14 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka bytem adresa vedlejší účastnice a žalované zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o relativní neúčinnosti právního jednání dle § 589 a násl. z. č. 89/2012 Sb., obč. z.

I. Darovací smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], prostřednictvím které, bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo na nemovitostech: Pozemku – stavební parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], jehož součástí je stavba rodinného domu [příjmení] [jméno], [adresa]; Pozemku – pozemková parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno]; vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [příjmení] [jméno], [územní celek], vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce], je vůči žalobci právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 17 053,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení, že darovací smlouva ze dne [datum], prostřednictvím které bylo na žalovanou převedeno vlastnické právo k pozemku – stavební parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], jehož součástí je stavba rodinného domu [příjmení] [jméno], [adresa] a k pozemku – pozemková parcela [číslo] v k. ú. [příjmení] [jméno], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [příjmení] [jméno], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jako„ předmětné nemovité věci“), je vůči žalobci právně neúčinná. Ve své žalobě uvedl, že vedlejší účastník spolu s manželem [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřeli dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru z [datum]. Na základě smlouvy o úvěru byl vedlejšímu účastníkovi a [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr v částce [částka]. Vedlejší účastník s [jméno] [příjmení] neplnili své závazky řádně a včas, a proto ze strany žalobce došlo k sesplatnění úvěru. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z výše popsaného úvěru. Žalobce za oběma dlužníky eviduje dále pohledávku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] z [datum], na základě které byl dlužníkům poskytnut úvěr v částce [částka], úvěr však nebyl řádně hrazen, a proto byl dne [datum] sesplatněn. Ze strany dlužníků nebylo řádně hrazeno již v době převodu předmětných nemovitých věcí, dle výpisu ze dne [datum] dlužná částka činila [částka], pohledávka nebyla do dnešního dne uhrazena. Vedlejší účastnice převedla dne [datum] darovací smlouvou vlastnictví k předmětným nemovitým věcem na žalovanou. Lze předpokládat, že žalovaná je osobou blízkou vedlejší účastnice. K převodu došlo v září roku 2020, tedy v době, kdy úvěrová smlouva nebyla řádně a včas hrazena – vedlejší účastník si již byl zřejmě vědom špatné finanční situace a k převodu majetku přistoupil záměrně – tak aby majetek nemohl být postižen při výkon rozhodnutí.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, neboť o skutečnostech uvedených v žalobě nevěděla.

3. Vedlejší účastnice k žalobě uvedla, že byla jakožto samoživitelka ve špatné finanční situaci, přičemž její bývalý manžel [jméno] [příjmení] přislíbil, že závazky u žalobce vyřeší. Převod předmětných nemovitých věcí nemá s uvedenými závazky nic společného.

4. Ze žádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru [číslo] z dodatku ke smlouvě o úvěru, z čestného prohlášení, z prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích a ze smlouvy o úvěru [číslo] z žádosti o čerpání úvěru soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo se souhlasem jeho manželky – vedlejšího účastníka, poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Vedlejší účastník se zavázal plnit uvedený závazek společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Z upomínky ze dne [datum], z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum], z výzev k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacích archů soud zjistil, že vedlejší účastník byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, kdy celková výše dlužné částky ke dni [datum] byla 106 323,38 Kč, jak vyplývá z historického výpisu úvěru. Z tvrzení žalobce, kterým nebylo žalovanou ani vedlejším účastníkem nikterak odporováno a z vlastní činnosti má soud za prokázané, že dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z výše popsaného úvěru.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo se souhlasem jeho manželky – vedlejšího účastníka, poskytnut úvěr ve výši [částka]. Vedlejší účastník se zavázal plnit uvedený závazek společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a všeobecné obchodní podmínky. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum], z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum] a z dodejek archů soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, kdy celková výše dlužné částky ke dni [datum] byla celkem [částka], jak vyplývá z historického výpisu úvěru.

6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vedlejší účastník převedl na žalovanou bezúplatně vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem.

7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná neučinila žádné aktivní kroky směřující k tomu, aby se přesvědčila o závazcích vedlejšího účastníka. Žalovaná o žádných úvěrech nevěděla, o vedlejším účastníkovi, tedy o své dceři, si nic nezjišťovala.

8. Všechny provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, stranami sporu nadto nebyly nijak zpochybněny. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro řízení žádné významné skutečnosti. Provedené listinné důkazy, stejně jako výpovědi účastníků umožňují soudu učinit následující závěr o skutkovém stavu věci. 9. [jméno] [příjmení] se souhlasem vedlejšího účastníka, jakožto své manželky, uzavřeli v letech 2018 a 2019 s žalobcem dvě smlouvy o úvěru. Dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ke smlouvě o úvěru z [datum], na základě které byl vedlejšímu účastníkovi a [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr v částce [částka]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl dlužníkům poskytnut úvěr v částce [částka]. Vedlejší účastník se u obou úvěrů zavázal plnit společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] peněžité závazky z výše uvedených smluv. Ani jeden z úvěrů nebyl řádně splácen, proto došlo k jejich sesplatnění. Celková výše dlužné částky ve vztahu k úvěru [číslo] byla ke dni [datum] [částka] a ve vztahu k úvěru [číslo] ke dni [datum] celkem [částka]. Dlužníci byli opakovaně vyzývaní k úhradě dlužných částek. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 8 C 97/2022, kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z úvěru [číslo]. Dne [datum] vedlejší účastník převedl na žalovanou, jakožto svou matku, bezúplatně vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem.

10. Podle § 589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

11. Podle § 590 odst. 1 o. z. se věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

12. Smysl odpůrčí žaloby spočívá - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - ve vydání takového rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem uskutečněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým se odpůrčí žalobě vyhovuje, představuje podklad k tomu, že se věřitel - na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí vydaného proti dlužníkovi - může domáhat nařízení exekuce postižením toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to proti osobě, v jejíž prospěch byl takový úkon učiněn (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1703/96). Aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby je ve smyslu § 589 o. z. věřitel mající vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a pasivně legitimována je pak osoba, která s dlužníkem právně jednala, či z takového právního jednání měla prospěch. Odporovatelným je takový právní úkon dlužníka - lhostejno, zda úplatný či bezúplatný - který učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele nebo jimž v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám. Úmysl dlužníka cum animo fraudandi (se záměrem podvést) však není podmínkou odporovatelnosti tehdy, jestliže„ druhou stranou” jsou osoby dlužníkovi blízké; úmysl dlužníka zkrátit jeho věřitele v takovémto případě zákon předpokládá a je na osobách dlužníkovi blízkých, aby prokázaly opak (to jest, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele nemohly i při náležité pečlivosti poznat, srov. výše citovaný rozsudek). Dlužníkovy právní úkony zkracují pohledávku věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastane zmenšení majetku, které má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů, by se z majetku dlužníka uspokojil. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že pohledávka je vymahatelná a že dlužníkovy právní úkony objektivně zkracují jeho uspokojení, nese věřitel.

13. V daném případě – jak plyne z výpovědi žalované a z darovací smlouvy, došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem bezúplatně, a to z vedlejšího účastníka, jakožto dcery a dárkyně, na žalovanou, jakožto matku a obdarovanou. Bezpochyby je tak zde naplněn předpoklad převodu vlastnického práva na osobu blízkou. Takový kvalitativně vyšší vztah mezi žalovanou a dlužníkem (vedlejším účastníkem) byl tedy nejenom tvrzen, ale taktéž zjištěn, soud tak posuzoval věc podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z.

14. V návaznosti na uvedené musel soud zodpovědět otázku, zda byla žaloba podána včas. Jak plyne z darovací smlouvy a z výpisu z katastru nemovitostí, k právnímu jednání, konkrétně k uzavření darovací smlouvy, došlo dne [datum] mezi osobami blízkými. Věřitel má v souladu s § 590 odst. 1 písm. c) o. z. právo dovolávat se neúčinnosti právního jednání, kterým byl zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou. Stanovenou lhůtu je nutno považovat za lhůtu hmotněprávní a prekluzivní, což znamená, že žaloba věřitele musí být uplatněna u soudu nejpozději poslední den lhůty. V daném případě musela být žaloba soudu doručena nejpozději dne [datum]. Žalobce podal žalobu poslední den lhůty, tedy [datum], a lze tedy uzavřít, že žaloba byla podána včas.

