12 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci manželky: osobní údaje manželky trvale bytem adresa manžela t.č. neznámého pobytu zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa jako opatrovníkem manžela: osobní údaje manžela trvale bytem adresa manžela o rozvod manželství <b>I. Manželství manželů: [celé jméno manželky], rozená [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne 14. 1. 2015 a zapsané v knize manželství [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Manžel podal návrh na rozvod manželství a uvedl, že manželka s ním od konce roku 2019 nebydlí ve společné domácnosti, o manželce nemá žádné zprávy a nachází se pravděpodobně na Ukrajině. S manželkou mají nezletilého syna, jehož poměry již byly soudně upraveny. Manžel uvedl, že nevidí žádnou naději na obnovu a záchranu jejich vztahu a požádal, aby byl soudem rozveden.

2. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy jeden účastník je občanem Ukrajiny, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o zrušení takového manželství rozvodem v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, neboť dne [datum] byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod [číslo] Sb. m. s . Podle ustanovení článku 30 Smlouvy o rozvodu manželství rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí. Pro tento případ (manželka je občankou druhé smluvní strany s bydlištěm v České republice) je tedy dána pravomoc orgánů České republiky k řízení o rozvod. Místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě jako obecného soudu manželů je založena ustanovením § 383 zákona o zvláštních řízeních soudních. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude rozvod manželství řídit. Shora citované ustanovení Smlouvy diktuje v daném případě použití právního řádu České republiky.

3. Soud v řízení jmenoval tlumočnici [příjmení] [celé jméno tlumočnice] a požádal o vyhotovení soudních překladů návrhu na rozvod a předvolání. V průběhu vyhotovování soudního překladu se zhoršila politická situace na území Ukrajiny a došlo k válečnému konfliktu s Ruskou federací. Soud s ohledem na sdělení České pošty, s. p. a sdělení Ministerstva spravedlnosti, že nelze v současnosti garantovat soudní doručení písemností na území Ukrajiny, již nepředvolával manželku prostřednictvím mezinárodní justiční spolupráce, ale manželce jmenoval opatrovníka k ochraně jejích zájmů.

4. Z účastnického výslechu manžela, z oddacího listu, rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 15. 12. 2022, č.j. [číslo jednací] a spisem nezletilého vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Účastníci uzavřeli manželství dne 14. 1. 2015 před [stát. instituce]. Manželství dosud trvá. Manželé spolu mají nezletilého syna [jméno], jehož poměry na dobu po rozvodu manželství rodičů byly pravomocně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Náchodě rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 12. 2020. Účastníci spolu nejsou již od přelomu roku 2019 a 2020 v žádném fyzickém kontaktu, když manželka opustila společnou domácnost. Manželka by se měla pravděpodobně zdržovat na Ukrajině. Manželovi se žádným způsobem neozývá, sporadicky se ozve matka matky nezletilému synovi [jméno] prostřednictvím telefonu. S manželkou nemá manžel žádný společný majetek a manžel zcela vyloučil jakoukoli obnovu jejich manželského soužití do budoucna. K manželce nemá zachovány žádné city a trval na rozvodu manželství.

6. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

7. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Podle § 389 odst. 1 z. ř. s. k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.

9. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 o. z., neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když účastníci spolu již minimálně od konce roku 2019 nežijí žádným způsobem jako manželé. Příčinu rozvratu manželství soud shledal na straně manželky, která ze společného bydliště odjela na území Ukrajiny, s manželem nijak nekomunikuje, nezajímá se o manžela ani o nezletilého syna. K uvedenému soud upustil od výslechu manželky, neboť takový výslech nebylo možno s ohledem na politickou situaci na Ukrajině provést.

10. S ohledem na to, že manželství je dlouhodobě již pouze formálním svazkem a obnovení manželského soužití manžel zcela vyloučil, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a manželství účastníků rozvedl.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle § 23 z. ř. s., dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. V projednávané věci byly na straně státu vydány finanční prostředky v souvislosti s ustanovením tlumočnice [příjmení] [celé jméno tlumočnice] Tyto náklady za tlumočené byly vynaloženy na to, aby se mohla na jednání dostavit manželka a jednat ve své mateřštině. Jelikož se v projednávané věci nedá rozhodnout podle úspěchu ve věci ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. a současně byl tlumočník ustanoven k zajištění rovného přístupu k soudu podle § 18 odst. 1 o. s. ř., tak soud rozhodl tak, že stát nemá právo na náhradu takto vynaložených nákladů.