14 C 148/2022
č. j. 14 C 148/2022-38
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2758 § 2782 § 2783
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 433 Kč s příslušenstvím (pojistné)
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, c) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobce.
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne [datum] v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník) a s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], rok výroby 1998. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku 6.101,00 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Za období od 10.06.2020 do 07.10.2020 činí dlužné pojistné částku ve výši 1.999,00 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení. Dále žalobce uvedl, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne [datum] v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník) a s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], rok výroby 2002. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku 7.055,00 Kč s měsíční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Za období od 13.12.2020 do 22.02.2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 1.384,00 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení. Konečně žalobce tvrdil, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne [datum] v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník) a s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění vozidla. Předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky Škoda [anonymizováno], [registrační značka], rok výroby 2000. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku 8.220,00 Kč s měsíční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Za období od 01.05.2021 do 16.06.2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 1.050,00 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán.
6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 7. Podle ust. § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění vozidla“), Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. Podle § 13 odst. 2 zákona o pojištění vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.
8. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva dle ustanovení § 3 odst. 1, 2 zákona č. 168/1999 Sb. a dle ust. § 2758 a násl. o. z. V souladu s ustanovením § 2782 o. z. má pojistitel (žalobce) právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Požadavek žalobce na zaplacení pojistného je tedy důvodný. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné zaplatil, nebo že pojištění zaniklo již dříve. To však neučinil a z obsahu spisu se tyto okolnosti ani nijak nepodávají. Důvodným byl shledán i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich kapitalizovaná výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z., a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy došlo k prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní, když s ohledem na nízkou výši částky náhrady nákladů řízení soud neshledal důvod pro povolení splátek i v tomto případě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.