12 C 123/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem právnická osoba SGN číslo , příjmení jméno , země zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím (půjčka) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 028 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>7,05 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,50 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>8,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>8,75 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>9,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>9,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,25 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,25 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,50 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>10,75 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 7 028 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby</b> <b>stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém</b> <b>kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na</b> <b>výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného</b> <b>kalendářního pololetí.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplatit žalobci zbývající částku 5 972 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>7,05 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,05 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,50 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>8,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>8,75 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>9,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>9,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,25 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,25 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>7,50 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>10,75 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>14,00 % ročně z částky 5 972 Kč od [datum] do [datum]</b> <b>a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby</b> <b>stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém</b> <b>kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na</b> <b>výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného</b> <b>kalendářního pololetí a dále v části, ve které se žalobce domáhal kapitalizovaného úroku ve výši 3 076 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 22 048 Kč (půjčka ve výši 13 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 048 Kč). Půjčka měla být splácena v 53 týdenních splátkách po 416 Kč v hotovosti. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas, ani ke dni splatnosti poslední splátky, tedy [datum], svůj závazek nesplnil. Na dluh žalovaný uhradil celkem 5 972 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16 076 Kč. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny 13 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku 3 076 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Dne [datum] se žalobce vyjádřil na výzvu soudu k otázce prověřování úvěruschopnosti žalovaného tak, že půjčku bylo možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, pročež žadatel dokládal písemná potvrzení o svých příjmech. Tyto dokumenty musely být žadatelem prokázány obchodnímu zástupci před poskytnutím zápůjčky. Obchodní zástupce vyplnil do Zákaznické karty, jaké doklady o příjmech byly předloženy. Žadatel vyplnil svůj příjem v Zákaznické kartě, kde vypsal zdroje svých příjmů a jejich výši. Řádně vyplněnou Zákaznickou kartu si u sebe vždy ponechával dlužník, tedy žalovaný.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“. Jeho místní příslušnost je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněná pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit. <b>5. Soud provedl v projednávané věci dokazování a to:</b> 6. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] a Smluvními podmínkami Smlouvy o půjčce, má soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 13 000 Kč RPSN činila 206,8 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit poplatek (poplatek za půjčku, hotovostní režim a smluvní úroky) spojený s půjčkou ve výši 9 048 Kč. Na tento poplatek žalovaná uhradila částku 5 972 Kč.

7. Smlouvami o postoupení pohledávek a Oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.

8. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] má soud za prokázané, že byla žalovaná před podáním žaloby upomínána o zaplacení dlužné částky.

9. Sdělením žalobce ze dne [datum] spolu s nevyplněným formulářem Zákaznické karty, nemá soud za prokázané, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované coby spotřebitele.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu o půjčce v částce 13 000 Kč. Úvěruschopnost žalované nebyla nijak prokazatelně ověřována. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 22 048 Kč (půjčka ve výši 13 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 048 Kč). Půjčka měla být splácena v 53 týdenních splátkách po 416 Kč v hotovosti. RPSN činila 206,8 %. Od doby uzavření této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 13 000 Kč, zavázala se uhradit i souhrnný poplatek v částce 9 048 Kč. Žalovaná od doby uzavření smlouvy uhradila žalobci celkem 5 972 Kč.

11. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalované povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši; tyto byly částečně kapitalizovány v návrhu a dále plynou tak, jak je popsáno ve výroku.

14. Je třeba konstatovat, že samotná ustanovení smlouvy o úvěru včetně smluvní podmínek (obecná ustanovení smlouvy o úvěru, smluvní ujednání smlouvy o úvěru) byla formulářově předtištěna a jednoznačně tak neumožňovala slabší straně (v daném případě žalovanému jakožto spotřebiteli) jejich modifikaci. Již v samotném návrhu na uzavření úvěru bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 13 000 Kč podmíněno úhradou souhrnného poplatku ve výši 9 048 Kč. Předpokládaná výše RPSN na spotřebitelský úvěr pak měla činit 206,8 %. Úvěr měl být žalovanou splácen v pravidelných 53 týdenních splátkách, každé po 416 Kč. Stanovená výše RPSN je dle soudu zcela nepřiměřená a jedná se tudíž o ujednání hrubě odporující dobrým mravům. Smlouva o půjčce byla formulářového předtištěného typu, ručně byly doplněny toliko osobní údaje žalované, výše půjčky, výše poplatku, celková částka, kterou se dlužník zavázal uhradit, a údaj o výši týdenní splátky. Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly tzv. Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, které byly kompletně předtištěny, a v kterých byla fixně uvedena RPSN (odlišně dle doby splácení půjčky, a to pro 27 týdnů činila RPSN 460,9 %, pro 40 týdnů 294,1 % a pro 53 týdnů 206,8 %), nemohl dlužník jakkoli vyjednávat o výši RPSN či o formulaci dalších ujednání, neboť tato byla ze strany věřitele pevně a neměnně dána.

15. Je tedy třeba konstatovat, jak dovodil i Ústavní soud ve svých rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. ÚS 4084/12, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, tedy zejména nebankovním společnostem poskytujících úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. [příjmení], kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvními pokutami ve výši desítek procent z dlužné částky nastupujícími již při prodlení v řádech jednotek týdnů, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nebo zajištění biankosměnkou nejeví nepřiměřené či odporující dobrým mravům. Tyto závěry pak ve své rozhodovací praxi přijal i Nejvyšší soud (srov. např. usnesení ze dne 21. 3. 2018 sp. zn. 20 Cdo 3324/2017).

16. S ohledem na všechny výše popsané okolnosti, za kterých byla smlouva o půjčce sjednána, kdy žalovaná neměla možnost ovlivnit obsah samotné smlouvy, v době podpisu návrhu smlouvy o úvěru jí nebyly dopředu známy konkrétní parametry poskytovaného úvěru, avšak žalovaná, pokud jí měl být úvěr poskytnut, byla nucena s těmito dopředu vyslovit souhlas, s ohledem na výši RPSN, kterou tvořil tzv. souhrnný poplatek v částce jen nepatrně nižší než jistina půjčky, má soud za to, že smlouva o úvěru jako celek je neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

17. Žalobci tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 a násl. obč. zák., když z důvodu rozporu s dobrými mravy je ve smyslu výše uvedené judikatury smlouva o půjčce neplatná. S ohledem na tyto závěry tak žalobce nemá nárok na úhradu jiných plateb než zapůjčené (úvěrované) jistiny a úroků z prodlení. Žalovaná od právního předchůdce žalobce po uzavření smlouvy o půjčce obdržela prokazatelně částku 13 000 Kč. Žalovaná do současnosti vrátila předchůdci žalobce celkem 5 972 Kč (což ani žalobce nepopírá a sám to v žalobě uvedl). Na úhradu jistiny tak žalované zbývá uhradit žalobci částku 7 028 Kč, neboť v této částce se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 457 obč. zák. (výrok I. tohoto rozsudku). Soud dále co do částky 5 972 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 076 Kč žalobu zamítnul, neboť v této části není žaloba důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný v rozsahu 54 % a neúspěšný v rozsahu 46 %, rozdíl činí 8 %. Vzhledem k nepatrnému úspěchu žalobce v tomto řízení soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.