12 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození trvale bytem adresa , obec – obec b) celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa , obec – obec oba zastoupeni titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o ochranu práv z věcného břemene <b>I. Žalovaný je povinen zdržet se porušování práva žalobců z věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] zřízeného ve prospěch pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Náchod, které spočívá v zatarasení [anonymizováno] brány žalobců stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Náchod.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 17 643 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobců.</b> 1. Žalobci se žalobou u Okresního soudu domáhali ochrany svých práv z věcného břemene. Žalobci uvedli, že jim svědčí právo chůze a jízdy přes služebný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], obci [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Žalobci si na svém pozemku zřídili k tomuto účelu bránu v rámci svého oplocení, která ústí na pozemek žalovaného. Žalovaný však před bránu navršil hromadu různých věcí a materiálu, která brání ve volném průchodu a průjezdu. Žalobci se snažili s žalovaným domluvit mimosoudně, ale k nápravě nedošlo, a proto jim nezbylo než se domoci svých práv u soudu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a namítal, že žalobci si zřídili bránu ústící na jeho pozemek„ na černo“ bez jeho povolení a bez vědomí stavebního úřadu. Namítal, že se s ním žalobci nechtějí na ničem domluvit, nehradí žádné náklady na údržbu pozemku a brání mu ve zbudování vodovodní přípojky. Uvedl, že žalobci mají možnost vjezdu na svůj pozemek po celé délce svého pozemku a sami si znemožnili příjezd pro drobné stavby, které si na pozemku vybudovali, čímž věcné břemeno pozbývá své nutnosti. Uvedl, že dotčený pozemek prodal a již není jeho vlastníkem. <b>3. Soud provedl v projednávané věci dokazovaní, a to:</b> 4. Fotografiemi z místa samého má soud za prokázané, že před bránou v oplocení ve vlastnictví žalobců je na pozemku žalovaného umístěno velké množství kamenů, pneumatiky, jiné objemnější věci. Současně na stranách brány jsou umístěny dvě trubky svisle a jedna vodorovně jako závora. V jiné části sousedících pozemků podél plotu žádné věci umístěny nejsou.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že existuje věcné břemeno chůze a jízdy, které svědčí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo], zatěžující pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], obci [obec]. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě kupní smlouvy o bezúplatném zřízení věcného břemene ze dne 26. 11. 2003. Současně z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je stále vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obci [obec].

6. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovanému byla jménem obou žalobců zasílána předžalobní výzva, vyzývající žalovaného k umožnění volného průchodu a průjezdu přes jeho pozemek v souladu se zřízeným věcným břemenem.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s panem [titul]. [jméno] [příjmení] smlouvu kupní, jejíž součástí bylo zřízení věcného břemene v článku V. smlouvy, podle kterého„ strana oprávněná a strana povinná sjednávají touto cestou k pozemkové parcele parc. [číslo] vznik věcného břemene ve formě chůze a jízdy po uvedené pozemkové parcele. Věcné břemeno se sjednává ve prospěch strany oprávněné, tj. ve prospěch všech i následujících vlastníků pozemkových parcel parc. [číslo] vedených v k.ú. [obec]. Uvedené věcné břemeno bude zapsáno na příslušný úřad. Věcné břemeno se zřizuje bezúplatně.“ Současně byla tato smlouva vložena na katastr nemovitostí.

8. Dohodou o užívání pozemku ze dne 12. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že jako správce pozemku určil svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. Současně vyzýval k tomu, aby žalovaní přispěli k úhradě nákladů spojených s užíváním tohoto pozemku. Uvedené zaslal žalobci a panu [příjmení]. [příjmení].

9. Dne [datum] žalovaný uzavřel darovací smlouvu se svým bratrem, jejímž předmětem byl pozemek [adresa] v k. ú. [obec], obci [obec] Smlouva neobsahuje potřebné náležitosti pro zapsání vkladu na katastr nemovitostí.

10. Dopisem ze dne 25. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný nesouhlasil se zbudováním brány v oplocení. Nebrání žalobcům ve využívání věcného břemene, ale v tomto prostoru hodlá zbudovat vodovodní šachtu. Namítal, že těžší technika nemůže projet na jeho pozemek a je nucen objemnější předměty přeložit. Uvedl, že nevidí důvod k věcnému břemenu a žádal finanční narovnání věcného břemene. Současně se dopisem z téhož dne domáhal odstranění brány a narovnání vztahů.

11. Výzvou [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 16. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úpravě sjezdu – přístupu k [adresa] v obci [obec].

12. Při soudním jednání zástupce žalovaného uvedl, že nejprve zřídil před bránou trubky, kterými zaplotil přístup na jeho pozemek, a chtěl s žalobci vyjednávat. Chtěli s bratrem docílit, aby žalobci zřídili bránu v jiné části oplocení. Poté tam dali kameny a další věci, aby nedocházelo k průjezdu žalobců na pozemek žalovaného. Kameny tam byly umístěny na podzim v roce 2020 pro stavbu kanalizační jímky. Jímka nebyla do současnosti zbudována. V minulosti před bránu zaparkoval žalovaný automobil. Uvedl, že tento materiál průchodu a průjezdu nebrání.

