14 C 155/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím (půjčka)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč a) s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 440 Kč, b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, 14,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2023 do 3. 10. 2023 a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o půjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel"), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě, k uvedenému prosím vizte poslední větu rámečkem ohraničeného textu Smlouvy. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal Původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené Původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. K uvedenému prosím vizte rámečkem ohraničený text Smlouvy a dále čl. 13 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den [datum]. Žalobce doplňuje, že shora definovaný sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, vizte prosím ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Právní předchůdce žalobce neprecizoval, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Je třeba ale zdůraznit, že zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobce zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaný tak byl již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměn s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od [datum] do [datum]. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum] svůj závazek nesplnil. Žalovaný [příjmení] věřiteli uhradil částku ve výši 6 000 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky, k uvedenému prosím vizte čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 6 000 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne [datum] dostal do prodlení s úhradou částky 19 440 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi Původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 440 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Přechodným věřitelem spol. [anonymizováno] S.á.r.l. a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], k tomu prosím vizte čl. XV. odst. [číslo] in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, k tomu prosím vizte čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp.zn. 23 Spr 590/2018 a 23 Spr 592/2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku [číslo]. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 15 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč, případné shora specifikované kapitalizované zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od [datum] (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na Přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. [datum] počítaný z žalované jistiny pohledávky.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Malty, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/1, 2 tzv. Římské úmluvy (Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne [datum], zveřejněna pod [číslo] Sb. m. s.), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel půjčky měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce půjčky bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky zahraniční osobě nemůže toto svou intenzitou převážit.

6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o půjčce prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.

7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

8. S ohledem na to, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Podle ust. § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Řádným neplněním půjčky vznikla žalovanému povinnost hradit úroky z prodlení v zákonné výši; tyto byly částečně kapitalizovány v návrhu a dále plynou tak, jak je popsáno ve výroku. Dle ust. § 517/2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný.

10. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál.

11. S ohledem na výše uvedené tak bylo dle procesní teorie důkazního břemena na žalovaném v rámci tohoto řízení prokázat, že vztah z titulu smlouvy o půjčce vůbec nevznikl, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovaným.

12. Jak již bylo výše konstatováno, leží v řízení břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, resp. vyvrátil existenci pohledávky. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, toto netvrdil a ani z provedeného dokazování se toto nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle výše cit. ust. § 657 a násl. obč. zák., byl žalovaný zavázán k úhradě dlužné a z titulu smlouvy o půjčce poskytnuté částky v žalobou uplatněné výši. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Zákonný i smluvní úrok je potom žalobci přiznán v jím žádané kapitalizované výši a dále ve výši zákonné sazby do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.