14 C 131/2023
č. j. 14 C 131/2023-46
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 169
Plný text
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: ; O. K. V. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce zastoupen anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 35 429 Kč s příslušenstvím (úvěr)
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 29 053 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 29 053 Kč od [datum] po dobu 90 dnů a dále ve výši 15 % ročně až do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 053 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 2 447 Kč, c) částku 300 Kč, d) částku 2 495 Kč, e) částku 1 134 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, co do zbytku požadovaných smluvních úroků se žaloba zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 293,50 Kč, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který v souladu s ustanovením § 169 odst. 2) zákona č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru (dále i jen„ ZoSÚ“) je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě povolení [obec] národní banky ze dne [datum] ([webová adresa]). Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30000 Kč (dále i jen„ Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále i jen„ Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovaným a to dne [datum], čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. [příjmení] [jméno] prostředků ve výši 2500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce ve výši 46000 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1150 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta na den [datum]. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč (jedné koruny české) a to v souladu s čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru tedy okamžikem, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč (jedna koruna česká) byla připsána na účet na účet Žalobce, tedy na účet č. [bankovní účet], a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy k tomuto došlo dne: [datum]. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy - žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, - žalovanému bylo ze strany žalobce odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy Žalobce odeslal Žalovanému písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dne [datum] (dále i jen„ Den zesplatnění úvěru“). Žalobce odeslal žalovanému celkem 3 Upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne [datum], [datum] a (dále i jen„ Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [datum], které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj. 3x 100 Kč). Upomínky a včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému ze strany žalobce odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy [číslo] Úvěrových podmínek (čl. 12, [číslo]), která byla zřízena žalovanému zejména za účelem doručování písemností k jeho rukám. Žalobce nad rámec k důkazu předkládá čestná prohlášení zaměstnance žalobce jehož pracovní náplní je mimo jiné povinnost evidovat odeslané poštovní zásilky, o odeslání Upomínek žalovanému včetně potvrzení České pošty, s.p Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31500 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3949 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27551 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni [datum], kdy zesplatněná část jistiny činila 27551 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3949 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2447 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1502 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27551 Kč + 1502 Kč, což v součtu činí na jistině 29053 Kč a na úrocích 2447 Kč. Kdy výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ [příjmení] smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu [číslo] označené žalovaným jako„ Smlouva [číslo]“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke Dni zesplatnění úvěru umořena částka 29053 Kč. Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28% (dále i jen„ Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27551 Kč a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci žalobce nepožaduje sjednaný Smluvní úrok v plné výši, ale touto žalobou požaduje jeho část odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28% z dosud neuhrazené jistiny a to od ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Žalobce před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný žalobci prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31500 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3949 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27551 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni [datum], kdy zesplatněná část jistiny činila 27551 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3949 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2447 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1502 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27551 Kč + 1502 Kč, což v součtu činí na jistině 29053 Kč a na úrocích 2447 Kč. Kdy výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ [příjmení] smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu [číslo] označené žalovaným jako„ Smlouva [číslo]“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke Dni zesplatnění úvěru umořena částka 29053 Kč. Žalobce dále požaduje dluh na účelně vynaložených nákladech. - viz.čl.výše čl.III žaloby, kdy za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl.IV.,bod 4.,písm.b) ,d) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj.3x 100 Kč). Dále žalobce požaduje dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky, kdy dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do [datum] se dostal do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 5 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 5 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity smlouvy a ve sloupci Datum. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 5x499Kč, tedy 2495 Kč. Konečně žalobce požaduje dluh na smluvní pokutě 0,1% denně ode dne sesplatnění. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, kdy Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31500 Kč od [datum] do [datum], tedy částku ve výši 1134 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.
6. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.
7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.
8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě z valné části vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. Smlouva byla uzavřena po účinnosti novely zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobní žádání nereflektuje zákonné omezení doby, po kterou je možné požadovat smluvní úroky v dohodnuté výši, když dle ustanovení § 122 odst. 4 v rozhodném znění u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Tím je odůvodněno zamítnutí žalobního žádání ve vztahu k části příslušenství.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 293,50 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 418 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 000 Kč (tj. za dva úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) + 250 Kč – jednoduchá předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 293,50 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.