14 C 107/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 a manžela: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rozené , Anonymizováno, , a , Jméno zainteresované osoby 1/0, , uzavřené dne 27. 9. 2014 v , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, když uvedla, že manželé mají společné nezl. děti , Anonymizováno, a , jméno FO, . Manželství pokládá za zcela rozvrácené s tím, že situace je řešitelná pouze rozvodem.

2. Manžel s rozvodem souhlasil., právnická osoba, důvodu rozdílného státního občanství účastníků se soud v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci – mezinárodní příslušnosti, kterou bylo na místě posuzovat prizmatem ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, které upravují otázku soudní příslušnosti v rozvodových věcech. Pravomoc soudů České republiky plyne z článku 3 písm. a) bod ii), citovaného nařízení, věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, pak z ustanovení § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Místní příslušnost podepsaného soudu coby soudu příslušného pro okres, v němž bylo společné bydliště manželů, kde dosud bydlí manžel, má oporu v ustanovení § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“. Rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky, neboť manželé jsou občany různých států a ke dni zahájení řízení měli obvyklý pobyt v České republice, přičemž mezi Českou republikou a Polskou republikou nebyla sjednána smlouva upravující tuto otázku odchylně (§ 49 odst. 1 a 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém).

4. Z listinných důkazů, a to z oddacího listu, vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne a v místě uvedeném ve výroku. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že jím byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byly nezletilé děti účastníků i pro dobu po rozvodu svěřeny do střídavé péče rodičů.

5. Z výslechu manželů soud zjistil, že prohlášení o rozvratu manželství míní vážně. Jako příčinu rozvratu vnímají rozdílné názory na společný život.

6. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „n.o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

7. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud z těchto důvodů shledává rozvrat manželství hlubokým a trvalým. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 n.o.z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění.

8. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z.ř.s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.