12 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím (úvěr) <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 660 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 858,09 Kč, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 14 660 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] se žalovanou a panem [jméno] [příjmení] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok], na jejímž základě žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná i pan [jméno] [příjmení] byli z této úvěrové smlouvy spoludlužníci, oba se zavázali plnit dluh společně a nerozdílně. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaná se čerpaný úvěr a poplatky za úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná byla současně dle smluvního ujednání povinna hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnila a s úhradou poskytnutého úvěru se dostala do prodlení, když úvěr řádně nesplatila. V důsledku tohoto prodlení právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Žalobci vznikl nárok na úhradu neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu a úroky z prodlení. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno žalobcem. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dluhu, který se ke dni sepsání žaloby sestával z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 6 600 Kč a dalších poplatků, tj. pohledávku v celkové výši 14 660 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaná však na výzvy žalobce nereagovala. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, které soud v dané věci provedl, a to:</b> 5. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru má soud za prokázané, že žalovaná doložila, že její průměrný čistý měsíční příjem činil 4 824 Kč v roce [rok], příjmy celé domácnosti činily 18 952 Kč měsíčně. Uvedené žalovaná doložila důchodovým výměrem. Spolu úvěrovaným byla pan [jméno] [příjmení], jehož měsíční příjem činil 11 001 Kč, což doložil výpisem z účtu. Pracovní poměr měl uzavřený na dobu určitou.

6. Smlouvou o úvěru č. [anonymizováno] [rok], Formulářem pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem KIEC3 [číslo], má soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřeli úvěrovou smlouvu na 16 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet 13 měsíců s měsíční splátkou ve výši 2 080 Kč. Celkově měla žalovaná uhradit i s poplatky 27 040 Kč.

7. Dopisem označeným jako odstoupení od smlouvy ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaná a právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy.

8. Předpisem splátek ke smlouvě o úvěru má soud za prokázané, kolik a v jaké výši měla žalovaná na tento dluh splácet.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalobce spolu uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávka za žalovanou.

10. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

11. Sdělením ze dne 17. 8. 2021 a ze dne 6. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě postoupené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru.

12. Předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021 a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky z titulu smlouvy o úvěru.

13. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Protože smlouva o úvěru byla uzavřena mezi dvěma spoludlužníky, kteří se zavázali dluh splatit společně a nerozdílně, mohl žalobce požadovat úhradu dluhu po kterémkoli z nich (srov. § 1872 o. z.). Žalobce tak může žádat úhradu dluhu tak pouze po žalované. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč a žádal po žalované a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalobce přitom řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a jejího spoludlužníka při žádosti o spotřebitelský úvěr.

19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.

20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 14 660 Kč (sestávající se z dlužných jistiny ve výši 6 600 Kč a dalších poplatků – za správu úvěru, hotovostní výběr splátek, poštovné ve výši 39 Kč a smluvní pokutu, která neodporuje výpočtu smluvní pokuty ve smyslu zákona na ochranu spotřebitelů). V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

22. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.