14 C 182/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 171 907,64 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 171 907,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 73 475,79 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 59 636 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 36 933,40 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalobce poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný souhlasil, jak je patrné z jeho strany odsouhlasené smluvní dokumentace a navazujících úkonů (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši Kč [číslo] (Kč [číslo] - jistina a Kč 42 592 - - sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách ve výši 1286 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,69 % p.a., jak je patrné z článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně • doplňkovou služba„ [anonymizováno]“ Doplňková služba„ [anonymizováno]“ je poskytována na žádost Spotřebitele a její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě [anonymizováno]. Doplňková služba [anonymizováno] služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek (článek II. smlouvy o doplňkové službě Podpora) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje: • Možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši Kč [číslo] -, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a • splátka za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši Kč 877 - měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (viz článek II. smlouvy o doplňkové službě Podpora). Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum] (dále též jen„ upomínka [číslo]“), kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300,00 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum] (dále též jen„ upomínka [číslo]“), kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300,00 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 500,00 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne [datum]. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení V. 5.

5. Smlouvy o úvěru k sesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 172007,29 Kč, jak je patrné z připojeného sesplatnění ze dne [datum]. Žalobce v sesplatnění uvedl základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokoval po žalovaném zaplacení níže uvedených položek: Jistina úvěru 50 000,00 Kč Počet splátek 72 Úroková míra 23,00 % Výše splátky 2 163 Kč Počet uhrazených splátek 4, v celkové výši 8 652,00 Kč Celkem uhrazeno z jistiny 1 349,47 Kč Celkem uhrazeno z úroků 3 795,15 Kč Celkem uhrazeno z doplňkové služby [anonymizováno] - odklad 700,00 Kč Celkem uhrazeno z doplňkové služby [anonymizováno] - nemoc 1 404,00 Kč Celkem uhrazeno z doplňkové služby [anonymizováno] - práce 1 404,00 Kč Přeplatek 1,00 Kč Zbývající část jistiny 48 650,53 Kč Zbývající část úroků 38 796,85 Kč Zbývající část doplňkové služby [anonymizováno] - odklad 11 900,00 Kč Zbývající část doplňkové služby [anonymizováno] - nemoc 23 868,00 Kč Zbývající část doplňkové služby [anonymizováno] - práce 23 868,00 Kč Náklady na upomínkování 500,00 Kč Smluvní úroky za prodlení úvěru 98,65 Kč Smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0,00 Kč Smluvní pokuta 24 325,26 Kč Žalobce uvádí, že nárokované položky vycházejí nejen z uzavřených smluv, ale i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když např. poukazuje na výši smluvní pokuty, která je v souladu se zákonem. Jde – li o zbylou část úroků, tak si žalobce dovoluje poukázat na nedávný zákon o úvěru pro spotřebitele [číslo] Sb., který maximální hranici úrokové sazby či sazby RPSN ve spotřebitelských úvěrech nijak nedefinuje. Ostatně takto hovoří i důvodová zpráva k tomuto zákonu, kde i neziskové organizace jako Člověk v tísni, které brání zájmy spotřebitelů a Dlužníků vyjadřují nesouhlas s tím, aby úroková sazba byla jakkoli zastropována směrem nahoru a zůstalo tak zcela na dohodě mezi věřitelem a dlužníkem jakou sazbu si v úvěrovém produktu zvolí. Věřitel se v předmětné smlouvě navíc zavázal dlužníkovi vrátit polovinu jím uhrazených úroků v případě, že úvěr řádně splatí. Předpokládaná výše úrokové sazby by tak byla poloviční oproti sazbě uvedené ve smlouvě. Žalobce se dovolává postupu dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8.12.2014 č.j. [číslo jednací] či postupu dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2014 č.j. [číslo jednací]. Obě soudní rozhodnutí je žalovaný eventuálně připraven soudu