14 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení x právnická osoba sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 100 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 13 802 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 802 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 298 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 336 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne [datum]. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 13.802,00 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86,00 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 157 dní, celkem ve výši 13.502,00 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobce dále tvrdil, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne [datum]. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne [datum]. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 30.08.2019 do dne 30.11.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 93 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 8.298,00 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86,00 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 93 dní, celkem ve výši 7.998,00 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

2. Žalovaný původně nárok žalobce věcně sporoval, což vedlo k částečnému zpětvzetí žaloby, jež bylo učiněno podáním žalobce ze dne [datum]. V tomto podání žalobce rekapituluje, že žalovaný ve svém odporu uvádí, že vozidlo [registrační značka] (nárok [číslo]) prodal dne [datum], přičemž k tomuto tvrzení předkládá kupní smlouvu ze dne [datum], dle které žalovaný převedl vlastnické právo k vozidlu, a která byla právní zástupkyni žalobkyně doručena prostřednictvím nadepsaného soudu jako přílohu k odporu žalovaného. Ve vztahu k vozidlu [registrační značka] (nárok [číslo]) žalovaný uvádí, že v žalovaném období nebyl provozovatelem ani vlastníkem vozidla, když toto vozidlo bylo před žalovaným obdobím prodáno. Kupní smlouvu k tomuto vozidlu však žalovaný nemůže dohledat. S ohledem na výše uvedené bere žalobkyně podanou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 13.802 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.802 Kč od [datum] do zaplacení (nárok [číslo]), neboť na základě kupní smlouvy předložené žalovaným v rámci jeho odporu lze mít za prokázané, že žalovaný nebyl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nárok [číslo]) v předmětném období od 27.06.2019 do 30.11.2019, tudíž není možné po něm požadovat zaplacení příspěvku nepojištěných podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně nadále trvá na podané žalobě co do částky 8.298 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.298 Kč od 03.11.2020 do zaplacení (nárok [číslo]) a na náhradě nákladů řízení v původně uplatněném rozsahu. Žalobkyni nebyly před podáním žaloby známy žádné okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek vůči žalovanému. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně z předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 Zákona, kdy údaje, které jsou jí sdělovány jednotlivými pojistiteli, jsou Ministerstvem dopravy porovnávány s údaji evidovanými v jím spravovaném registru silničních vozidel. Ministerstvo dopravy následně žalobkyni elektronicky dálkovým způsobem sdělí výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích. Žalobkyně takto zjistila, že nákladní automobil [anonymizováno], který není v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý nebo jako vyvezený do jiného státu. K vozidlu nebylo ode dne [datum] do dne [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní. Žalobkyně si dovoluje založit do spisu výpis ze své databáze, v níž je uvedeno, že údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel [číslo jednací]. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací sdělných jí Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel jako ze zdroje informací a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout nadepsanému soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalobkyně si dovoluje odkázat na § 4 odst. 2 Zákona, který výslovně uvádí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Pokud jako v tomto případě osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobkyni sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 větou poslední Zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Žalobkyně obdržela od přechozího vlastníka vozidla pana [jméno] [jméno] kupní smlouvu ze dne [datum], podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného. Žalobkyně tak měla důvodně za to, že osobou povinnou k zaplacení příspěvku je žalovaný. Žalovaný byl povinen podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o zapsání změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Ani případné smluvní ujednání nebo udělení plné moci nezbavuje žalovaného jeho zákonné povinnosti požádat o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel. Takové ujednání by mohlo založit případnou smluvní odpovědnost mezi stranami dané smlouvy, nelze se jej však dovolávat vůči žalobkyni ani jiným třetím osobám. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že žalovaný nesplnil povinnost požádat o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel ani při nabytí vlastnického práva k vozidlu. Žalobkyně dále zjistila, že nákladní automobil [anonymizováno], který není v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý nebo jako vyvezený do jiného státu. K vozidlu nebylo ode dne [datum] do dne [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 93 dní. Žalobkyně si dovoluje založit do spisu výpis ze své databáze, v níž je uvedeno, že údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel [číslo jednací]. Žalobkyně na základě Zákona vychází z informací sdělných jí Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel jako ze zdroje informací a je oprávněna považovat je za správné. Žalobkyně si dovoluje zdvořile navrhnout nadepsanému soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalobkyně si dovoluje odkázat na § 4 odst. 2 Zákona, který výslovně uvádí, že při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše uvedené ustanovení představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informačním systémem veřejné správy. Pokud jako v tomto případě osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobkyni sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 větou poslední Zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Žalobkyně obdržela od přechozího vlastníka vozidla pana [jméno] [příjmení] kupní smlouvu ze dne [datum], podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného. Žalobkyně tak má důvodně za to, že osobou povinnou k zaplacení příspěvku je žalovaný. Pakliže žalovaný skutečně prodal i toto vozidlo, jak uvádí ve svém odporu, byl by rovněž ve vztahu k tomuto vozidlu povinen podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o zapsání změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. Jelikož žalovaný dosud nepředložil žádnou listinu, z níž by vyplývalo, že v předmětném období nebyl vlastníkem vozidla [registrační značka], nezbývá žalobkyni než na podané žalobě nadále trvat. Opačný přístup by nebyl v souladu s principem péče řádného hospodáře. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené sděluje, že nadále požaduje po žalovaném náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť převod vlastnického práva ohledně vozidla u nároku [číslo] na jinou osobu žalovaný doložil až po podání žaloby, přestože byl v rámci mimosoudní správy pohledávky opakovaně žalobkyní vyzýván k zaplacení příspěvku nepojištěných, respektive k prokázání tvrzení, že žalobkyně nárok na zaplacení tohoto příspěvku nemá v souladu s § 4 odst. 7 Zákona. Žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona dopisem označeným jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], jenž mu byl odeslán prostřednictvím České pošty, s.p., doporučeně s podacím číslem [anonymizováno]. Žalobkyně si tímto dovoluje založil do soudního spisu zprávu České pošty, s.p., o nepřevzetí zásilky s podacím číslem [anonymizováno] prokazující odeslání a doručení této výzvy. Žalobkyně však za den doručení výzvy považuje až 15. den následující po jejím odeslání, tj. den [datum]. Právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p., předžalobní upomínku ze dne [datum] s podacím číslem [anonymizováno]. Zásilka byla žalovanému doručována dne [datum]. Jelikož žalovaný nebyl v době doručování zastižen v místě doručování, byla pro něj zásilka následujícího dne uložena k vyzvednutí na poště [obec a číslo] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný byl dále vyzván k zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona dopisem označeným jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], jenž mu byl odeslán prostřednictvím České pošty, s.p., doporučeně s podacím číslem [anonymizováno]. Žalobkyně si tímto dovoluje založil do soudního spisu zprávu České pošty, s.p., o nepřevzetí zásilky s podacím číslem [anonymizováno] prokazující odeslání a doručení této výzvy. Žalobkyně však za den doručení výzvy považuje až 15. den následující po jejím odeslání, tj. den [datum]. Právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p., předžalobní upomínku ze dne [datum] s podacím číslem [anonymizováno]. Zásilka byla žalovanému doručována dne [datum]. Jelikož žalovaný nebyl v době doručování zastižen v místě doručování, byla pro něj zásilka následujícího dne uložena k vyzvednutí na poště [obec a číslo] ve lhůtě do [datum]. Veškerá korespondence byla žalovanému doručována na jedinou adresu žalovaného, která žalobkyni byla a mohla být známa. Shodnou adresu přitom žalovaný uvádí rovněž ve svém odporu. Žalovaný tak měl dostatek času k předložení podkladů a prokázání neexistence povinnosti k úhradě v rámci mimosoudního vymáhacího procesu, kdy byla vyzván a opakovaně upomínán k zaplacení či doložení neoprávněnosti vymáhání příspěvku. Kdyby tedy žalovaný včas a správně reagoval, nemuselo být soudní řízení vůbec zahájeno. Žalobkyně si dovoluje poukázat na skutečnost, že žalovaný byl po celou dobu mimosoudního procesu zcela pasivní. Žalobkyně tak neměla jinou možnost než pokračovat v procesu vymáhání pohledávky dále. Opačný postup by nebyl v souladu s principem péče řádného hospodáře. Podle § 146 odst. 2 věty poslední zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Otázce zavinění účastníků na zastavení řízení se věnoval mimo jiné Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2899/10, v němž uvádí:„ Nyní posuzovaný případ přiléhavě ukazuje, že teze (kterou aplikoval i městský soud), dle níž to, zda byla zpětvzatá žaloba podána důvodně, tedy zda zastavení řízení procesně zavinil žalovaný, lze zjistit jen z porovnání petitu žaloby a následného chování žalovaného, může být přepjatým formalismem a v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. V konkrétním případě – jako byla nyní posuzovaná věc – může být nutné přihlížet i k odůvodnění žalobního petitu, a to za účelem eliminace stavu, který by byl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Princip procesního výsledku nelze chápat formálně, neboť nejen petit, ale i žalobní tvrzení, tedy důvody žaloby vyjadřují, proč se žalobce žalovaného plnění domáhá.