případně navrhl prodej věci ve veřejné dražbě. 3.

1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že 1. žalovaný a 2. žalovaný jednají v naprosté shodě, oba žalovaní poskytli maximální spolupráci a součinnost ve snaze vyřešit celou záležitost mimosoudně, avšak ze strany žalobce nebyl předložen žádný konkrétní návrh k řešení situace. 1. žalovaný navrhl vypořádat spoluvlastnictví primárně rozdělením předmětného pozemku, případně přikázání předmětného pozemku některému ze spoluvlastníků.

4. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne [datum] navrhli konkrétní možnost dělení předmětného pozemku, s tím, že žalovaní mají zájem o nabytí sousedních nově vzniklých pozemků, neboť jednají ve vzájemné shodě. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] namítl, že rozdělením pozemků dojde k podstatnému snížení hodnoty rozdělované věci.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo], prokazující stav evidovaný k datu [datum], soud zjistil, že žalobci a žalovaným náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 každému, a to na pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m², [katastrální uzemí].

6. Z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], z přípisu ze dne [datum], soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanými bylo opakovaně jednáno o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy žalovaní akceptovali vůli žalobce zrušit spoluvlastnictví, avšak ohledně vypořádání spoluvlastnictví bylo jednání bezúspěšně.

7. Z katastrální mapy zobrazující pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí] a z geometrického plánu [číslo] soud zjistil reálnou dělitelnost předmětného pozemku, a to způsobem uvedeným ve II. bodu výrokové části tohoto rozsudku.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] má soud za prokázané, že obvyklá cena předmětného pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] před rozdělením geometrickým plánem je [částka]. Součet hodnot jednotlivých nově vymezených pozemků dle geometrického plánu [číslo] je představován částkou [částka], sestávající se z částky [částka] jakožto hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] z částky [částka] jakožto hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] z částky [částka] jakožto hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] z částky [částka] jakožto hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce].

9. Ze sdělení [stát. instituce], odbor výstavby, ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že že Městký úřad [obec] schvaluje záměr rozdělení původního pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí].

10. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutkový závěr. Žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m², [katastrální uzemí], kdy každý z účastníků řízení je na uvedeném pozemku vlastníkem podílu o velikosti 1/3. Žalobce si již nedále nepřeje setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, což žalovaní akceptují. Předmětný pozemek je reálně dělitelný, jeho hodnota před dělením dosahuje částky [částka], součet hodnot jednotlivých nově vymezených pozemků dle geometrického plánu [číslo] je představován částkou [částka]. Záměr rozdělení původního pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí] je schválen [stát. instituce], všichni účastníci shodně navrhli zrušené spoluvlastnictví primárně vypořádat rozdělením předmětného pozemku.

11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

12. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

14. Podle § 1142 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit 15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

17. Podle § 1145 o. z. Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

18. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Podanou žalobu se žalobce podle shora citovaných ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy primárně navrhl, aby soud nařídil prodej nemovitostí, které jsou ve spoluvlastnictví účastníků. Žalovaní návrhu žalobce neodporovali a taktéž navrhovali vypořádat zrušené spoluvlastnictví primárně rozdělením předmětného pozemku.

20. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo] za prokázané, že žalobci a žalovaným náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 každému, a to na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí]. Z přípisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázané, že spoluvlastníci nebyli po delší dobu schopni se dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně. Vzhledem k tomu, že žalovaní akceptovali vůli žalobce nadále nesetrvávat ve spoluvlastnictví a ani nikterak nenamítali, že by ke zrušení spoluvlastnictví mělo dojít v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, má soud za to, že je vhodná doba pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Dle soudu zde neexistuje ani žádná překážka vyjádřená v § 1142 o. z., která by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bránila. Soud proto v souvislosti se zrušením spoluvlastnictví rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. S ohledem na povahu nemovité věci, která je nezastavěným (a nezastavitelným) pozemkem, zastává soud názor, že rozdělení věci je funkčně i fakticky možné. Uvedené má soud za prokázané z katastrální mapy, z geometrického plánu a ze sdělení [stát. instituce], odbor výstavby, ze dne [datum] a ze dne [datum]. Rozdělení věci bylo také primárním návrhem žalobce i žalovaných, jak spoluvlastnictví vypořádat, zároveň i ze zákona plyne, že rozdělení věci předchází ostatním možným způsobům vypořádání. Soud, shodně jako zákonodárce, při svém rozhodování uvážil obecně žádoucí východisko vypořádání, aby si každý ze spoluvlastníků zachoval vlastnické právo k části dříve společné věci, a tím byl zachován právní vztah každého ze spoluvlastníků k dosavadnímu předmětu spoluvlastnictví. Pochybnost žalobce, zda rozdělením pozemku nedojde k podstatnému snížení hodnoty rozdělované věci, byla zcela vyvrácena znaleckým posudkem [číslo]. Dle znaleckého posudku hodnota předmětného pozemku před dělením dosahuje částky [částka]. Při zohlednění hodnoty věcného břene v částce [částka], součet hodnot jednotlivých nově vymezených pozemků dle geometrického plánu [číslo] je taktéž představován částkou [částka]. Soud se v kontextu výše uvedeného jeví jako nejvhodnější vypořádat spoluvlastnictví rozdělením věci.