předat, ale předpokládá, že jsou soudu známy. Rozhodovací praxe soudů a rozsudky Vrchního soudu v Praze smluvní ujednání o kapitalizaci úroků vyhodnocují jako dovolená a platná. Příkladem budiž první výše zmiňované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, v němž bylo dovozeno, že:„ okolnost, že se před prohlášením úpadku dlužnice stal z důvodu jejího prodlení splatný celý dluh včetně úroků, není v rozporu s ustanovením § 170 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého se neuspokojují úroky a úroky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, které přirostly až po rozhodnutí o úpadku. V tomto případě nepřirostly úroky po rozhodnutí o úpadku, nýbrž v okamžiku zesplatnění celé půjčky“. Dále jsou takto zesplatněné úroky hodnoceny jako„ cena poskytnutých peněz, kterou v případě řádného splácení dluhu ve splátkách zaplatí dlužník věřiteli postupně a v případě prodlení se splácením nastupuje, resp. může nastoupit povinnost splatit celý dluh, tj. včetně úroků, najednou“. Jde – li o náklady za upomínky, tak žalobce uvádí, že k zaslání písemných upomínek se smluvní strany zavázaly přímo ve smlouvě, kde byla také výslovně stanovena částka, která odpovídá nákladům za zaslání těchto upomínek. V závazkovém vztahu se spotřebiteli jde na finančním trhu o zcela běžnou záležitost, která se činí navíc převážně ve prospěch spotřebitele, aby se předešlo sesplatnění úvěru. Jedná se o tzv. účelně vynaložené náklady, které vnikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele. Podmínkami uplatňování a výší těchto nákladů se zabývá mimo jiné také komentářová literatura (komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru J. [příjmení] a kol.) Autoři k tomuto uvádějí, že se musí jednat o náklady účelně vynaložené, proto samozřejmě poskytovatel nemůže poplatek za zaslání upomínek sjednat v jakékoli výši. S ohledem na nejistotu, jaká je výše účelně vynaložených nákladů, zákon výslovně uvádí, že případný„ převis“ ujednané výše úhrady vynaložených nákladů (tedy částka, ve které náklady nejsou posouzeny jako účelně vynaložené) se považuje za smluvní pokutu. Avšak co se týče určení výše účelně vynaložených nákladů, zákon mlčí a důvodová zpráva pouze uvádí negativní příklad šikanózního zasílání upomínek několikrát denně, které za účelně vynaložené náklady nepovažují. Autoři tudíž přihlíží k praxi veřejnoprávních institucí. Například centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb. požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu (tedy dotazu, který je položen prostřednictvím formuláře, a je tak automaticky zpracovatelný) úhradu účelně vynaložených nákladů 251 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu (tedy takového, který musí být zodpovězen ručně) 447 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. S tímto se žalobce naprosto ztotožňuje, kdy je evidentní, že uplatňované náklady v této výši jsou běžné nejen u nebankovních poskytovatelů, ale i u veřejnoprávních institucí. V žádném případě se nedá mluvit o šikanózním zasílání zpoplatněných upomínek, které by měli být v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se na výši nákladů se spotřebitelem domluvil předem, kdy s tímto spotřebitel výslovně souhlasil. Výše nákladů za zaslání upomínek je proto zcela v mezích a po právu. Jde – li o zbývající část doplňkové služby Podpora, tj. Kč [číslo] - (68 splátek po Kč 877 - (Kč 175 - plus Kč 351 - a plus Kč 351 -), tak žalobce uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část této služby sesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o zřízení doplňkové služby Podpora. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla tato doplňková služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy sesplatněn, došlo k sesplatnění zbývající části této doplňkové služby. Žalobce k tomuto podotýká, že tato doplnková služba byla sjednána na žádost žalovaného, jakožto nepovinná doplňková služba k samotnému úvěru. Výše sjednané služby byla žalovaným řádně odsouhlasena, smluvní podmínky byly žalovanému zaslány s dostatečným časovým předstihem a s jejich zněním se mohl v klidu seznámit. [jméno] smlouvu následně podepsal s tím, že s jejími podmínkami souhlasí bez výjimek, včetně případných sankcí při nesplnění svých smluvních povinností. Spotřebitel (žalovaný) se zavázal uhradit žalobci (věřiteli – poskytovateli) za výkon Doplňkové služby [anonymizováno] po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem Kč 63 