14 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa o určení neexistence zástavních práv

I. Žaloba, aby bylo určeno, že věc nemovitá - stavba charakteru budovy bez č.p./č.e. - se způsobem využití technická vybavenost stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaná na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod pro katastrální území Dolní Teplice, obec Teplice nad Metují, okres [okres], není zatížena žádnými zástavními právy a zákazy zcizení a zatížení ve prospěch společnosti [osobní údaje žalovaného] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal určení, že věc nemovitá - stavba charakteru budovy bez [adresa] e. - se způsobem využití technická vybavenost stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaná na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod pro katastrální území Dolní Teplice, obec Teplice nad Metují, okres [okres], není zatížena žádnými zástavními právy a zákazy zcizení a zatížení ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobce uvedl, že Okresní soud v Náchodě rozhodl rozsudkem ze dne 2. 6. 2020, č. j. 14 C 46/2020-87, že je žalobce vlastníkem shora uvedené věci nemovité. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Původně evidovaným vlastníkem shora uvedené věci nemovité byl pan [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Tento uzavřel dne [datum] s žalovanou, společností [právnická osoba] Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem vztahující se k úvěrové smlouvě [číslo] dále uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem vztahující se k úvěrové smlouvě [číslo] stejně tak uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem vztahující se k úvěrové smlouvě [číslo]. Dále pak uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem vztahující se k úvěrové smlouvě [číslo]. Na základě výše uvedených smluv o zřízení zástavních práv byly předmětné nemovité věci zatíženy těmito věcnými (zástavními) právy ve prospěch žalovaného, mj. byla takto zatížena i předmětná uvedená věc nemovitá. Na základě rozsudku Okresního soudu v Náchodě byl jako vlastník předmětné věci nemovité do katastru nemovitostí zapsán žalobce. Spolu se zápisem této věci nemovité do vlastnictví žalobce však byla do katastru nemovitostí zapsána i shora uvedená věcná (zástavní) práva zatěžující nemovitost, která však vyplývají ze smluv o zřízení zástavních práv, která s žalovaným uzavřel pan [jméno] [příjmení] a která tak slouží k zajištění jemu vzniklých dluhů. Žalobce dále uvedl, že žádal žalovaného, aby jako oprávněný podal návrh na výmaz předmětných zástavních práv včetně zákazu zcizení a zatížení příslušnému katastru nemovitostí, a to zejména z důvodu, že sám žalobce na toto nemá právo, neboť není účastníkem uzavřených úvěrových smluv. Tuto svou žádost zaslal žalobce opakovaně žalovanému prostřednictvím datové schránky, přičemž byla doručena dne 9. 12. 2020 a 18. 1. 2021, žalovaný však nikterak nereagoval, a žalobce tedy zaslal znovu žádost jako poslední výzvu žalovanému společně se sdělením, že nebude-li žalovaný reagovat, a to nejpozději do 5. 2. 2021, nezbude žalobci než podat tuto žalobu. Výzva byla žalovanému doručena 29. 1. 2021 a zůstala bez odezvy. Žalobce tak navrhl, aby soud vydal rozsudek, že předmětná nemovitá věc není zatížena žádnými zástavními právy a zákazy zcizení a zatížení ve prospěch žalovaného, neboť zástavní právo, které je zapsané v katastru nemovitostí na nemovité věci nemůže fakticky váznout, neboť pan [příjmení] nebyl oprávněn tuto nemovitou věci smluvně zastavit, neboť se jedná o nemovitost ve vlastnictví žalobce a žalovaný (zástavní věřitel) nereagoval na žádosti žalobce, aby podal návrh na katastr nemovitostí, na základě kterého by došlo k výmazu zástavních práv.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání zaslaném soudu dne 31. 5. 2021, kdy uvedl, že s určovacím nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasí a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Sdělil, že jak sám žalobce uvedl v návrhu, žalovaný uzavřel smlouvy, na jejichž základě byla výše uvedená práva zapsána do katastru nemovitostí, s panem [jméno] [příjmení] v době, kdy byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník, a vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí je veřejným seznamem ve smyslu § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), údaje do něj zapsané jsou chráněny zásadou materiální publicity. Jedná-li někdo s důvěrou v zápis v katastru nemovitostí, nelze proti němu namítat jeho nesprávnost. Vychází totiž oprávněně z toho, že zápis v katastru nemovitostí je v souladu se skutečným právním stavem. Pokud není stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Žalovaný je tak toho názoru, že podmínky nabytí věcných práv (tj. zástavních práv zákazů zcizení a zatížení) od původního (byť neoprávněného) zapsaného vlastníka splnil, a ta jsou v katastru nemovitostí zapsána po právu.

