12 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 660 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 858,09 Kč, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 14 660 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřel dne datum se žalovanou a panem jméno příjmení smlouvu o úvěru č. anonymizováno rok, na jejímž základě žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná i pan jméno příjmení byli z této úvěrové smlouvy spoludlužníci, oba se zavázali plnit dluh společně a nerozdílně. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaná se čerpaný úvěr a poplatky za úvěr zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná byla současně dle smluvního ujednání povinna hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnila a s úhradou poskytnutého úvěru se dostala do prodlení, když úvěr řádně nesplatila. V důsledku tohoto prodlení právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne datum. Žalobci vznikl nárok na úhradu neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu a úroky z prodlení. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno žalobcem. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dluhu, který se ke dni sepsání žaloby sestával z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 6 600 Kč a dalších poplatků, tj. pohledávku v celkové výši 14 660 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaná však na výzvy žalobce nereagovala. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů, které soud v dané věci provedl, a to:

5. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru má soud za prokázané, že žalovaná doložila, že její průměrný čistý měsíční příjem činil 4 824 Kč v roce rok, příjmy celé domácnosti činily 18 952 Kč měsíčně. Uvedené žalovaná doložila důchodovým výměrem. Spolu úvěrovaným byla pan jméno příjmení, jehož měsíční příjem činil 11 001 Kč, což doložil výpisem z účtu. Pracovní poměr měl uzavřený na dobu určitou.

6. Smlouvou o úvěru č. anonymizováno rok, Formulářem pro Standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem KIEC3 číslo, má soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřeli úvěrovou smlouvu na 16 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet 13 měsíců s měsíční splátkou ve výši 2 080 Kč. Celkově měla žalovaná uhradit i s poplatky 27 040 Kč.

7. Dopisem označeným jako odstoupení od smlouvy ze dne datum, má soud za prokázané, že žalovaná a právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy.

8. Předpisem splátek ke smlouvě o úvěru má soud za prokázané, kolik a v jaké výši měla žalovaná na tento dluh splácet.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobce a právní předchůdce žalobce spolu uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena i pohledávka za žalovanou.

10. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

11. Sdělením ze dne 17. 8. 2021 a ze dne 6. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě postoupené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru.

12. Předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021 a podacím poštovním archem má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky z titulu smlouvy o úvěru.

13. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce (respektive právního předchůdce žalobce) a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Protože smlouva o úvěru byla uzavřena mezi dvěma spoludlužníky, kteří se zavázali dluh splatit společně a nerozdílně, mohl žalobce požadovat úhradu dluhu po kterémkoli z nich (srov. § 1872 o. z.). Žalobce tak může žádat úhradu dluhu tak pouze po žalované. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč a žádal po žalované a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Žalobce přitom řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a jejího spoludlužníka při žádosti o spotřebitelský úvěr.

19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.

20. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 14 660 Kč (sestávající se z dlužných jistiny ve výši 6 600 Kč a dalších poplatků – za správu úvěru, hotovostní výběr splátek, poštovné ve výši 39 Kč a smluvní pokutu, která neodporuje výpočtu smluvní pokuty ve smyslu zákona na ochranu spotřebitelů). V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

22. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, m ů že oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.