12 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , anonymizováno , země příjmení jméno a anonymizováno země zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 035 Kč s příslušenstvím (jízdné) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 035 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 035 Kč od 16. 12. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupkyně žalobce.</b> 1. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s příslušenstvím, neboť žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 15. 12. 2018 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 920 mezi stanicemi [obec] - [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 35 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 035 Kč (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupil dne 27. 2. 2020 pohledávku za žalovaným, která byla součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována čtyři slova], jakožto postupitel postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [osobní údaje žalobce], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území [příjmení] [jméno], zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byl žalobce českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobce, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit.

4. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce předložil zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu.

5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 35 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, svou pohledávku postoupil žalobci. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Současně žalobci přiznal v souladu s § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.