12 C 64/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupeného anonymizováno jméno příjmení jméno . advokátem se sídlem adresa žalovaná: ; jméno příjmení , datum narození trvale neznámým pobytem zastoupena advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa jako opatrovníkem o zaplacení 115 744,01 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 68 080,21 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 468,33 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 376,67 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 47 663,80 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 650,66 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 28 219,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 933,68 Kč a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 28 219,05 od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 12 215 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 115 744,01 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva [číslo] byla uzavřena dne 23. 6. 2017, na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 28 079 Kč. Celkovou dlužnou částku 63 079 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč a poslední splátku ve výši 3 494 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 21 385 Kč, splátky tak nehradila řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila 22. 1. 2018, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 28 219,05 Kč a na dlužném poplatku 19 444,75 Kč. Druhá smlouva [číslo] byla uzavřena dne 4. 10. 2017, na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 32 019 Kč. Celkovou dlužnou částku 72 019 Kč se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 002 Kč a poslední splátku ve výši 3 985 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná do postoupení pohledávky neuhradila ničeho, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, které na dlužné jistině činí 40 000 Kč a na dlužném poplatku 28 080,21 Kč. Žalovaná na uvedené dlužné částky neuhradila vše, tak žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou.

2. Po zahájení řízení bylo zjištěno, že žalovaná nemá na území České republiky evidovaný trvalý pobyt. Soud se žalované pokoušel neúspěšně na adrese jejího posledního známého bydliště v České republice (podle informací známých z činnosti soudu a informací Police ČR, Azylového oddělení), tak na adrese jejího trvalého bydliště na území Slovenské republiky ([příjmení] [příjmení] [jméno], [obec]). Jelikož nebylo možno žalované úspěšně doručit na poslední známou adresu v zahraničí, tak soud usnesením ze dne 20. 5. 2021, č.j. [číslo jednací] žalované jmenoval opatrovníka – advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

3. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 1. 6. 2021, ve kterém namítal, že není zřejmé, by žalobce reálně prověřil úvěruschopnost žalované, kdy je potřeba objektivně zkoumat schopnosti žalované splácet úvěr.

4. Žalobce v reakci na vyjádření opatrovníka poukázal, na to, že žalovaná své příjmy prokazovala prostřednictvím vyplněné zákaznické karty a poukázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne 31. 7. 2020. Současně žalobce doložil zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr.

5. Současně soud vyzval účastníky (zástupce/opatrovníka), aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že opatrovník žalované se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalované. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalované, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalované nemůže toto svou intenzitou převážit. <b>7. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 8. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 23. 6. 2017, a Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, za zpracování a doručení, za flexibilní splácení a za administrativní činnost) 28 079 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč a poslední splátku ve výši 3 494 Kč.

9. Zákaznickou kartou právního předchůdce žalobce má soud za prokázané, že žalovaná uvedla při žádosti o zápůjčku, že žije v nájemním bydlení, je svobodná, má základní vzdělání, zápůjčku žádala na nečekané výdaje, byla zaměstnána jako dělnice na plný pracovní poměr, s příjmem 16 976 Kč. Další příjmy měla ve výši cca 1 200 Kč. Uvedené bylo ověřeno u zaměstnavatele a výplatnicemi. Její měsíční výdaje byly cca 12 000 Kč. Další půjčky či úvěry žalovaná neměla.

10. Tabulkou umoření má soud za prokázané, že žalované zůstává uhradit ke dni 21. 1. 2020 na jistinu 28 219,05 Kč.

11. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 4. 10. 2017, a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 40 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, za zpracování a doručení, za flexibilní splácení a za administrativní činnost) 32 019 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že zápůjčku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátit, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 002 Kč a poslední splátku ve výši 3 985 Kč.

12. Zákaznickou kartou právního předchůdce žalobce má soud za prokázané, že žalovaná uvedla při žádosti o zápůjčku, že žije v nájemním bydlení, je svobodná, má základní vzdělání, zápůjčku žádala na vybavení domácnosti, byla zaměstnána jako dělnice na plný pracovní poměr, s příjmem 7 247 Kč. Další příjmy domácnosti byly ve výši 10 684 Kč. Uvedené bylo ověřeno u zaměstnavatele a výplatnicemi. Její měsíční výdaje byly cca 9 000 Kč. Další půjčky či úvěry žalovaná neměla, platila na předchozí půjčku měsíčně 3 505 Kč.

13. Tabulkou umoření má soud za prokázané, že žalované zůstává uhradit ke dni 21. 1. 2020 na jistinu 40 000 Kč.

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedených smluv o zápůjčce.

15. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 a má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou z titulu smluv o zápůjčce na žalobce a zaslal jí výzvu, ve které žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky z uvedené smlouvy.

16. Výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020 a podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020 má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovanou k úhradě pohledávky.

17. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

18. Dne 23. 6. 2017 uzavřela žalovaná první smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 28 079 Kč. Žalobce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované, když si vyžádal zprávu o jejích celkových majetkových a rodinných poměrech a uvedené informace si ověřil u zaměstnavatele a prostřednictvím výplatních pásek. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč a poslední splátce ve výši 3 494 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná uhradila na dlužnou částku pouze 12 385 Kč, dále nehradila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 22. 1. 2018, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině činí 28 219,05 Kč a poplatku činí 19 444,75 Kč, tj. celkem 47 663,80 Kč. Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení 4 650,66 Kč, smluvních úroků 8 933,68 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z 28 219,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,50 % a smluvní úrok 29 % ročně z částky 28 219,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dne 4. 10. 2017 uzavřela žalovaná druhou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 32 019 Kč. Žalobce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované, když si vyžádal zprávu o jejích celkových majetkových a rodinných poměrech a uvedené informace si ověřil u zaměstnavatele a prostřednictvím výplatních pásek. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 002 Kč a poslední splátce ve výši 3 985 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná do postoupení pohledávky na dlužnou částku nic neuhradila, čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině činí 40 000 Kč a poplatku činí 28 080,21 Kč, tj. celkem 68 080,21 Kč. Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení 5 468,33 Kč, smluvních úroků 9 376,67 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení ze 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,50 % a smluvní úrok 29 % ročně z částky 40 00, Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smluv o zápůjčce na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ho o postoupení pohledávek. Žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila.