3. Soud se zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na žalovaném určení. Podle § 80 o. s. ř. lze žalovat mj. o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je zde dán podstatou věci, kdy na základě této určovací žaloby může žalobce dosáhnout jím požadované změny stavu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 4. 11. 2019 má soud za prokázané, že k danému dni byl pan [jméno] [příjmení] vlastníkem věci nemovité - stavby charakteru budovy bez č.p./č.e. - se způsobem využití technická vybavenost stojící na pozemku [anonymizována dvě slova], zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod pro katastrální území Dolní Teplice, obec Teplice nad Metují, okres [okres], přičemž u této nemovité věci bylo k danému dni vedeno zástavní právo smluvní, když oprávněným byl žalovaný a zákaz zcizení a zatížení byl též ve prospěch žalovaného.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že k danému dni byl vlastníkem věci nemovité - stavby charakteru budovy bez č.p./č.e. - se způsobem využití technická vybavenost stojící na pozemku [anonymizována dvě slova], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod pro katastrální území Dolní Teplice, obec Teplice nad Metují, okres [okres] žalobce a u této nemovité věci bylo k danému dni vedeno zástavní právo smluvní, když oprávněným byl žalovaný a zákaz zcizení a zatížení byl též ve prospěch žalovaného.

7. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že bodem I. výroku rozsudku bylo rozhodnuto tak, že se určuje, že [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně] – se způsobem využití technická vybavenost stojící na [anonymizována tři slova], zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [ulice] [obec], obec Teplice nad Metují, okres [okres] vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod.

8. Žádostí o podání návrhu na výmaz zástavního práva včetně zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí ze dne [datum] a doručenky do DS žalovaného z téhož dne má soud za prokázané, že byl žalovaný žalobcem vyzván k podání návrhu na výmaz zástavních práv a zákazu zcizení a zatížení z katastru nemovitostí.

9. Žádostí o podání návrhu na výmaz zástavního práva včetně zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí - urgence ze dne 18. 1. 2021 a doručenkou do DS žalovaného z téhož dne, má soud za prokázané, že byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k podání návrhu na výmaz zástavních práv a zákazů zcizení a zatížení z katastru nemovitostí.

10. Žádostí o podání návrhu na výmaz zástavního práva včetně zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí – poslední výzva ze dne 28. 1. 2021 a doručenkou do DS žalovaného ze dne 29. 1. 2021, má soud za prokázané, že byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k podání návrhu na výmaz zástavních práv a zákazu zcizení a zatížení z katastru nemovitostí.

11. Ze sdělení pro kolaudační rozhodnutí městského úřadu Broumov, odboru životního prostředí, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud bere za prokázané, že je pod bodem [číslo] uvedeno, že stavba vodního díla umístěná na st. [parcelní číslo], k.ú. [ulice] [obec] (ve vlastnictví žalobce) je a slouží k přečištění odpadních vod, když pozemek je ve vlastnictví žalobce.

12. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby se podává, že dne [datum] došlo k zahájení stavby a dne [datum] došlo k ukončení rekonstrukce stavby.

13. Z fotografie na č. l. 44 spisu má soud za prokázané, že na předmětné nemovité věci je umístěné logo žalobce.

14. Z podání ze dne [datum], jehož předmětem je zúžení návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] navrhl zúžení návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum] dle zástavní smlouvy ze dne [datum] ohledně nemovité věci, a to budovy bez č.p./č.e. - stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] v k. ú. [ulice] [obec].

15. Soud zamítl důkazní návrhy na doplnění dokazování zástavními smlouvami, znaleckými posudky a sděleními katastrálního úřadu pro nadbytečnost. Zástavními smlouvami a znaleckými posudky chtěl žalobce prokázat, že se měl znalec, ale zejména i žalovaný možnost se místním šetřením přesvědčit, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce.

