14 C 155/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně, adresa pro doručování: Adresa žalobkyně Anonymizováno, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Řízení o vypořádání společného jmění manželů se zastavuje v části, ve které bylo navrhováno vypořádání mobilního domu stojícího na pozemku – poz. parc. hodnota k. ú. adresa.

II. Nařizuje se prodej pozemku v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění účastníků – poz. parc. č. hodnota v k. ú. adresa, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu zatím bez č.p./č.e., ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni náleží 1/2 výtěžku a žalovanému náleží 1/2 výtěžku.

III. Žalovanému připadá v rámci vypořádání společného jmění manželů povinnost uhradit společný závazek-dluh vůči věřiteli Anonymizováno z titulu nedoplatku úvěru-úvěrová smlouva reg. č. hodnota, č. ú. č. účtu – 255.760,67 Kč s tím, že uplatnitelná výše vnosu do SJM činí včetně splátek placených po rozvodu manželství 146.920,34 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úhradu jeho vypořádacího podílu v rámci vypořádání společného jmění manželů částku 165 028,79 Kč do 1 roku od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů, když její manželství s žalovaným bylo Okresním soudem v adresa v roce 2024 rozvedeno. Součástí společného jmění manželů je pozemek ve adresa, mobilheim, finanční prostředky na stavebním spoření. Žalobkyně i žalovaný splácejí každý svůj úvěr. Žalobkyně po žalovaném požadovala částku 45 000 EUR, které utržila za prodej domu, jenž byl původně v jejím vlastnictví.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně uznal, nicméně vzhledem k vyživování své dcery z předchozího vztahu není schopen zajistit žalobkyni finanční vyrovnání. Proto navrhl, aby žalobkyně svůj podíl odprodala.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, který nabyl právní moci dne datum, má soud za prokázané, že manželství žalobce a žalobkyně, uzavřené dne datum před Obecním úřadem v adresa, bylo rozvedeno.

5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa. Součástí pozemku je rozestavěná stavba domu bez č. p.

6. Výpisem z účtu stavebního spoření na účet č. č. účtu na č. l. 57 spisu, který je veden na jméno žalovaného, má soud za prokázané, že žalovanému byl společností právnická osoba. poskytnut úvěr ve výši 463 000 Kč, přičemž ke dni datum činila nesplacená část úvěru 261 200,68 Kč. Výše měsíční splátky činí 5 440 Kč.

7. Výpisem z účtu stavebního spoření na účet č. č. účtu na č. l. 58 spisu, který je veden na jméno žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyni byl společností právnická osoba. poskytnut úvěr ve výši 163 000 Kč, přičemž ke dni datum byl úvěr zcela splacen.

8. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny právně relevantní skutečnosti pro projednávanou věc.

9. Účastníci učinili nesporným, že vnos žalobkyně na pořízení aktiv ve společném jmění manželů činil 1 125 000 Kč. Vnos žalovaného na pořízení aktiv ve společném jmění manželů činil 1 200 000 Kč.

10. Účastníci dále učinili nesporným, že pozemek p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, není reálně dělitelný s ohledem na stavbu domu.

11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:

13. Účastníci uzavřeli manželství dne datum. Rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum. Účastníci jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa. Tento pozemek není reálně dělitelný. Jeho součástí je rozestavěná stavba domu bez č. p. Žalobkyně učinila vnos z vlastních prostředků do společného jmění manželů ve výši 1 125 000 Kč, naopak žalovaný učinil vnos ve výši 1 200 000 Kč. Každému z účastníků pak byl v rámci stavebního spoření poskytnut úvěr. Žalobkyni byl poskytnut úvěr ve výši 163 000 Kč, který již byl ke dni datum zcela splacen. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 463 000 Kč, přičemž ke dni datum činila nesplacená část úvěru 261 200,68 Kč s měsíční splátkou ve výši 5 440 Kč.

14. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

15. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

16. Podle § 710 o. z. společné jmění manželů tvoří i dluhy převzaté za trvání manželství.

17. Podle § 737 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

18. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

19. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

20. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. Ohledně mobilního domu na pozemku p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, byla žaloba ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř. vzata zpět, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.

22. V případě samotného pozemku p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, pak oba účastníci dospěli ke shodnému závěru, že vzhledem k nedělitelnosti nemovité věci by měl soud přistoupit v souladu s § 1147 o. z. k prodeji nemovité věci ve veřejné dražbě, jelikož žalobkyně pozemek do výlučného vlastnictví s vyplacením žalovaného nechce a žalovaný na vyplacení žalobkyně nemá finanční prostředky. Soud tak přistoupil k nařízenému prodeji nemovité věci, jak je uvedeno ve výroku II.

23. Vnos žalobkyně do společného jmění manželů činí 1 125 000 Kč, při aplikaci zásad dle § 742 odst. 1 o. z. tak žalobkyni náleží na vypořádacím podílu polovina z této částky tj. 562 500 Kč. Oproti tomu žalovanému náleží polovina z vnosu ve výši 1 200 000 Kč, tj. 600 000 Kč. Žalobkyně dále i po rozvodu manželství hradila úvěr z úvěrového účtu č. č. účtu v celkové částce 38 783,09 Kč, na vypořádacím podílu jí tak náleží polovina tj. 19 391,55 Kč. Naopak žalovaný nadále hradí úvěr z úvěrového účtu č. č. účtu, kdy ke dni vyhlášení rozsudku zbývalo uhradit 255 760,68 Kč (tedy původní částka plynoucí z dokazovaného výpisu z účtu po odečtení jedné další splátky). Do jeho vypořádacího podílu tak náleží částka 127 880,34 Kč, ke které je třeba přičíst celkem hodnota splátek ve výši 5 440 Kč, které žalovaný učinil od rozvodu manželství do dne vyhlášení rozsudku, tj. celkem hodnota Kč, z čehož 19 040 Kč náleží do jeho vypořádacího podílu. Celkový vypořádací podíl tak v případě žalovaného činí 746 920,34 Kč a v případě žalované 581 891,55 Kč. Proto soud v souladu s výrokem IV. uložil žalobkyni uhradit žalovanému rozdíl těchto částek ve výši 165 028,79 Kč a to ve lhůtě 1 roku, od právní moci tohoto rozsudku, kdy již lze předpokládat, že žalobkyně bude disponovat finančními prostředky z prodeje pozemku ve veřejné dražbě. V souladu s výrokem III. je pak žalovaný povinen uhradit zbytek úvěru z úvěrového účtu č. č. účtu v části, která ještě nebyla ke dni vyhlášení rozsudku splacena, tj. 255.760,67 Kč.

24. Rozhodnutí ve výroku V., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je odůvodněno tím, že povaha sporu i celý průběh řízení neumožňují učinit jednoznačný závěr o tom, kdo z účastníků byl úspěšný ve sporu, proto ohledně nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 142 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové.