12 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený členem domácnosti jméno příjmení oba bytem adresa žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení vyživovací povinnosti <b>I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2011, č. j. [číslo jednací] ve výši 2 800 Kč měsíčně se ruší s účinností od 1. 9. 2019.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 9 244 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne 30. 8. 2021 domáhal ve vztahu k žalované zrušení vyživovací povinnosti. Uvedl, že žalovaná je jeho zletilá dcera, které hradí měsíčně 2 800 Kč jako výživné podle rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2011, č. j. [číslo jednací]. Žalobce uvedl, že je ženatý s paní [jméno] [příjmení]. Nemá žádnou vyživovací povinnost kromě žalované. Od listopadu 2014 pobírá invalidní důchod 17 001 Kč, neboť je ve III. stupni invalidity. Užívá antidepresiva a antipsychotika. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ho zastupuje člen domácnosti – jeho manželka, což byla schváleno usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. 4. 2015, č. j. [číslo jednací]. Otec hradil výživné dceři do jejích 26 let, i přesto že se změnily (zhoršily) poměry na straně otce. O studiu dcery nemá žádné podrobné informace. Z předloženého potvrzení o studiu, které žalovaná otci zaslala, však vyplývá, že žalovaná již získala titul„ [titul]“. Žalobce neví, kdy se tak stalo, ani na jaké to bylo fakultě. Žalobce žalovanou vyzval k doložení skutečností pro posouzení, zda je nezbytné další její studium k soustavné přípravě na výkon budoucího povolání. Žalovaná nijak nereagovala. Žalobce má za to, že výživné, které dcera exekučně vymáhá, není v souladu se zákonem a není již nezbytně nutné za účelem její soustavné přípravy na budoucí povolání a má za to, že je žalovaná již schopna se živit sama. Nadto, výživné je v rozporu s dobrými mravy, když se s otcem žalovaná nestýká, ani s ním nekomunikuje. Žalobce přestal platit výživné k 1. 9. 2019 z důvodu ukončení studia žalované. Dluh na výživném činí 61 500 Kč a dále běžné výživné. Žalobce závěrem uvedl, že jeho vyživovací povinnost sice zanikla v květnu 2019, ale žalobce platil výživné do září 2019, a proto navrhl, aby výživné bylo s účinností od 1. 9. 2019 zrušeno a požádal, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaná se zrušením vyživovací povinnost nesouhlasila. Uvedla, že neměla tušení o zdravotním stavu svého otce. Žalovaná dále zrekapitulovala, že ihned po maturitě nastoupila do bakalářského studia„ Zootechnik – živočišná produkce“. Toto bakalářské studium z důvodu opakovaných nemocí bylo prodlouženo o jeden rok. Poté začala studovat současně dva magisterské obory – kombinované studium („ Zootechnik – živočišná produkce“), které bylo méně obsáhlé, a dokončila ho dříve a dále začala studovat denní studium v magisterském oboru„ Zemědělství“. Studium tohoto oboru je velmi obsáhlé. Měla ho ukončit v květnu 2021, což se nezdařilo z důvodu úmrtí v rodině. Zbývá jí dokončit pár těžších předmětů a státní závěrečnou zkoušku by měla mít žalovaná v květnu 2022. Současně studuje postgraduální studium ([titul za jménem]) od r. 2019 2020, neboť má za to, že se tím zlepší její uplatnění na trhu práce. Z důvodu časové náročnosti nelze chodit do práce na plný úvazek, ale dochází na brigádu s nestabilním příjmem. Podle otce by měla žít v neobyvatelných prostorách z matčina příjmu, který je [částka] měsíčně. Také si hradila po dovršení 26 let zdravotní pojištění. Otec s ní nekomunikuje, k 18. narozeninám jí pouze zaslal dopis s tím, že žádá potvrzení o studiu. Závěrem žalovaná uvedla, že není stále schopna se sama živit s ohledem na náročnost školy a brigády, které nyní má, jsou na úkor školy. Jako doktorand má také povinnosti se připravovat i v letních měsících, nemá prázdniny. Navrhla, aby byla vyživovací povinnosti zrušena do budoucna k 31. 5. 2022, kdy ukončí magisterské studium v oboru zemědělství. Požádala, aby mi jí vyplaceno dlužné výživné.

3. Soud učinil v průběhu dokazování v tomto řízení následující skutková zjištění:

4. Oznámením ČSSZ ze dne 28. 12. 2020, má soud za prokázané, že žalobce je příjemce invalidního důchodu, a to od 1. 1. 2021 ve výši 17 001 Kč.

5. Lékařskou zprávou ze dne 23. 8. 2021 od MUDr. [jméno] [příjmení], Psychiatrická ordinace, má soud za prokázané, že žalobce se dlouhodobě léčí v její ordinaci s diagnózou: Depresivní porucha s psychotickými příznaky. V roce 2014 byl hospitalizovan na Psychiatrické klinice. Všechny úřední záležitosti zařizuje manželka. [příjmení] je těžce dekompenzovaný, úzkostný a depresívní. Je zaléčen.

6. Posudkem o invaliditě ze dne 23. 1. 2015, č. j. [spisová značka], má soud za prokázané, že žalobce byl shledán invalidním k 14. 11. 2014, a to ve III stupni.

7. Potvrzením o studiu ze dne 31. 8. 2016 má soud za prokázané, že žalovaná byla v akademickém roce 2016 2017 studentkou třetího ročníku prezenčního studia na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na [obec] zemědělské univerzitě.

8. Potvrzením o studiu ze dne 20. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalovaná [titul] [celé jméno žalované] byla v akademickém roce 2018 2019 studentkou prezenčního studia magisterského studijního programu Rozvoj venkova a zemědělství v oboru„ Zemědělství“ na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na [obec] zemědělské univerzitě.

9. Potvrzením o studiu ze dne 16. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná [titul] [celé jméno žalované] byla v akademickém roce 2019 2020 studentkou prezenčního studia magisterského studijního programu Rozvoj venkova a zemědělství v oboru„ Zemědělství“ na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na [obec] zemědělské univerzitě.

10. Potvrzením o studiu ze dne 20. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná [titul] [celé jméno žalované] byla v akademickém roce 2020 2021 studentkou prezenčního studia magisterského studijního programu Rozvoj venkova a zemědělství v oboru„ Zemědělství“ na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na [obec] zemědělské univerzitě.

11. Potvrzením o studiu ze dne 9. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla v akademickém roce 2019 2020 studentkou druhého ročníku prezenčního studia na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na [obec] zemědělské univerzitě.

12. Dopisem matky žalované žalobci ze dne 29. 9. 2020, má soud za prokázané, že matka žalobkyně žádala žalovaného o úhradu dlužného výživného a úhradu zdravotního pojištění.

13. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. 4. 2015, č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylos chváleno zastoupení žalobce jeho manželkou jako členem domácnosti. Usnesení nabylo právní moci dne 21. 5. 2015.

14. Výzvou ze dne 10. 8. 2021 byla žalovaná vyzvána k doložení skutečností, k prokázání, že je její studium nezbytné k přípravě výkonu na budoucí povolání a doložení dalších skutečností k posouzení, zda její nárok na výživné je uplatňován oprávněně. Uvedené bylo zasíláno na adresu trvalého pobytu dne 10. 8. 2021.

15. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2011, č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že otci bylo stanoveno hradit výživné na tehdy nezletilou [jméno] [příjmení] (nyní přejmenovanou na [celé jméno žalované]) částku 2 800 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 16. 8. 2011.

16. Zprávou Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ze dne 30. 9. 2021, má soud za prokázané, žalovaná je od 28. 8. 2018 zapsána ke studiu na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v [obec] na dvouletý navazující magisterský obor Zemědělství. V roce 2021 2022 studuje formou individuální studijního plánu 7. semestr druhého ročníku. V roce 2020 2021 nepobírala žádné stipendium, studium probíhalo on-line. V roce 2021 2022 bude probíhat studium kontaktně.

17. Zprávou Provozně ekonomické fakulty ČZU, má soud za prokázané, žalovaná má v současné době přerušené studium v postgraduálním studijním programu ([titul za jménem]). Management od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022. Po tuto dobu pozbývá všech práv studenta.

18. Výpisem z Katastru nemovitostí na matku žalované má soud za prokázané, že je na ni celkem evidováno větší počet nemovitostí.

19. Fotografiemi z místa trvalého bydliště žalované má soud za prokázané, že místo je ve špatném technickém stavu.

20. Lékařskými zprávy žalované má soud za prokázané, že v září 2021 měla žalovaná laryngitidu. Žalovaná trpí na chronický zánět hltanu. V říjnu 2021 si zranila horní končetinu.

21. Účastnickým výslechem žalované má soud za prokázané, že v roce 2013 ukončila střední školu s maturitou. V akademickém roce 2013 2014 nastoupila na Fakultu Agrobiologie na denní studium oboru„ Živočišná produkce – Zootechnik“. Přibližně v roce 2017 toto studium ukončila získáním bakalářského titulu. V roce 2017 nebo 2018 nastoupila na stejnou fakultu na inženýrský navazující obor„ Živočišná produkce – Zootechnik“. Mezi bakalářským a inženýrským vzděláním nebyla žádná pauza. Souběžně s tímto inženýrským oborem nastoupila na druhé inženýrské studium v oboru„ Zemědělství“ na Fakultě Agrobiologie na [obec] zemědělské univerzitě. V květnu 2019 získala první inženýrský titul. Poté pokračovala ve studiu v druhém inženýrském oboru“ Zemědělství“ spolu s postgraduálním studiem [titul za jménem]. V současnosti se snaží dokončit denní inženýrské studium v oboru„ Zemědělství“, závěrečnou zkoušku by měla mít v květnu 2022. V současnosti má individuální studijní plán. [ulice] docházka je povinná a do školy dochází jen v pondělí a v úterý. Ve středu, čtvrtek a pátek výuku žádnou nemá. Postgraduální studium má nyní přerušeno z důvodu osobních, psychicky studium nezvládala. Od září 2021 chodí na brigády do kanceláře, kde dělá administrativní činnost. Chodí tam ve středu, čtvrtek a pátek a pracuju na dohodu. Když není nemocná, tak si měsíčně vydělá cca 18 000 – 20 000 Kč. V roce 2019 na brigády nechodila. V listopadu 2020 nastoupila na veterinární kliniku jako recepční, kde byla do února roku 2021. [jméno] vydělávala okolo 7 000 – 8 000 Kč měsíčně. Potom byla bez práce a od srpna si zajistila práci v administrativě, kterou má do současnosti. Práci si našla i proto, že jí studijní systém ukazoval, že v letním semestru bude platit školné. Matka jí výživné neplatí, sem tam jí přispěje 500 Kč, ale přesnou a pravidelnou částku výživného sjednanou nemá. Matka vlastní dva byty, ale oba jsou v dezolátním stavu. Kdyby se nemovitosti prodávaly, tak by byly velmi nízko oceněny, např. na cca 20 000 Kč za byt. Má další výlohy na bydlení, dopravu, jídlo apod. Exekuce je vedena na otce pro dlužné i běžné výživné. Do budoucna by chtěla pracovat ve společnosti, kde uplatní své vzdělání, nebo na katedře. Ke své kariéře nepotřebuje dva inženýrské tituly.

22. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka] má sodu za prokázané, že žalobce se se žalovanou prakticky od narození nestýká, nevídají se, nemají spolu žádný vztah.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

24. Žalobce je otcem již zletilé žalované. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobce k žalované upravována rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2011, č. j. [číslo jednací], kdy byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu žalované částkou ve výši 2 800 Kč měsíčně. Následně žalobce žádal o snížení výživného k žalované, a to ve věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka], kdy žaloba na snížení výživného byla zamítnuta. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobce se s žalovanou od narození prakticky nestýká, nezajímá se o ni. Žalovaná je od akademického roku 2013 2014 studentkou vysoké školy, když nastoupila na Českou zemědělskou univerzitu, Fakultu Agrobiologie, na bakalářské denní studium oboru:„ Živočišná produkce – Zootechnik“. Po úspěšném dokončení bakalářského studia, pokračovala žalovaná v roce 2017 nebo 2018 se studiem na [obec] zemědělské univerzitě, Fakultě Agrobiologie, v navazujícím magisterském denním studiu v oboru„ Živočišná produkce – Zootechnik“. Souběžně s tímto magisterským studiem nastoupila na druhé magisterské studium na [obec] zemědělské univerzitě, na Fakultu Agrobiologie, obor„ Zemědělství“. V květnu 2019 ukončila první magisterský obor„ Živočišná produkce – Zootechnik“ a získala akademický titul„ [titul]“. Dále studuje do současnosti druhý magisterský obor„ Zemědělství“, kde má individuální studijní plán a chodí do školy vždy pouze v pondělí a úterý. Od středy do pátku dochází do zaměstnání, kde má příjmy cca 18 000 Kč – 20 000 Kč čistého měsíčně. Toto studium by měla žalovaná dokončit v květnu 2022. Také nastoupila na Českou zemědělskou univerzitu, Fakultu provozně ekonomickou, obor„ Management“ kde studuje postgraduální doktorský studijní program. V současnosti má toto studium přerušeno z osobních důvodů. Matka jí pravidelné výživné nehradí, jen občas jí přispěje 500 Kč. Matka má na své jméno registrováno velké množství nemovitostí, ale byty jsou ve špatném technickém stavu. Protože žalobce přestal hradit výživné od září 2019, tak žalovaná zahájila vymáhání výživného prostřednictvím soudního exekutora. Exekuce je vedena pro dlužné i běžné výživné. Do budoucna by chtěla pracovat ve společnosti, kde uplatní své vzdělání, nebo na katedře. Ke své kariéře nepotřebuje dva inženýrské tituly. Otec má invalidní důchod III. stupně, pobírá invalidní důchod 17 001 Kč měsíčně. Je zastupován členem domácnosti, svojí manželkou [jméno] [příjmení]. <b>25. Po právní stránce zhodnotil soud podaný návrh takto:</b> 26. Podle ustanovení § 910, odst. 1, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

27. Podle ustanovení § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

28. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. <b>29. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů ve smyslu shora označených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.</b> 30. Doba trvání vyživovací povinnosti je dána zásadně stavem odkázanosti dítěte na výživu ze strany svých rodičů. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá tak dlouho, dokud děti nejsou samy schopny se živit, tedy nejsou schopny samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte, ani dovršením 26 let dítěte. Ve věci zániku vyživovací povinnosti není nutné zahájit soudní řízení a vydat rozsudek o zrušení vyživovací povinnosti, neboť ta zaniká ex lege. Nicméně je-li mezi stranami sporné, zda vyživovací povinnost zanikla, lze o uvedeném rozhodnout soudně.

31. Soud má za prokázané, že od poslední úpravy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 7. 2011, č. j. [číslo jednací], došlo k významné změně poměrů ve smyslu § 923 o. z., které mají za následek zánik vyživovací povinnosti. Nalézací soud zastává názor, že žalovaná řádným ukončením magisterského studia, tedy absolvováním státních závěrečných zkoušek a obhajobou diplomové práce v magisterském stupni vzdělání a získání titulu„ [titul]“ v květnu 2019 dosáhla žalovaná plného vysokoškolského vzdělání a nabyla schopnosti sama se živit a vyživovací povinnost jejích rodičů ukončením studia na vysoké škole proto zanikla.

32. Na druhou stranu soud rozumí a plně chápe, že žalovaná si druhým magisterským vzděláním, a stejně tak jako i (nyní přerušeným) doktorandským studiem bude zvyšovat získanou kvalifikaci a zlepšovat si tak podmínky pro další uplatnění na trhu práce. Je však třeba přihlédnout k tomu, že žalovaná má řádné vysokoškolské studium již ukončeno a druhé studium magisterského titulu o stejné úrovni (završený titulem„ [titul]“ na jiné fakultě téže univerzity), popřípadě dokončení doktorandské studium je již vlastně jakousi nadstandardní nadstavbou. Navazujícím studiem v doktorském studijním programu a dalším studiem v magisterském programu [obec] zemědělské univerzity si žalovaná již nezvyšuje úroveň svého vzdělání za účelem lepšího uplatnění na trhu práce, ale vytváří předpoklady pro možnost uplatnění v akademickém prostředí, které ji profesně zajímá. Ostatně sama žalovaná se ve svém výslechu vyjádřila, že dva tituly téže hodnoty pro svoji budoucí kariéru nepotřebuje. Pokud se tak žalovaná rozhodla k dalšímu studiu na vysoké škole, je pouze na ní, aby si opatřila prostředky z vlastních zdrojů.