16. Soud hodnotil jednotlivé v řízení provedené důkazy, nejprve každý z nich jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech. Pokud jde o v řízení provedené listinné důkazy, o jejich pravosti či pravdivosti není sporu. V průběhu řízení nebyly pravost a pravdivost provedených listinných důkazů stranami sporu napadány.

17. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s panem [jméno] [příjmení] smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum], které zajišťují úvěr [číslo] které byly zapsány v řízení vedeném pod spisovou značkou V [číslo], smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum], které zajišťují úvěr [číslo] které byly zapsány v řízení vedeném pod spisovou značkou V [číslo], smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum], které zajišťují úvěr [číslo] které byly zapsány v řízení vedeném pod spisovou značkou V [číslo] a smlouvy o zřízení zástavního práva podle o. z., o zákazu zcizení a zatížení [číslo] ze dne [datum], které zajišťují úvěr [číslo] které byly zapsány v řízení vedeném pod spisovou značkou V [číslo], na jejichž základě byla výše uvedená práva zapsána do katastru nemovitostí, a to v době, kdy byl v katastru nemovitostí [jméno] [příjmení] zapsán jako vlastník předmětné nemovité věci. Následně byl žalobce určen jako vlastník předmětné nemovité věci rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to v důsledku vydržení, ke kterému došlo v roce 2003. Na základě citovaného rozsudku byl jako vlastník předmětné věci nemovité do katastru nemovitostí zapsán žalobce, spolu se zápisem této věci nemovité do vlastnictví žalobce však byla do katastru nemovitostí zapsána i věcná (zástavní) práva zatěžující nemovitost, která vyplývají ze smluv o zřízení zástavních práv, které s žalovaným uzavřel pan [jméno] [příjmení], a to konkrétně: zástavní právo smluvní č. úvěru [číslo] včetně zákazu zcizení a zatížení – V [číslo], zástavní právo smluvní č. úvěru [číslo] včetně zákazu zcizení a zatížení – V [číslo], zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] včetně zákazu zcizení a zatížení – V [číslo] a zástavní právo smluvní č. úvěrové smlouvy [číslo] včetně zákazu zcizení a zatížení – V [číslo]. Žalobce opakovaně žádal žalovaného, aby jako oprávněný podal návrh na výmaz předmětných zástavních práv včetně zákazu zcizení a zatížení příslušnému katastru nemovitostí, a to zejména z důvodu, že sám žalobce na toto nemá právo, neboť není účastníkem uzavřených úvěrových smluv. Žalovaný však žádostem žalobce nevyhověl.

18. Dle ust. § 980 o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky a dále je- li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

19. Dle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

20. Důvěru v údaje zapsané do veřejných seznamů chrání zásada materiální publicity. Dle této, jak je již uvedeno výše, zápis ve veřejném seznamu svědčí tomu, kdo věcné právo nabyl v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu, avšak jen pokud toto věcné právo nabyl za úplatu. Soud má za to, že pokud má být ctěna zásada materiální publicity, je nezbytné zjistit, zda žalovaný splňuje podmínky litery zákona.

21. Mezi stranami je nesporné, že v době uzavření smluv i podání návrhů na vklad práv do katastru nemovitostí byl původní vlastník pan [jméno] [příjmení] zapsaný v katastru nemovitostí jako vlastník předmětné nemovité věci a ze zapsaného stavu tedy vyplývalo, že s nemovitou věcí může nakládat, a to i způsobem, kterým právně jednal s žalovaným. 22. [obec] víra ve správnost údajů o právních vztazích, které jsou publikovány ve veřejném seznamu, je základním kamenem zásady materiální publicity. Jejím předmětem je soulad mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu. [obec] víra svědčí tomu, kdo nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti vědět nemohl, že došlo ke změně oprávněné osoby. ([příjmení], Lenka. § 984 ([obec] materiální publicity). In: [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno] a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 36.) Žalovaný byl v době nabytí předmětných práv v dobré víře, že je nabývá od osoby oprávněné, neboť si nebyl a ani nemohl být vědom žádné skutečnosti, která by mohla vyvolat pochybnost o správnosti zápisu v katastru nemovitostí.

