12 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, anonymizováno, země příjmení jméno a anonymizováno země zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem Národní číslo, PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 612 Kč s příslušenstvím (jízdné)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 600 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, a dále částku ve výši 1 012 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 012 Kč od 12. 5. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Jelikož proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, obsahuje jeho odůvodnění pouze náležitosti dle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je požadavek žalobce, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s příslušenstvím, neboť žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve anonymizováno číslo mezi stanicemi obec - anonymizováno, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 12 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost právnická osoba žalovanému přirážku 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba, tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 012 Kč (dále jen "pohledávka"). Současně žalovaný porušil podmínky právnická osoba, když neoprávněně zdržel vlak a kouřil na WC ve vlaku, za což mu vznikla povinnost uhradit přirážku ve výši 2 600 Kč podle § 37 odst. 6 zákona 266/1994 Sb. právnická osoba, jakožto původní věřitel a postupitel postoupil dne 15. 12. 2015 pohledávku za žalovaným, která byla součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tato smlouva byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek číslo mezi společnostmi právnická osoba a anonymizována čtyři slova. Společnost anonymizována čtyři slova, jakožto postupitel postoupila dne datum pohledávku včetně jejího příslušenství právnická osoba LTD, reg. č. osobní údaje žalobce, se sídlem adresa, příjmení anonymizována dvě slova, země příjmení jméno a anonymizováno země, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území příjmení jméno, zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má bydliště v České republice, kde vznikl smluvní závazek, z něhož je předmětný nárok uplatňován. V době uzavření smlouvy o přepravě byl žalobce českou společností se sídlem na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do věci postoupením pohledávky na žalobce, jakožto společnosti se sídlem v zahraničí, nemůže výše uvedené svou intenzitou převážit.

4. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce předložil zejména zápis o provedené přepravní kontrole, smlouvu o postoupení pohledávek a smluvní přepravní podmínky včetně tarifu.

5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Podle smluvních přepravních podmínek dopravce činí jízdné 12 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Současně mu vznikla povinnost uhradit přirážku 2 600 Kč (1 000 Kč kouření na WC a 1 600 neoprávněné zdržení vlaku). Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dopravce následně podle § 1879 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, svou pohledávku postoupil žalobci. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl a uložil žalovanému uhradit celkem 3 612 Kč. Současně žalobci přiznal v souladu s § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.