12 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupeného anonymizováno jméno příjmení jméno . advokátem se sídlem adresa žalovaný: ; jméno příjmení , datum narození t.č. ulice a číslo , PSČ obec trvale bytem adresa o zaplacení 19 160 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 160 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 598,35 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 658,19 Kč a dále o zaplacení úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů ve výši 540 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19 160 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dne [datum], na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 880 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 880 Kč se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný na uvedenou dlužnou částku neuhradil vše, tak žalobci nezbylo, než se jejího uhrazení zbývající dlužné částky domáhat soudní cestou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud vycházel v projednávané věci z těchto listinných důkazů:</b> 5. Kartou zákazníka – žádost o půjčku ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce o spotřebitelský úvěr. V žádosti uvedl, že žije v nájmu, je zaměstnán jako strážný a má příjmy 12 000 Kč měsíčně. Výdaje má 9 700 Kč měsíčně a použitelný příjem činí 2 100 Kč. Pracovní pozice žalovaného byla prověřena u zaměstnavatele telefonicky, výplatními pásky a pracovní smlouvou.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru – [anonymizována dvě slova] [číslo] z [datum] a smluvními podmínkami o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč předaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek (za úroky, poplatek a hotovostní režim splácení) 8 880 Kč Celkem měl žalovaný uhradit 20 880 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce a zaslal mu výzvu, ve které žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky.

9. Výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že vyzval žalobce žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 36 297,02 Kč.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

11. Dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 880 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 58 pravidelných měsíčních splátkách po 360 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný uhradil na dlužnou částku pouze 1 720 Kč, dále nehradil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum], čímž právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na dlužné jistině a poplatku činí 19 160 Kč. Žalobce dále žádal úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 598,35 Kč, smluvních úroků 10 658,19 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z 12 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a smluvní úrok 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a vyrozuměl ho o postoupení pohledávky. Žalovaný však žalobci dosud ničeho neuhradil.

12. Smlouvu o úvěru uzavřel žalovaný v roce 2015, tedy za účinnosti občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), tak soud posuzoval věc podle tohoto předpisu v tehdy platném znění. Soud posuzoval uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru, když obsahově se jedná o smlouvu o úvěru a nikoli o smlouvu o půjčce.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 77 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel zajistí, aby obsah komunikace byl a) podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a b) dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.

16. Soud má za to, že žaloba byla podána částečně po právu, a proto jí vyhověl pouze v části a v části žalobu zamítl.

17. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a dále specifikovaným v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce se dostatečně zabýval úvěru schopností žalovaného, když dovodil, že žalovaný je schopen takový úvěr splatit a udělal v rámci uvedeného potřebné šetření. Žalovaný úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně a úplně nevrátil, čímž nesplnil svůj závazek z uvedené smlouvy. Soud proto rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku poskytnutého prvního úvěru 19 160 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a z dlužné části poplatku 7 160 Kč. Současně má žalobce právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za období od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení dne [datum] ve výši 3 598,35 Kč a dále s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

18. Dále ale soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na požadované smluvní úroky v kapitalizované výši 10 658,19 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a proto v této části je třeba žalobu zamítnout. Žalobce se smlouvě o úvěru uvedl, že žalovaný má zaplatit úrok za zapůjčení, který byl vyčíslen v uzavřené smlouvě o úvěru na 1 680 Kč (viz bod 2. 1. b/ smlouvy o úvěru, označené jako„ poplatky“), kdy celková částka společně s poplatkem, životním pojištěním a s jistinou činí„ celkovou dlužnou částku“ podle bodu 4. 1. smlouvy. V bodu 1.

4. Smlouvy o úvěru je uvedeno, že„ zákazník se zavazuje uhradit úvěrujícímu celkovou dlužnou částku“. Současně se účastníci sjednali v bodu 8 smluvních podmínek, že v případě nesplácení spotřebitelského úvěru, vzniká [příjmení] [jméno] právo požadovat a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny, b), zákonné úroky z prodlení, c) náhradu nákladů řízení spojených se soudním vymáháním dluhu. Z uvedeného tedy vyplývá, že strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 1 680 Kč, který byl součástí„ celkové dlužné částky“. Z jazykového hlediska znění smlouvy lze chápat, že sjednaný smluvní úrok byl sjednaný jako pevná, fixní částka 1 680 Kč. V článku 9. 7. je uvedeno, že účinnost smlouvy se prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Z uvedeného nelze dovodit, že nesplácení by mělo za následek (viz bod. 8 prodlení zákazníka a úvěrujícího), aktivaci dalšího smluvního úroku. Znění článků ve smlouvě týkající se délky této smlouvy – tj. 9.

7. Smluvních podmínek, s tím, že její účinnost se prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky je částečně nejednoznačné, neboť z nich by šlo implicitně dovodit existenci dalších plateb v případě prodlení věřitele, ačkoli z části 8 smlouvy takové závěry nikterak vyvodit nelze. V případě nejednoznačného ustanovení, které by šlo vykládat oběma způsoby, nelze dovodit přitěžující následky pro spotřebitele jako slabší smluvní strany v tom smyslu, že prodloužením trvání smlouvy má za následek vzniku dalších smluvních úroků. Takové znění uzavřené smlouvy o úvěru je totiž nejednoznačné a nejasné, což je v rozporu s § 77 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Když nelze po průměrném spotřebiteli požadovat, aby při uzavření smlouvy mohl předvídat, že žalobcem číselně uvedená„ celková dlužná částka“ se může do budoucna navyšovat nejen o úroky z prodlení, smluvní pokutu nebo náhradu účelně vynaložených nákladů, ale také o smluvní úroky, které nejsou nikterak uvedeny v odstavci o následcích při nesplácení úvěru. Obrat jako„ celková dlužná částka“, může ve spotřebitelovi vytvářet klamný dojem, že mu další smluvní úroky účtovány ze strany úvěrujícího, nebudou účtovány (obdobně závěry např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 47 Co 55/2021-82 ze dne 27. 4. 2021). Soud proto dospěl k závěru, že zde není dán hmotněprávní nárok na smluvní úrok převyšující částku 1 680 Kč (která je již přiznána ve výroku I). Proto nelze žalovanému ani uložit, aby zaplatil žalobci úrok převyšující dohodnutou pevnou výši. Soud proto zamítl návrh žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 10 658,19 Kč a dále zaplacení úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II rozsudku)

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně částečně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady by při plném úspěchu činily 2 250 Kč (tj. náhrada za zaplacený soudní poplatek 800 Kč, 3x úkon právní služby po 300 Kč – celkem 900 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. za převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepsání žaloby), k tomu 3x paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč a 21 % DPH (252 Kč). Žalobce byl přitom se svojí žalobou úspěšný co do výše dlužných jistin a poplatků a kapitalizovaných úroků z prodlení 22 758,35 a dále úroků z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do vyhlášení rozsudku, tj. do [datum] (tj. ve výši 1 505,90 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky 24 264 Kč (62 %) Naopak neúspěch měl ve výši kapitalizovaných smluvních úroků 10 658,19 Kč a úroků 23,72 % od [datum] do [datum] ve výši 4 437,26 Kč. Neúspěch tak činil zaokrouhleně 15 095 Kč (38 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí cca 24 %, což z částky 2 252 Kč činí zaokrouhleně 540 Kč, které mu jako náhrada nákladů náleží podle úspěchu ve věci v tomto řízení.

20. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.