12 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . advokátem se sídlem adresa žalovaná: ; celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa , obec o zaplacení 40 420 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 420 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 626,58 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 230 Kč od [datum] do zaplacení, o zaplacení úroků ve výši 10,25 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení zbývající žalované částky 1 000 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů ve výši 3 626 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40 420 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 15 480 Kč. Celkovou dlužnou částku 33 480 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná splátky nehradila řádně a včas, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 18 000 Kč a na dlužném poplatku 8 190 Kč a na smluvní pokutě 10 000 Kč a dále žalobce žádal smluvní a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná na uvedenou dlužnou částku neuhradila vše, tak žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.

3. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná, ani žalobce se nevyjádřili, soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Přehledem plateb žalované má soud za prokázané, že na dluh uhradila do [datum] celkem 11 900 Kč.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru – [právnická osoba] ze dne [datum] a smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč, předaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru, poplatek a hotovostní režim splácení) 15 480 Kč Celkem měla žalovaná uhradit 33 480 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 340 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o zaplacení kupní ceny a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce.

9. Výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 34 136,45 Kč.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 15 480 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaná na dluh (poplatek) uhradila celkem 11 900 Kč, ale dále již splátky nehradila, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 30 420 Kč. Žalobce dále žádal úhradu smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 626,58 Kč, a dále smluvní úrok z 18 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10,25 % a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 230 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce. Žalovaná o tom byla informována. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ji o postoupení pohledávky. Žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila.

12. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná dne [datum], tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 77 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

16. Podle § 122 odst. 2 a 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

17. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl.

18. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a dále specifikovaným v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku poskytnutého úvěru 39 420 Kč, sestávající se z dlužné jistiny (18 000 Kč), dlužné části poplatku (12 420 Kč) a části smluvní pokuty (9 000 Kč).

19. Smluvní pokuta byla sjednána účastníky přímo ve smlouvě (bod V, bod 4), a to ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, s níž je spotřebitel v prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu 10 000 Kč. Nicméně s ohledem na znění § 122 odst. 2 a 3 zák. č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Jelikož výše spotřebitelského úběru byla 18 000 Kč, tak smluvní pokuta podle tohoto ustanovení mohla činit maximálně 9 000 Kč (0,5 x 18 000). Protože žalobce žádá 10 000 Kč, tak uvedenou částku požaduje neoprávněně v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Od ustanovení určeného k ochraně spotřebitele, se nelze se smluvně (v neprospěch spotřebitele) odchýlit a soud musí vycházet z této, maximálně stanovené smluvní pokuty. Soud proto přiznal pouze smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč a ve zbývající části nárok žalobce zamítl jako nedůvodný, proto soud zamítl žalobu v části 1 000 Kč, ve které se žalobce nesprávně domáhal smluvní pokuty ve výši odporující zákonnému ustanovení (výrok II rozsudku).

20. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 626,58 Kč za období od prodlení do data postoupení pohledávky a dále na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 230 Kč od [datum] do zaplacení. Současně soud seznal, že žalobce má nárok i na obchodní úrok ve výši 10,25 % z částky 18 000 Kč, a to v souladu s článkem II, odst. 1 smlouvy. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 a 3 o. s. ř. když dospěl k závěru, že neúspěch žalobce je pouze nepatrný a přiznal mu plnou náhradu nákladů řízení. Náklady činí 3 626 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 1 448 Kč, 3x úkon právní služby po 500 Kč – celkem 1 500 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč a 21 % DPH (378 Kč). Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 626 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.