“ Ve skutkově obdobném případě judikoval například také Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 25.09.2019, sp. zn. 14 Co 173/2019, v němž uvádí:„ V projednávané věci žalobkyně podala žalobu v situaci, kdy žalovaný byl zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu má v takovém případě vlastník či provozovatel vozidla zapsaný v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 1 a 2 zákona), tedy v projednávané věci žalovaný. Této povinnosti se může zprostit pouze tak, že doloží okolnosti, které jeho povinnost k úhradě příspěvku vylučují (§ 4 odst. 7 zákona). Do doby, než tak učiní je povinen příspěvek zaplatit. Žalovaný okolnost vylučující jeho povinnost k placení příspěvku doložil, ač k tomu byl žalobkyní před podáním žaloby opakovaně vyzýván, až po zahájení tohoto řízení. V době zahájení řízení tak žalovaný měl povinnost, vzhledem k nedoložení důvodů pro zproštění se povinnosti k placení příspěvku, příspěvek zaplatit a na žalobu je třeba ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. pohlížet jako na důvodnou. Důvodem zpětvzetí žaloby pak bylo chování žalovaného, který až po podání žaloby doložil okolnost (prodej vozidla), jež jej povinnosti platit příspěvek zprošťuje. Námitka žalovaného, že měla zajistit změnu zápisu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel toliko osoba, jíž vozidlo prodal, je nedůvodná, neboť podle § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a § 9 o dst. 1 p ísm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, mají povinnost podat společnou žádost o zápis změny vlastníka či provozovatele dosavadní i nový vlastník či provozovatel. Tedy bylo též povinností žalovaného zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel zajistit. Ostatně, i kdyby tomu tak nebylo a tuto povinnost by měl pouze nabyvatel vozidla, mohlo by to mít za následek toliko vznik odpovědnostního vztahu mezi žalovaným a osobou, jíž vozidlo prodal, nikoliv na jeho vztah s žalobkyní. Lze tak uzavřít, že žalobkyně vzala důvodně podanou žalobu zpět pro chování žalovaného, a proto je žalovaný podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů.“ Obdobně judikoval také Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24.10.2019, sp. zn. 91 Co 339/2019, v němž uvádí:„ V tomto řízení se žalobkyně domáhala zaplacení příspěvku vlastníka popřípadě provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že vlastníkem vozidla je osoba zapsaná jako provozovatel v registru silničních vozidel. Ani žalovaný sám nesporoval, že to byl právě on, kdo byl zapsán v registru k datu podání žaloby a tuto skutečnost také žalobkyně doložila výpisem zjištěných údajů o vozidle. Je logické, že žalobkyně neměla možnost se dozvědět před podáním žaloby, že žalovaný vozidlo převedl na jinou osobu. Přitom podle § 8 odst. 2 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je stanovena povinnost do deseti dnů od převodu vozidla podat oznámení nebo žádost o zápis změny do registru silničních vozidel. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, že žalobkyně doručila žalovanému dokonce několik zásilek s výzvou k zaplacení předmětného příspěvku. Jestliže žalovaný dodání pošty zpochybnil, na rozdíl od žalobkyně nepředložil ke svému tvrzení žádné důkazy. Žalobkyně oproti tomu doložila soudu doklady o dodání zásilek na adresu žalovaného, a to s označením jeho jména. Odvolací soud však dodává, že povinnost oznámit změnu vlastníka měl žalovaný již dle shora uvedeného ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb. a výzvy žalobkyně měly žalovanému jeho povinnost jen připomenout. (…) Ve smyslu výkladu ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. tak žalovaný nese procesní zavinění na zastavení řízení, neboť výhradně jeho chování po zahájení řízení bylo důvodem zpětvzetí a zastavení řízení. Jen nesplnění zákonné povinnosti žalovaného nahlásit změnu vlastnictví vozidla příslušnému registru vedlo žalobce k zahájení řízení, které po doložení kupní smlouvy okamžitě skončil zpětvzetím.“ 3. Žalovaný se po částečném zpětvzetí k žalobě již nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce následně nikterak nerozporoval.

4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. V rozsahu zpětvzetí bylo řízení zastaveno postupem dle § 96/2 o. s. ř. (výrok I.).

6. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem výše uvedeného vozidla. Za předmětné období však žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jež vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalovaný tento neuhradil ani po opakovaných upomínkách. Žalovaný tak dluží žalobci částku v žalované výši. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po další výzvě žalobce.

7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

9. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

10. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani po výzvách neuhradil, neuhradil ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Protože svoji povinnost nesplnil žalovaný řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 336 Kč (dle požadavku žalobce). Náhrada nákladů řízení nebyla krácena, neboť žaloba byla podána důvodně a ke zpětvzetí došlo pro pozdější chování žalovaného. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 884 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 336 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.