12 C 100/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem anonymizováno, příjmení anonymizována tři slova ulice anonymizováno anonymizována tři slova země anonymizováno anonymizováno 5 slov, IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 33 609,64 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 33 609,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 939,07 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 786,51 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 33 609,64 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 523 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu v obec domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 609,64 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o hotovostním úvěru mPůjčka Plus, č. anonymizováno ze dne datum, úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 136,43 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 60. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 7,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to s účinností ke dni datum. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 33 609,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 939,07 Kč a dále žalobce požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.

4. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno, Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, ze Smlouvy o vedení účtu u mBank, z Žádosti o zřízení účtu č. anonymizováno má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 1 136,43 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 7,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného z historie účtu žalovaného. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru nebo do prodlení se splácením jedné splátky delšího než tři měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to se splatností celého dluhu k datu datum.

7. Dne datum byla zaslána na bankovní účet žalovaného částka 50 000 Kč.

8. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy, a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zpoplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. Uvedené bylo zasíláno žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

9. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu ze dne datum má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 136,43 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnsot žalovaného, žalovaný splácel pohledávku řádně cca 2 roky. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 7,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru nebo do prodlení se splácením jedné splátky delšího než tři měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to se splatností celého dluhu k datu datum. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, a to dlužné jistiny ve výši 33 609,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 939,07 Kč od datum do datum, kapitalizovaný úrok ve výši 4 786,51 Kč od datum do datum, úrok 7,9% ročně z částky 33 609,64 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 33 609,64 Kč od datum do zaplacení, pak tato odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 523 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 345 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 609,64 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném, údaji týkajících se výše žalované poskytnuté částky a data zesplatnění úvěru. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, m ů že oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.