12 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím (půjčka) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>a) částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015;</b> <b>7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016;</b> <b>7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016;</b> <b>7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017;</b> <b>7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017;</b> <b>7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018;</b> <b>8,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018;</b> <b>8,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019;</b> <b>9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019;</b> <b>9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020;</b> <b>7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020;</b> <b>7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 3. 5. 2021;</b> <b>a za dobu od 4. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí;</b> <b>b) kapitalizovaný úrok ve výši 4 890 Kč,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 368 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 19. 12. 2007 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 16 960 Kč (půjčka ve výši 10 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tedy 24. 12. 2008. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 2 070 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 890 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 890 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 12. 9. 2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 1 a odst. 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980, zveřejněna pod č. 64/2006 Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit.

4. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen.

5. Žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10.

6. Soud dospěl k závěru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobce dal souhlas k postupu soudu dle § 115a o. s. ř., žalovaný se k takovému postupu nevyjádřil a má se tedy za to, že žalovaný konkludentně souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.

7. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o půjčce, když nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky poskytovatele půjčky. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem v částce 6 960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě o půjčce.

8. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky smlouvy o půjčce, smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018, certifikát o změně obchodní firmy žalobce, podací archy, detail transakce a výzva před podáním žaloby. Poskytnutí finančních prostředků je zřejmé z uzavřené smlouvy o půjčce. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván, k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu.

9. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši.

12. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

14. V souzené věci se žalobce po žalovaném podle shora citovaného ustanovení domáhá vrácení poskytnuté půjčky a k tomu náležejícího kapitalizovaného příslušenství. Žaloba je zcela důvodná.

15. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 10 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem v částce 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Poskytnutí částky žalovanému je zřejmé ze smlouvy o půjčce.

16. Žalobce dále prokázal svá žalobní tvrzení důkazy shora uvedenými, zejména smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018, certifikátem o změně obchodní firmy žalobce, podacími archy, detailem transakce a výzvou před podáním žaloby. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalovanému přenechal částku tak, jak je uvedeno v odstavci 15 odůvodnění rozsudku. Dále prokázal, že se žalovaný zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit souhrnné poplatky tak, jak je rovněž uvedeno v odstavci 15 odůvodnění rozsudku a že se zavázal půjčku vrátit v 53 týdenních platbách po 320 Kč O podmínkách smlouvy o půjčce byl žalovaný náležitě poučen a informován. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle výše citovaného ustanovení § 657 a násl. obč. zák., byl žalovaný zavázán k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o půjčce. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobci přiznán v jím žádané kapitalizované výši a dále ve výši zákonné sazby do zaplacení.

17. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že zástupce žalobce vyzval žalovaného více než 7 dnů před podáním žaloby k zaplacení žalované pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.