23. Co se úplatnosti nabytí práv týká, je třeba přihlédnout k tomu, že veškerá zástavní práva a zákazy zcizení a zatížení byly do katastru nemovitostí zapsány jako zajištění úvěrů, které žalovaný pana [jméno] [příjmení] poskytl. Zástavní práva i zákazy zcizení a zatížení proto byly zřízeny úplatně. K této problematice se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR, a to rozsudkem ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, podle nějž„ je třeba zástavní smlouvy, jimiž byla zřízena zástavní práva k zajištění poskytnutých zápůjček, považovat za úplatná právní jednání ve smyslu § 984 odst. 1 o. z., neboť zřízení zástavních práv zde bylo vyváženo poskytnutím zápůjčky (peněz) …“ 24. Soud dospívá k závěru, že v době uzavření smluv i podání návrhů na vklad práv do katastru nemovitostí byl původní vlastník pan [jméno] [příjmení] zapsaný v katastru nemovitostí jako vlastník předmětné nemovité věci a žalovaný neměl žádný důvod pochybovat o správnosti zápisu v katastru nemovitostí. Na danou situaci dopadá ustálená judikatura, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozhodnutí ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. [spisová značka]: „ Při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z. je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že údaje uvedené ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) odpovídají skutečnému právnímu stavu, tedy i o tom, že osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí je skutečným vlastníkem věci. (…) <i>[ulice] (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Požadavek na takové ověřování souladu mezi zápisem ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem by byl v rozporu s ustanovením § 980 odst. 2 o. z., které zakládá domněnku souladu stavu zapsaného ve veřejném seznamu se skutečným stavem. Vyloučení potřeby šetření skutečného právního stavu je ostatně smyslem materiální publicity veřejných seznamů, vyjádřené zejména v ustanovení § 984 odst. 1 o. z.“</i> 25. K námitce žalobce, že si žalovaný měl být vědom osoby jiného vlastníka, a to z důvodu že předmětná nemovitá věc byla opatřena velkým logem žalobce a žalovaný si měl nemovitou věc prohlédnout a též se nachází na pozemku žalobce, což v něm mělo vzbudit pochybnosti a následně měl zjišťovat soulad mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem, se soud odkazuje na shora uvedené, tedy že není a nebylo povinností žalovaného z jakéhokoli důvodu aktivně zjišťovat soulad mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

26. Soud je tedy toho názoru, že žalobce dostatečně neprokázal a netvrdil, že žalovaný musel vědět, případně měl povinnost vědět o změně v osobě vlastníka nemovité věci oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí, když sám žalobce si až do roku 2020 nebyl vědom skutečnosti, že v katastru nemovitostí není zapsán jako vlastník a až následně se začal domáhat zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud si této skutečnosti nebyl vědom sám žalobce, nemůže být po žalovaném požadováno, aby aktivně vyhledával informace odporující zápisu v katastru nemovitostí. Vhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, že se žaloba zamítá.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalovaný má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 416,56 Kč. Náklady řízení tvoří odměna advokáta počítaná z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“). Odměna advokáta tak představuje dle § 7 AT (1 500 Kč za jeden úkon právní služby) částku ve výši 4 500 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 31. 5. 2021, a účast u jednání dne 21. 9. 2021). Dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalované ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 AT za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalovaného, tj. 900 Kč. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným, tedy jedna cesta z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalovaného v [obec] do [obec] a zpět, v celkové délce 280 km, při použitém osobním automobilu tovární značky [příjmení] [příjmení], [registrační značka], kombinované spotřebě 4,5l [číslo] km a použitém palivu benzin 95 oktanů v ceně dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve výši 27,80 Kč a sazby za amortizaci ve výši 4,40 Kč Celkem tak cestovné činí 1 232 Kč. Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 8 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši [částka]) dle § 14 odst. 2 AT, celkem tedy [částka] Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalované doložil, že je jejím plátcem ve smyslu § 137 o. s. ř. Daň z přidané hodnoty je počítána z daňového základu ve výši 7 782,28 Kč, daň tedy činí částku 1 634,28 Kč Celkem tedy náklady řízení žalovaného představují částku 9 416,56 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.