33. Soud v tomto ohledu odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. III. ÚS 1319/13, v obdobné věci, kterým byla ústavní stížnost v obdobné věci odmítnuta, a v jehož odůvodnění Ústavní soud uvedl, že„ nelze klást rovnítko mezi dosažením "sledovaného profesního cíle" na straně jedné a dosažením způsobilosti se samostatně živit na straně druhé, přičemž jen dosažení druhého je v kontextu hodnocení podmínek trvání vyživovací povinnosti relevantní“.

34. Současně bylo v řízení prokázáno, že žalovaná se fakticky sama skutečně živí, když v předchozích letech měla nepravidelné brigády a od září 2021 dochází pravidelně do zaměstnání, kde má příjmy 18 000 – 20 000 Kč čistého měsíčně (kdy nedochází žalovaná na plný pracovní úvazek, ale 3x do týdne). Je tak třeba konstatovat, že žalovaná při této práci stíhá jak výkon práce na částečný úvazek, tak povinnou docházku na vysokou školu. Ostatně příjmy žalované jsou nyní vyšší, než kolik vydělává její otec v invalidním důchodu, který pobírá 17 000 Kč měsíčně. V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaná není pouze teoreticky, ale i fakticky je schopna se postarat plně o svoji obživu ve smyslu § 911 o. z.

35. S ohledem na všechny tyto uvedené skutečnosti rozhodl soud jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a vyživovací povinnost soud zrušil zpětně k 1. 9. 2021, podle návrhu žalobce, kdy v tuto dobu již žalovaná prokazatelně měla ukončeno první magisterské vysokoškolské vzdělání.

36. V projednávané věci požadavek na zrušení vyživovací povinnosti žalovanou soud neshledal jako rozporný s dobrými mravy. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že rodinné vztahy byly dlouhodobě špatné, vztah žalobce a žalované v zásadě neexistuje. Sám žalovaný od útlého dětství s nezletilou nijak nekomunikuje, nestýkal se s ní. Nemůže proto žalobce vyčítat stejné chování nyní dospělé žalované, se kterou si on sám v dětství nevybudoval žádný citový vztah. Proto nemůže být jeho návrh v rozporu s dobrými mravy a nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti.

37. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k doložení dokladů svědčící o trvání vyživovací povinnosti, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř.

38. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9 244 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na soudním jednání 18. 11. 2021 – tj. 7 500 Kč) a třech paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. 900 Kč Celkem 8 400 Kč.

39. Dále náleží žalobci náhrada nákladů za jízdné. Na soudní jednání dne 18. 11. 2021 je jel zástupce žalovaného osobním automobilem Mazda MX-5 z [obec] do [obec] a zpět (celkem 80 km). Podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 589/2020 Sb. je stanovena cena 33,80 Kč za 1 litr benzínu Natural 95 a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,40 Kč/km. Při 80 km kombinované spotřeby činí 8,5 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu a náhrada za spotřebované pohonné hmoty, celkem 544 Kč.

40. Zástupce žalobců má dále právo také na 3 půlhodin náhrady za promeškaný čas (3 započaté půlhodiny cesty na soudní jednání a zpět) ve výši á 100 Kč podle § 14 odst. 4 a. t. – tj. 300 Kč.

41. Celkem má žalobce nárok na náhradu nákladů ve výši 9 244 Kč, a proto byla žalovaná ve výroku II rozsudku zavázána žalobci uhradit k rukám zástupci žalobců ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 o. s. ř.