12 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . advokátem se sídlem adresa žalovaná: ; celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované o zaplacení 20 986 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 986 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 662,98 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 033,83 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení zbývající žalované částky 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 704,07 Kč a dále o zaplacení úroků ve výši 15 % ročně z částky 8 363,28 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů ve výši 1 450 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 986 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 186 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 186 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná splátky nehradila řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 8 363,28 Kč a na dlužném poplatku 6 622,72 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a dále žalobce žádal smluvní a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná na uvedenou dlužnou částku neuhradila vše, tak žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná, ani žalobce se nevyjádřili, soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Přehledem plateb žalované má soud za prokázané, že na dluh uhradila do [datum] celkem 3 200 Kč.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru – Express Cash [číslo] z [datum] a smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, předaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, poplatek a hotovostní režim splácení) 8 186 Kč, který byl složen z celkových úroků (963 Kč), úhrady za poskytnutí úvěru (4 000 Kč), nákladů na vyhodnocení úvěru (723 Kč) a inkasním poplatkem za platbu v hotovosti 2 500 Kč Celkem měla žalovaná uhradit 18 186 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o zaplacení kupní ceny a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce.

9. Výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 26 427,03 Kč.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 186 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 299 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 3 200 Kč, dále nehradila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 14 986 Kč. Žalobce dále žádal úhradu smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 662,98 Kč, smluvních úroků 2 704,07 Kč, a dále smluvní úrok z 8 363,28 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 033,83 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ji o postoupení pohledávky. Žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila.

12. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná dne [datum], tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 77 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

16. Podle § 122 odst. 2 a 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

17. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl.

18. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a dále specifikovaným v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku poskytnutého úvěru 19 986 Kč, sestávající se z dlužné jistiny (8 363,28 Kč), dlužné části poplatku (6 622,72 Kč) a části smluvní pokuty (5 000 Kč).

19. Smluvní pokuta byla sjednána účastníky přímo ve smlouvě, a to ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, s níž je spotřebitel v prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu 6 000 Kč. Nicméně s ohledem na znění § 122 odst. 2 a 3 zák. č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Jelikož výše spotřebitelského úběru byla 10 000 Kč, tak smluvní pokuta podle tohoto ustanovení mohla činit maximálně 5 000 Kč (0,5 x 10 000). Protože žalobce žádá 6 000 Kč, tak uvedenou částku požaduje neoprávněně v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Od ustanovení určeného k ochraně spotřebitele, se nelze se smluvně (v neprospěch spotřebitele) odchýlit a soud musí vycházet z této, maximálně stanovené smluvní pokuty. Soud proto přiznal pouze smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a ve zbývající části 1 000 Kč, nárok žalobce zamítl jako nedůvodný.

20. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 662,98 Kč za období od prodlení do data postoupení pohledávky a dále na úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 033,83 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

21. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na požadované smluvní úroky v kapitalizované výši 2 704,07 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 8 363,28 Kč do zaplacení, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že žalovaná má zaplatit úrok za zapůjčení, který byl vyčíslen na 963 Kč a toto plnění je označeno jako„ úrok v celkové výši“. Současně je ve smlouvě, v části„ Povinnosti dlužníka“ uvedeno, že„ nezaplatí-li dlužník jakoukoli splátku řádně a včas, ani ve 30 denní lhůtě, od okamžiku kdy byl věřitelem k jejímu uhrazení vyzván. (…), celková výše spotřebitelského úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru se podle této Smlouvy stávají splatnými“. Dále je uvedeno, že stane-li se dluh předčasně splatný, je dlužník povinen společně s poskytnutými prostředky uhradit:„ úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru, narostlý úrok, případnou smluvní pokutu a úroky z prodlení“.

22. Soud uzavírá, že ačkoli na první straně smlouvy o úvěru je uvedeno, že dlužník se zavazuje věřiteli„ zaplatit úrok v celkové výši (úrok) 963 Kč“ a dále ve smluvních podmínkách je uvedeno,„ že stane-li se celý dluh předčasně splatný, je dlužník povinen spolu s poskytnutými finančními prostředky uhradit Úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru, narostlý úrok a případnou smluvní pokutu a úroky z prodlení“. Soud má za to, že tato ustanovení smlouvy jsou nejasná a vnitřně rozporná. Z ustanovení smlouvy na přední straně smlouvy je uveden„ celkový úrok“, ze kterého lze dovodit, že se jedná o celkový obchodní úrok, který je ze strany žalované požadován. Naopak spojení na zadní straně smlouvě„ narostlý úrok“ je zcela nejednoznačné, když není specifikováno, za jaké období by úrok zamýšlen, jak bude počítán, a do jaké části by se měl překrývat s „ celkovým úrokem“, který naopak pro případ prodlení dlužníka uvedený není. I kdyby mělo být uvedené ustanovení vykládáno tak, že právo věřitele na zaplacení úroku podle něho je možné, pak jde přinejmenším o ustanovení sporné, připouštějící různý výklad, a v takovém případě bylo třeba zvolit výklad pro žalovanou jako spotřebitele nejpříznivější (§ 1812 obč. zák.), když ze znění smlouvy mohla žalovaná nabýt přesvědčení, že žádné další smluvní úroky po ní nebudou ani v případě prodlení vyžadovány, neboť takto obsah smlouvy mohl na žalovanou působit a mohla je pro sebe žalovaná oprávněně interpretovat.

23. Proto nelze žalované ani uložit, aby zaplatila žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši 963 Kč. Soud proto zamítl návrh žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 704,07 Kč a dále o zaplacení úroků ve výši 15 % ročně z částky 8 363,28 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II rozsudku). Současně zamítl žalobu v části 1 000 Kč, ve které se žalobce nesprávně domáhal smluvní pokuty ve výši odporující zákonnému ustanovení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady by při plném úspěchu činily 2 265 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 813 Kč, 3x úkon právní služby po 300 Kč – celkem 900 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč a 21 % DPH (252 Kč). Žalobce byl přitom se svojí žalobou úspěšný co do výše dlužné jistiny a poplatku a části smluvní pokuty 19 986 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 662,98 Kč a dále úroků z prodlení 9 % ročně od [datum] do vyhlášení rozsudku, tj. do [datum] (tj. ve výši 809,45 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky 22 458,43 Kč (82 %) Naopak neúspěch měl v části smluvní pokuty 1 000 Kč, výši kapitalizovaných smluvních úroků 2 704,07 Kč a úroků 15 % z částky 8 363,28 od [datum] do [datum] ve výši 1 245,51 Kč. Neúspěch tak činil zaokrouhleně 4 949,58 Kč (18 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí cca 64 %, což z částky 2 265 Kč činí zaokrouhleně 1 450 Kč, které mu jako náhrada nákladů náleží podle úspěchu ve věci v tomto řízení.

25. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.