144 -, a to v měsíčních splátkách ve výši 877 Kč/měsíčn, a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Bylo, jde – li o Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“, který zahrnuje využití tří služeb Spotřebitelem (žalovaným) ujednáno následující: • Možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Spotřebitel bere na vědomí, a výslovně souhlasí, že Doplňkový balíček„ [anonymizováno]“ zahrnuje možnost využití tří služeb Spotřebitelem: • Možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace • Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání Jde – li o rozpoložkování ceny za tuto doplňkovou službu, tak bylo výslovně sjednáno: • cena za službu odkladu tří splátek úvěru ročně činí 175 Kč/měsíc • cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace činí 351 Kč/měsíc • cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců činí 351 Kč/měsíc Smluvní strany sjednaly, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, je Spotřebitel (žalovaný) povinen uhradit zbývající část sjednané Doplňkové služby [anonymizováno]. Smluvní strany sjednaly, že úhradou dosud neuhrazené části Doplňkové služby [anonymizováno] v plné výši Spotřebitel uhradí Poskytovateli škodu způsobenou porušením této smlouvy Spotřebitelem. S takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany tímto shodně souhlasí. Poskytovatel, za předpokladu úhrady zbývající části sjednané Doplňkové služby [anonymizováno], již nemá nárok na úhradu případné vyšší skutečné škody, anebo smluvní pokuty z tohoto právního titulu. Jde - li o doplňkové služby či smluvní podmínky, tak žalobce uvádí následující: Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany dlužníka si věřitel nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, kde soudní znalec [příjmení] [jméno] porovnával podmínky, za kterých poskytuje úvěr žalobce a podmínky ostatních nebankovních licencovaných poskytovatelů úvěru a i bank. Závěr patrný ze znaleckého posudku je jednoznačný, úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí žalobce u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. [příjmení] doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Jde – li o smluvní pokutu, tak zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. připouští a uznává hranici smluvní pokuty ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny (§122 odst.3) viz (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Dílčí žalovaná částka 24 325,26 Kč tudíž představuje zákonný nárok žalobce v podobě poloviny nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. Sesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne [datum]. Žalovaný byl tímto sesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Žalobce uvádí, že žalovaný nevyužil ani žádnou nabídku žalobce na navrácení do splácení dle úvěrové smlouvy uvedenou v průvodním dopisu - možnosti řešení k zesplatnění úvěru. Vzhledem ke všemu výše uvedenému požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky uplatněné v sesplatňovacím dopisu, tj. částku 171907,64 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (Kč 98,65), vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (Kč 0,00), zohledňuje platbu žalovaného ve výši Kč 1,00, a dále a) zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky ve výši Kč [číslo] zahrnující zbylou část jistiny (Kč 48 650,53), náklady za upomínky (Kč 500 -) a smluvní pokutu (Kč 24 325,26) od [datum] do zaplacení, b) smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky Kč [číslo] -, která zahrnuje dlužnou částku Kč [číslo] - jako zbylou část doplňkové služby [anonymizováno] představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby [anonymizováno], a to vše od [datum] do zaplacení, jak je patrné z ustanovení článku II. [číslo] ve spojení s článkem II. [číslo] smlouvy o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]. Pro úplnost žalobce uvádí, že položku – zbývající část úroků Kč 38 795,85 - (žalobce zohledňuje platbu Kč 1,00) žalobce nárokuje po žalovaném bez příslušenství.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.

5. Ze zesplatňovacího dopisu má soud za prokázané, že žalobce provedl zespatnění, neboť úvěr nebyl pravidelně splácen.

6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 36 933,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 877 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 171 907,64 Kč sestávající z částky 7 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.