14 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci: manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela -) o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela a jméno příjmení příjmení, roz. anonymizováno uzavřené dne datum v obec se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželé podali společný návrh na rozvod s tím, že manželství pokládají za rozvrácené, déle jak 6 měsíců spolu nežijí. Manželka je občanem Polské republiky, manžel občanem ČR. Ohledně vypořádání společného jmění uzavřeli dohodu, péče o nezl. syna byla vyřešena soudem schválenou dohodou. Z důvodu rozdílného státního občanství účastníků se soud v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci – mezinárodní příslušnosti, kterou bylo na místě posuzovat prizmatem těch ustanovení nařízení Rady (příjmení) číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (příjmení) číslo (tzv. Brusel II.), které upravují otázku soudní příslušnosti v rozvodových věcech. Pravomoc soudů České republiky plyne z článku 3/1 a), citovaného nařízení, věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě pak z ustanovení § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě je založena ustanovením § 383 z. ř. s., neboť v obvodu tohoto soudu je poslední společné bydliště manželů i současné bydliště manžela. Rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky, neboť manželé jsou občany různých států a ke dni zahájení řízení měli pobyt v různých státech, přičemž mezi Českou republikou a Polskou republikou nebyla sjednána smlouva upravující tuto otázku odchylně (§ 49 odst. 1 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém). Z listinných důkazů, a to z oddacího listu, vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne a v místě uvedeném ve výroku. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů soud zjistil, že manželé si před rozvodem společné jmění touto dohodou vypořádali. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 19. 7. 2021, sp. zn. 0 Nc 4993/2021, soud zjistil, že jím byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě byl nezl. jméno celé jméno manžela svěřen do dtřídavé péče rodičů. Podle ust. § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 757 občanského zákoníku, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 757 občanského zákoníku, neboť manželé podali společný návrh na rozvod, ke dni podání návrhu na rozvod manželství trvalo déle než jeden rok a manželé spolu více jak šest měsíců nežijí. příjmení o nezletilého syna byla vyřešena soudem schválenou dohodou rodičů a manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů. Příčinu rozvratu manželství soud nezjišťoval, a to s ohledem na aplikaci ust. § 757 občanského zákoníku, kdy v projednávané věci jde o tzv. nesporný rozvod. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též„ z.ř.s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Je-li v dosavadním občanském průkazu účastníka zapsán údaj o rodinném stavu, je tento účastník povinen do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci tohoto rozsudku požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je hlášen k trvalému pobytu, o vydání nového občanského průkazu.