22. K rozdělení původního pozemku geometrickým plánem došlo s důrazem na zachování velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků. Každý ze spoluvlastníků vlastnil na předmětné nemovité věci podíl o velikosti 1/3. Původní pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] byl geometrickým plánem rozdělen na 4 pozemky, a to pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Soud rozhodl tak, že žalobce je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný je vlastníkem nově označeného pozemku parc. [číslo] žalovaný a 2. žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nově označeného pozemku parc. [číslo] každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2 na nově označeném pozemku parc. [číslo]. S ohledem na vztahy mezi účastníky řízení a s ohledem na důraz na zachování velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků soud přistoupil k rozdělení pozemku uvedeným způsobem, neboť jedině tak mohlo být dosaženo zachování velikosti spoluvlastnických podílů za současného co pokud možná nejméně problémového fungování vztahů mezi účastníky řízení. Znaleckým posudkem byla čistá hodnota nově vzniklého pozemku parc. [číslo] stanovena na částku [částka] (po odečtení hodnoty věcného břemene v částce [částka]), hodnota nově vzniklého pozemku parc. [číslo] byla stanovena na částku [částka], nově vzniklého pozemku parc. [číslo] na částku [částka] a nově vzniklého pozemku parc. [číslo] na částku [částka]. Žalobce tak získal díl v hodnotě [částka], 1. žalovaný díl v hodnotě [částka] po zaokrouhlení ([částka] + ½ čisté hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] v částce [částka]), 2. žalovaný díl v hodnotě [částka] po zaokrouhlení ([částka] + ½ čisté hodnoty nově vymezeného pozemku parc. [číslo] v částce [částka]). Soud proto uložil 1. žalovanému povinnost vyrovnat rozdíl mezi nabytými hodnotami v penězích, a to tak, že žalobci zaplatí částku [částka], a 2. žalovanému zaplatí částku [částka], poté každý z účastníků řízení získá vypořádáním spoluvlastnictví ekvivalent částky [částka].

23. S ohledem na způsob rozdělení věci soud přistoupil ke zřízení věcného břemene – služebnosti nezbytné cesty k tíži nově označeného pozemku parc. [číslo] ve prospěch nově označeného pozemku parc. [číslo] neboť to vyžaduje řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. V opačném případě by totiž neměl žalobce žádný přístup ke svému pozemku, což by žalobci objektivně bránilo nemovitou věc řádně užívat a na nově vzniklém pozemku hospodařit. Jak již bylo naznačeno výše, hodnota věcného břemene byla zohledněna ve výpočtu vypořádání spoluvlastnictví, proto dle soudu nebylo na místě služebnost zřizovat úplatně.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zohlednil, že v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví, je sice nutné také postupovat podle § 142 o. s. ř., avšak v daném případě žalovaní návrhu a na zrušení spoluvlastnictví nikterak neodporovali, přičemž žalobce i žalovaní primárně požadovali vypořádat spoluvlastnictví rozdělením nemovitosti. V takovém případě lze považovat všechny účastníky za úspěšné, a proto se jeví jako spravedlivé, aby si každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka.

25. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V rámci řízení vznikly Okresnímu soudu v Náchodě náklady v celkové částce 29 566,5 Kč, neboť ve věci byl vypracován geometrický plán s náklady 21 477,50 Kč a znalecký posudek s náklady 8 089 Kč. Soud proto rozhodl, že každý z účastníků řízení je povinen nahradit částku 9 855,5 Kč. Povinnost nahradit náklady řízení státu byla s ohledem na výsledek řízení rovnoměrně rozdělena mezi účastníky, neboť, jak již bylo uvedeno v bodě 24 odůvodnění tohoto rozsudku, všechny účastníky řízení lze považovat za úspěšné, a proto se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků uhradil část odpovídající jeho podílu na původně společně vlastněné věci, tedy každý 1/3.