12 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . advokátem se sídlem adresa žalovaná: ; celé jméno žalované , dříve příjmení , datum narození trvale bytem adresa žalované o zaplacení 17 350 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 463,09 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 971, 67 Kč a dále o zaplacení úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů ve výši 991 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 350 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Credit International, SE, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 8 750 Kč, splátky nehradila řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 13 361,53 Kč a na dlužném poplatku 3 988,47 Kč. Žalovaná na uvedenou dlužnou částku neuhradila vše a žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná se nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Kartou zákazníka – žádost o půjčku ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o spotřebitelský úvěr. V žádosti uvedla, že žije s partnerem a jedním dítětem, bydlí jako spolubydlící. Příjmy měla 12 100 Kč měsíčně, výdaje má 6 500 Kč měsíčně a použitelný příjem činí 5 600 Kč. Pracovní pozice žalované byla prověřena pracovním potvrzením, bankovními výpisy a dokladem o přiznání rodičovské.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru – Fajn půjčka [číslo] z [datum] a smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, poplatek a hotovostní režim splácení) 11 100 Kč Celkem měla žalovaná uhradit 26 100 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce a zaslal jí výzvu, ve které žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky z uvedené smlouvy.

9. Výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 24 600,97 Kč.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 58 pravidelných měsíčních splátkách po 450 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku 8 750 Kč, dále nehradila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 17 350 Kč (na dlužné jistině 13 361,53 Kč a 3 988,47 Kč na dlužném poplatku). Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 463,09 Kč, smluvních úroků 3 917, 678 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % a smluvní úrok 23,72 % ročně z částky 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěr na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ji o postoupení pohledávky. Žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila.

12. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná [datum] tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 77 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

16. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl.

17. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a dále specifikovaným v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalobce se dostatečně zabýval úvěru schopností žalované, když dovodil, že žalovaná je schopna takový úvěr splatit. Žalovaná úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku poskytnutého úvěru 17 350 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 361,53 Kč a na dlužné části poplatku a 3 988,47 Kč. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 463,09 Kč za období od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení dne [datum] a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

18. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na požadované smluvní úroky v kapitalizované výši 3 917,67 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 13 361,53 Kč do zaplacení, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Žalobce se smlouvě o úvěru uvedl, že žalovaná má zaplatit úrok za zapůjčení, který byl vyčíslen v uzavřené smlouvě o úvěru na 2 100 Kč (viz bod 1. 7 písm. b). Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru, označené jako„ celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem - úrok“), kdy tato částka společně s poplatkem a hotovostním inkasem splátek činí spolu s jistinou„ celkovou částku ke splacení“. V bodu 1.

4. Základních ustanovení o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že„ zákazník uhradí [příjmení] [jméno] za poskytnutí Spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy“. Současně se účastníci sjednali v bodu 5 smlouvy, že v případě nesplácení spotřebitelského úvěru, vzniká [příjmení] [jméno] právo požadovat a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny, b), zákonné úroky z prodlení, c) smluvní pokutu, d) náhradu nákladů účelně vynaložených nákladů a e) náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Z uvedeného tedy vyplývá, že strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 2 100 Kč, který byl součástí„ celkových nákladů“ a„ celkové částky k zaplacení“. Z jazykového hlediska znění smlouvy lze chápat, že sjednaný smluvní úrok byl sjednaný jako pevná, fixní částka 2 100 Kč. V článku 1. 7. je uvedeno, že celková částka ke splacení je„ za předpokladu řádného a včasného splácení celkové dlužné částky“. Nicméně to je v rozporu se smluvními podmínkami, tj. bodem 5 smlouvy (viz bod. 5 Následky nesplácení spotřebitelského úvěru), kde není explicitně uvedeno, a ani z tohoto bodu implicitně nevyplývá, že případné porušení smluvních podmínek ze strany žalované (neuhrazení dlužné částky včas) má za následek aktivaci dalšího smluvního úroku. Znění článků ve smlouvě týkající se délky této smlouvy – tj. 1. 4. kde je uváděno, že úvěr má„ fixní úrokovou sazbu platnou po celou dobu trvání smlouvy“ a že smlouva podle bodu 2. 6. smlouvy trvá do„ dne vypořádání veškerých závazků“ je částečně nejednoznačné, neboť z nich by šlo implicitně dovodit existenci dalších plateb v případě prodlení věřitele, ačkoli z části 5 smlouvy takové závěry nikterak vyvodit nelze. V případě nejednoznačného ustanovení, které by šlo vykládat oběma způsoby, nelze dovodit přitěžující následky pro spotřebitele jako slabší smluvní strany v tom smyslu, že prodloužením trvání smlouvy má za následek vzniku dalších smluvních úroků. Takové znění uzavřené smlouvy o úvěru je totiž nejednoznačné a nejasné, což je v rozporu s § 77 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Když nelze po průměrném spotřebiteli požadovat, aby při uzavření smlouvy mohl předvídat, že žalobcem číselně uvedená„ celková částka k zaplacení“ se může do budoucna navyšovat nejen o úroky z prodlení, smluvní pokutu nebo náhradu účelně vynaložených nákladů, ale také o smluvní úroky, které nejsou nikterak uvedeny v odstavci o následcích při nesplácení úvěru. Obraty jako„ celková částka k zaplacení“ a„ celkové náklady – úrok“, můžou ve spotřebitelovi vytvářet klamný dojem, že mu další smluvní úroky účtovány ze strany úvěrujícího, nebudou. Soud proto dospěl k závěru, že zde není dán hmotněprávní nárok na smluvní úrok převyšující částku 2 100 Kč (která je již přiznána ve výroku I soudu). Proto nelze žalované ani uložit, aby zaplatila žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši. Soud proto zamítl návrh žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 917,67 Kč a dále zamítl návrh žalobce v části, ve které se domáhal zaplacení úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 13 361,53 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady by při plném úspěchu činily 2 252 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 800 Kč, 3x úkon právní služby po 300 Kč – celkem 900 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč a 21 % DPH (252 Kč). Žalobce byl přitom se svojí žalobou úspěšný co do výše dlužné jistiny a poplatku 17 350 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 463,09 Kč a dále úroků z prodlení 9 % ročně od [datum] do vyhlášení rozsudku, tj. do [datum] (tj. ve výši 1 485,88 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky 20 298,97 Kč (72 %) Naopak neúspěch měl ve výši kapitalizovaných smluvních úroků 3 850,33 Kč a úroků 23,72 % [datum] do [datum] ve výši 3 917,67 Kč. Neúspěch tak činil 7 768 Kč (28 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí cca 44 %, což z částky 2 252 Kč činí zaokrouhleně 991 Kč, které mu jako náhrada nákladů náleží podle úspěchu ve věci v tomto řízení.

20. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.