12 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem anonymizováno, příjmení anonymizována tři slova ulice anonymizováno podnikající na území České republiky prostřednictvím anonymizováno 5 slov, IČO se sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zaplacení 426 735,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 426 735,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 910,49 Kč od 1. 11. 2021 do 16. 8. 2022, kapitalizovaný úrok ve výši 52 205,75 Kč od 17. 8. 2022 do 24. 7. 2023, úrok 4,9 % ročně z částky 426 735,28 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 426 735,28 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 54 531,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 426 735,28 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru anonymizována dvě slova, č. anonymizováno ze dne datum, úvěr ve výši 450 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 800 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 96. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 4,9 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný postupně čerpanou jistinu pravidelně splácel, následně se však dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to ke dni datum. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesí situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalovaným dlužná a žalobci neuhrazená částka se sestávající se z dlužné jistiny ve výši 426 735,28 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 910,49 Kč (od datum do datum) a dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 52 205,75 Kč (od 17. 8. 2022 do 24. 7. 2023), když žalobce dále požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.

4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno ze dne datum, Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku bankovních poplatků žalobce, Všeobecných obchodních podmínek a úrokovým lístkem žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 6 800,56 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 4,9 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když přehled splácení je zachycen na výpisu z úvěrového účtu žalovaného). Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného. Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to dopisem ze dne datum.

7. Žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru – předschválený úvěr má soud za prokázané, že před schválením úvěru žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, který uvedl, že má měsíční příjem 30 000 Kč. Současně žalobce lustroval, zda má žalovaný úvěry a kreditní karty a zkoumal jeho bonitu.

8. Žádostí o zřízení účtu, a smlouvou o vedení bankovního účtu, má soud za prokázané, že žalovaný měl zřízený u žalobce bankovní účet od datum.

9. Výzvou k úhradě dlužné částky/odstoupením od smlouvy ze dne datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu s tím, že v případě, že neuhradí dlužnou částku 17 206,82 Kč do 7 dnů, tak žalobce odstoupí od úvěrové smlouvy. Doručenkou má soud za prokázané, že žalobce doručil odstoupení od smlouvy žalovanému.

10. Transakční historií účtu žalovaného má soud za prokázané, že žalovanému byly zaslány finanční prostředky ve výši 450 000 Kč dne datum na jeho bankovní účet. Současně z bankovní historie vyplývá, že žalovaný splácel úvěr do datum, kdy zbývalo uhradit celkem 426 735,28 Kč.

11. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Z podacího listu České pošty, a.s. má soud za prokázané, že žalovanému byla posílána poslední výzva na trvalou adresu.

12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 6 800 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když už měl informaci o klientovi z předchozího úvěru a úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 4,9 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného (žalovaný se poprvé dostal do prodlení se splátkou splatnou v červnu 2022). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, po tom, co se žalovaný dostal do prodlení, když dopisem ze dne datum žalovaného o tomto informoval. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

18. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, a to dlužné jistiny ve výši 426 735,28 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 910,49 Kč (od 1. 11. 2021 do 16. 8. 2022) a dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 52 205,75 Kč (od 17. 8. 2022 do 24. 7. 2023) a dále úrok ve výši 4,9 % p. a. do zaplacení, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 45 239,20 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 17 070 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (10 020 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 30 060 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 6 501,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 54 531,60 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.