15. Soud dále zhodnotil existenci vykonatelné pohledávky žalobce a případné zkrácení uspokojení této vykonatelné pohledávky. Z provedeného dokazování jakož i z tvrzení žalobce, kterým nebylo nikterak odporováno, je zřejmé, že žalobce má vůči vedlejší účastnici minimálně jednu vykonatelnou pohledávku, a to pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] neboť dne [datum] byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. [spisová značka], kterým bylo vyhověno žalobě žalobce pro zaplacení dlužné částky z uvedeného úvěru, přičemž uvedený rozsudek již nabyl právní moci. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda darováním předmětných nemovitých věcí došlo ke zkrácení možnosti uspokojení žalobce. Jak sama vedlejší účastnice uvedla ve svém vyjádření – neměla dostatek finančních prostředků, aby mohla dluh existující vůči žalobci splácet. Soud však uzavírá, že vedlejší účastnice vlastnila předmětné nemovité věci, jejichž postižením mohlo k uspokojení pohledávek žalobce dojít. Soud má tedy za to, že uvedeným právním jednáním došlo zcela bezpochyby ke zkrácení možnosti uspokojení pohledávky žalobce.

16. Jak již bylo naznačeno výše, jde-li o právní úkon mezi dlužníkem a osobu jemu blízkou, nemusí žalobce jakožto žalující věřitel tvrdit ani prokazovat, že žalované musel být úmysl dlužníka (tedy vedlejšího účastníka) odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám. Zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděl, ledaže žalovaný prokáže, že v době právního úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohl poznat. Žalovaná dlužníkovi blízká osoba se za této situace odpůrčí žalobě ubrání jen jestliže prokáže, že úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitelem nemohla i při náležité pečlivosti poznat. Úspěšná obrana žalované dlužníkovy blízké osoby spočívá nejen v jejím tvrzení, že o úmysl dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, ale také v tvrzení a prokázání toho, že o tomto úmyslu nevěděla a nemohla vědět přesto, že vyvinula náležitou pečlivost. Vyvinutí náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlídnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který v době odporovaného právního úkonu objektivně vzato musel být z jejich výsledků, poznala. Zákon po dlužníkovi blízké osobě požaduje, aby se při právních úkonech s dlužníkem, nebo při právních úkonech, které dlužník učinil v její prospěch, tímto způsobem přesvědčila, že právní úkon nezkracuje věřitele dlužníka, a vede ji k tomu, aby nečinila právní úkony na újmu práv věřitelů dlužníka. Z výpovědi žalované je však zcela zřejmé, že žalovaná neučinila ničeho, nemohla tak jednat s náležitou péčí. Žalovaná se nezajímala o existenci dluhů ani věřitelů vedlejšího účastníka, nezajímala se ani o to, zda vedlejší účastník učinil právní jednání právě v úmyslu zkrátit svého věřitele. Pakliže by alespoň některé z uvedených kroků učinila, musela by jednoznačně seznat, že jednání vedlejší účastnice přinejmenším může směřovat ke zkrácení uspokojení žalobce, jakožto věřitele. Soud tedy uzavírá, že žalovaná v rámci řízení netvrdila ani neprokázala, že v době právního jednání dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité péči nemohla poznat.

17. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 053,42 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 961,50 Kč za 66 ujetých km v částce 561,50 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 961,50 Kč ve výši 2 091,92 Kč. Předmětem řízení zahájeného žalobou o neúčinnost právního úkonu nejsou samotné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty a ani určení práva k nim, nýbrž určení, že právní úkon, kterým tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ušly z dlužníkova majetku, je vůči věřiteli právně neúčinný. Takový předmět řízení ovšem sám o sobě nelze ocenit penězi (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. [spisová značka], které sice bylo přijato v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., je však podle odvolacího soudu v tomto případě nadále použitelné - srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021 sp. zn. [spisová značka]).