19. Smlouvami o zápůjčkách uzavřela žalovaná v roce 2017, tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění. Soud posoudil uzavřenou smlouvu dle jejího obsahu jako smlouvu o úvěru.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 77 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

23. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl.

24. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit úvěrovanou částku 47 663,80 Kč (u prvního úvěru), sestávající se z dlužné jistiny ve výši 28 219,05 Kč a dlužné části poplatku ve výši 19 444,75 Kč. Současně soud dospěl k závěru, má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 4 650,66 Kč za období od marného uplynutí měsíční pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení žalobci a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z 28 219,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

25. Výše uvedené závěry jsou plně aplikovatelné i na druhý úvěr žalované, takže soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit úvěrovanou částku 68 080,12 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč a dlužné části poplatku ve výši 28 080,21 Kč. Současně soud dospěl k závěru, má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 5 468,33 Kč za období od marného uplynutí měsíční pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení žalobci a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně ze 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

26. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na smluvní úroky, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Žalobce se smlouvě o zápůjčce uvedl, že žalovaná má zaplatit úrok za zapůjčení (smluvní úrok), který byl vyčíslen na 9 803 Kč, resp. na 8 577 Kč, kdy tato částka společně s částkou za administrativní činnost a komfortní splácení a částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a administrativní činnost činí„ celkovou dlužnou částku“. Strany se současně dohodly v článku 16 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, že v případě prodlení žalované, může žalobce požadovat zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu z prodlení a poplatky za upomínky, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a dále poplatky související s vymáháním dluhu. V čl. 18 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce se pak stanoví, že„ smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 9 803 Kč, resp. na 8 577 Kč, který byl součástí„ poplatku“ a„ celkové dlužné částky“. Z jazykového hlediska znění smlouvy lze chápat smluvní úrok jako pevnou, fixní částku. Ani prodloužení smlouvy v článku 18 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce neuvádí, že v případě prodloužení účinnosti smlouvy, by současně docházelo k dalšímu, smluvnímu úročení. Současně aktivace dalšího smluvního úroku nevyplývá ani z přehledu následků (sankcí) pro případ, že by si klient dostal do prodlení se splácením. V případě nejednoznačného ustanovení, které by šlo vykládat oběma způsoby, nelze dovodit přitěžující následky pro spotřebitele jako slabší smluvní strany v tom smyslu, že prodloužením trvání smlouvy má za následek vzniku dalších smluvních úroků. Takové znění uzavřené smlouvy o úvěru je totiž nejednoznačné a nejasné, což je v rozporu s § 77 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Když nelze po průměrném spotřebiteli požadovat, aby při uzavření smlouvy mohl předvídat, že žalobcem číselně uvedená„ celková dlužná částka“ se může do budoucna navyšovat nejen o úroky z prodlení, smluvní pokutu nebo náhradu účelně vynaložených nákladů, ale také o smluvní úroky, které nejsou nikterak uvedeny v odstavci o následcích při nesplácení úvěru. Obrat jako„ celková dlužná částka“, může ve spotřebitelovi vytvářet klamný dojem, že mu další smluvní úroky účtovány ze strany úvěrujícího, nebudou žádány (obdobně závěry např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 47 Co 55/2021-82 ze dne 27. 4. 2021). Soud proto dospěl k závěru, že zde není dán hmotněprávní nárok na smluvní úrok převyšující částku 9 803 Kč, resp. na 8 577 Kč (která je již částečně přiznána ve výroku I a III), tak nelze žalované ani uložit, aby zaplatila žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši. Proto soud zamítl návrh žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 376,67 Kč, resp. 8 933,68 Kč a dále zamítl návrh žalobce v části, ve které se domáhal zaplacení úroků ve výši 29 % ročně z částky 40 000 Kč, resp. 28 219,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení (výrok II a IV rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady by při plném úspěchu činily 26 555,20 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 4 630 Kč, 3x úkon právní služby po 5 740 Kč – celkem 17 220 Kč podle za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3x paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč a 21 % DPH (3 805,20 Kč). Žalobce byl přitom se svojí žalobou úspěšný co do výše dlužné jistiny a poplatku, kapitalizovaných úroků z prodlení a dále úroků z prodlení 8,50 % ročně od 21. 1. 2020 do vyhlášení rozsudku, tj. do 30. 8. 2021 (tj. 5 477,77 Kč a 3 864, 44 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky zaokrouhleně 135 205 Kč (79 %) Naopak neúspěch měl ve výši kapitalizovaných smluvních úroků a úroků 29 % od 21. 1. 2020 do 30. 8. 2021 (tj. 18 688,86 Kč a 13 184,55 Kč). Neúspěch tak činil zaokrouhleně 50 183,76 Kč (27 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí 46 %, což z částky 26 555,20 Kč činí zaokrouhleně 12 215 Kč, které mu jako náhrada nákladů náleží podle úspěchu ve věci v tomto řízení.

28. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.