12 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M ve věci žalobce: osobní údaje žalobce část názvu právnické osoby , IČO se sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení 961 Kč s příslušenstvím (pojistné), <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 961 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 52 Kč za období od [datum] do [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 961 Kč z titulu nezaplacení dlužného pojistného vyplývajícího z uzavřené pojistné smlouvy [číslo] mezi žalobcem a žalovaným. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronický platební rozkaz (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

5. Účastníci řízení uzavřeli na základě nabídky dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu občanů. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 700 Kč. Pojistné mělo být hrazeno 1x ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], ani po opakovaných urgencích. Žalobce ukončil výpovědí pojistnou smlouvu, jelikož žalovaný neuhradil sjednané pojistné v dané lhůtě. Žalovanému byly zasílány upomínky o zaplacení pojistného. Pojištění zaniklo dnem [datum]. Informace o ukončení pojistné smlouvy byla žalovanému zaslána. Dále byla žalovanému zaslána upomínka s tím, že dluží na pojistném a v případě, že dlužné pojistné nebude uhrazeno, tak žalobce přistoupí k jejímu vymáhání. Za období od [datum] do [datum] dluží žalovaný na pojistném částku 961 Kč (tj. dlužné pojistné ve výši 361 Kč a 600 Kč jako náklady pojistitele s předčasným ukončením pojistné smlouvy, tj. za 2x upomínky). Dlužnou částku žalovaný neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku s výzvou k plnění.

6. S ohledem na to, že pojistná smlouva byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena [datum], posuzoval soud věc podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v tehdy platném znění.

7. Podle § 12 zák. č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.

8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu občanů. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Jelikož žalovaný pojistné neuhradil ani po upomínce žalobce, pojištění zaniklo. Žalovaný dluží žalobci na pojistném za období od [datum] do [datum] částku 961 Kč, která zahrnuje dlužné pojistné a poplatek za náklady pojistitele v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy, který si strany sjednaly. Žalovaný tuto dlužnou částku ani po výzvě žalobce neuhradil. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Splatnost dlužného pojistného nastala ke dni [datum] a od následujícího dne je žalovaný podle § 1970 o. z. v prodlení a je povinen platit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014. Jelikož žalobce požaduje uhrazení úroků z prodlení v kapitalizované podobě - za období od [datum] do [datum], a to ve výši 52 Kč, soud mu přiznal i tyto úroky z prodlení v kapitalizované podobě.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.