12 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 367,99 Kč s příslušenstvím (služby) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 367,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 498,23 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 299 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 110,36 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 2 160 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 367,99 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřeli s žalovaným smlouvu o poskytování služeb [číslo] v níž se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout služby elektronické komunikace. Předmětem této služby byly i platby třetím osobám (DMS, SMS parkovací apod.). Žalovaný nehradil řádně platby za tyto služby, ani za vyúčtované služby. Celkový dluh na jistině činil 4 067,99 Kč. Tuto částku tvoří fakturované jistiny ve výši: 489,23 Kč, 299 Kč, 110,36 Kč, 0,40 Kč, 2 160 Kč a 1 000 Kč. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobcem. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – účastnické smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum], osobním průkazem žalovaného, souhrnným přehledem služeb za období od 6. 5. – [datum] na dvě telefonní čísla, vyúčtováním služeb za období 6. 4. – [datum], podrobným výpisem služeb, vyúčtováním služeb za období [datum] – [datum], podrobným výpisem služeb, souhrnným přehledem služeb, výzvou k plnění ze dne [datum], vrubopisem, vyúčtováním splátek za zařízení, oznámením o postoupení pohledávky a před žalobní výzvou k plnění a podacím poštovním archem, smlouvou o postoupení pohledávek, vyúčtováním služeb za období od 19. 1 – [datum] a souhrnným přehledem služeb, vyúčtování smluvní pokuty a výpovědí účastnickým smluv ze dne [datum]. Dále soud k důkazu provedl upomínku před podáním žaloby, ze které plyne, že o zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán. Smlouva o postoupení pohledávek dále prokazuje aktivní legitimaci žalobce.

6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

7. Podle § 1 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb.). Žalovanému vznikla povinnost uhradit cenu poskytovaných služeb, kterou žalobce řádně vyúčtoval. Bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že cenu zaplatil, nebo že jeho dluh zanikl z jiného právního důvodu. To však neučinil a z obsahu spisu se tyto okolnosti ani nijak nepodávají. Důvodným byl shledán i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.