13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: mezi žalovaným a původním vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] bylo bezúplatně zřízeno [datum] věcné břemeno - právo chůze a jízdy ve prospěch těchto pozemků přes služebný pozemek parc. [číslo]. [příjmení] parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] je podle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí žalovaný a vlastníky pozemků parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] jsou žalobci. Žalobci mají zřízenou bránu v oplocení na pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec]. Nejprve před bránu žalovaný umístil a zaparkoval automobil, poté na podzim 2020 tam umístil kameny, pneumatiky a další materiál. Před bránu je umístěna také trubka, sloužící jako„ závora“, bránící průchodu a průjezdu. Uvedené překážky jsou tam do současnosti. Žalovaný nesouhlasí s vybudováním brány, má ji za„ černou stavbu“ v rozporu se stavebním zákonem. Uvedené brání právu průchodu a průjezdu. Průjezd není možné, průchodu brání trubka, kterou je nutno podlézt.

14. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. Podle § 1274 odst. 1 o. z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

16. Podle § 1276 o. z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

17. Podle 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

18. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Podle 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

20. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná.

21. Soud posuzoval věc podle § 3028 odst. 2 o. z. podle občanského zákoníku 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec], kterému svědčí právo jízdy a cesty přes služebný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec]. Tato služebnost (dříve„ věcné břemeno“) bylo zřízeno [datum] a platí pro všechny vlastníky pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec], obci [obec]. Žalovaný coby vlastník pozemku zatíženého služebností, musí ve prospěch žalobců strpět jejich právo chůze a jízdy podle § 1257 o. z. Současně bylo prokázáno, že žalovaný žalobcům brání toto právo vykonávat, když před bránu vedoucí na služebný pozemek dlouhodobě, minimálně od podzimu 2020 klade překážky (automobil, kameny a navezený materiál a závoru z trubek), čímž dochází k tomu, že žalobci nemůžou služebnost cesty a jízdy řádně využívat. Proto se žalobci důvodně domáhají ochrany svého práva ve smyslu § 1259 o. z., když žalovaný svým jednáním znemožňuje žalobcům pohodlné užívání sousedního pozemku.

22. Pokud žalovaný uváděl, že již není vlastníkem služebného pozemku, a není pasivně legitimovaný v této věci, tak uvedenému soud nepřisvědčil. Soud vycházel z § 980 o. z. a z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého vyplývá, že žalovaný je stále vlastníkem služebného pozemku, kdy k platnému převodu vlastnického práva k pozemku nedošlo.

23. Pokud žalovaný namítal, že žalobci mu nepřispívají na údržbu služebného pozemku, ačkoli ho také využívají nebo že již služebný pozemek nemusí využívat, neboť mají jinou možnost přístupu na svůj pozemek, tak k tomu lze pouze uvést, že tyto námitky nejsou v daném řízení rozhodné. Žalovaný se totiž může domáhat ochrany svých práv tak, že podá návrh na zrušení služebnosti (ve smyslu § 1299 o. z.), pokud má za to, že taková úprava je již nadbytečná nebo se může soudně domáhat toho, aby žalobci se podíleli na nákladech na údržbu (ve smyslu § 1276 odst. 3 o. z.). Ačkoli mají žalobci a žalovaný mezi sebou rozepře a sousedské problémy, tak uvedené není možno řešit cestou svévolných zásahů do věcných práv žalobců. Ani námitky žalovaného ve vztahu ke zřízení brány v oplocení žalobců a stavby přípojky, nejsou důvodem pro takové zásahy do věcných práv žalobců, ale je třeba uvedené řešit jinak, za pomoci správních orgánů.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšní žalobci mají proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 643 Kč. Žalobci a) a b) přitom požadovali výši odměny jako při zastupování jediného žalobce. Náklady tak tvoří odměnu za zastupování advokátem, stanovená podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) kdy tarifní odměna za jeden úkon činí 2 500 Kč (tj. 7 500 Kč). Zástupce žalobců v řízení učinil 3 úkony právní služby – jeden představující převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepsání žaloby a účast na soudním jednání dne 28. 4. 2021 a jeden úkol právní služby v poloviční výši podle § 11 odst. 2 písm. b) a. t., sepis předžalobní výzvy (1 250 Kč). S tím mu také vznikl nárok související s uplatněním 4x paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., tedy 1 200 Kč Celkem tedy 9 950 Kč za právní úkony a paušální náhrady.

25. Na soudní jednání dne 28. 4. 2021 jel zástupce žalobců [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět (celkem 86 km), kdy podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 589/2020 Sb. je stanovena cena 27,20 Kč za 1 litr nafty a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,40 Kč/km. Při 86 km kombinované spotřebě činí 5,3 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu a za spotřebované pohonné hmoty 499 Kč.

26. Současně uplatnil jako plátce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH z odměny a náhrad – tedy zaokrouhleně 2 194 Kč, neboť zástupce žalobců je plátcem DPH a dále byl uhrazen soudní poplatek ve výši 5 000 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobců představují částku 17 643 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobcům v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s.ř. k rukám právního zástupce žalobců. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.