Okresní soud v Náchodě · Rozsudek

14 C 2/2026

č. j. 14 C 2/2026-67

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNA:2025:14.C.2.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Náchodě rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení dluhu ve výši 20 209,01 Kč s příslušenstvím, včetně úroků a poplatků. Soud uznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, ale zamítl nárok na vyšší sazbu 12,75 % ročně. Rozsudek o náhradě nákladů řízení byl přiznán v částce 2 624 Kč, včetně advokátské odměny a soudního poplatku. Soud se opřel o § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 209,01 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 209,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 663,94 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 334,46 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 18 409,01 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 20 209,01 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 20 209,01 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 624 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno. Podle úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 20 000,00 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne datum. Žalovaný převzal závazek tento úvěr splatit v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 426,00 Kč splatných vždy 14. dne v měsíci. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry, které žalovaný obdržel před uzavřením Smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což prohlásil v rámci textu úvěrové smlouvy. Dle Smlouvy o úvěru, potažmo obchodních podmínek čl. 4.3. je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků ČSOB. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 800,00 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ve výši 300,00 Kč dne datum, a poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500,00 Kč dne datum, datum, datum. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke shora uvedenému dni splatnosti. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni datum, nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání "Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalovanému dne datum. Dle čl. 8.právnická osoba podmínek je žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v předmětném oznámení, pokud žalovaný bude v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni (dále též "oznámení o zesplatnění"). Z výše uvedeného důvodu bylo předmětné oznámení o zesplatnění žalovanému zasláno na poštovní adresu pro doručování, kterou naposledy žalovaný sdělil dle článku 9.2. písm. a) obchodních podmínek. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne datum. Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky do dnešního dne neuhradil. Protože žalovaný nehradil splátky dohodnuté ve smlouvě ke dnům splatnosti, přestože tak dle čl. 5.právnická osoba podmínek učinit měl, vznikl mu závazek zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění z dlužné jistiny a dlužných poplatků. Žalobkyně je oprávněna obchodní podmínky aktualizovat. Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část byl úročen pevnou úrokovou sazbou dohodnutou ve Smlouvě o úvěru ve výši 20,70 %. Po 90. dni od počátku prodlení žalovaného dále byl v souladu s § 122 odst. (4) zák. č. 257/2016 Sb., úročen sazbou ve výši 8,05 % ročně. Podrobný přehled nárůstu příslušenství pohledávky, tj. z jaké částky a v jaké výši je příslušenství počítáno, vyplývá z přílohy tohoto návrhu označené jako "stav dlužné jistiny a příslušenství". Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok a úrok z prodlení. Částečné úhrady dlužné částky je žalobkyně oprávněna v souladu s čl. 8.1. písm. c) obchodních podmínek použít na úhradu svých jednotlivých pohledávek dle vlastního uvážení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě svého dluhu vůči žalobkyni. V tomto dopise, zaslaném žalovanému dne datum na poslední známou adresu, žalobkyně informovala žalovaného o výši jeho dluhu a současně jej vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky. V tomto dopise rovněž upozornila žalovaného na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaný svůj závazek nesplní. Žalovaný však na výzvu ze strany žalobkyně nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný dluží žalobkyni ke dni datum částku 24 207,41 Kč, která se skládá z: dlužné jistiny ve výši 18 409,01 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 2 663,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 334,46 Kč a poplatků ve výši 1 800,00 Kč.

2. Soud ve věci nejprve vydal elektronický platební rozkaz, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, když mu žaloba i výzva k vyjádření byly doručovány na ohlašovnu ve smyslu § 50m o. s. ř. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.

4. Soud učinil z provedených důkazů tato skutková zjištění.

5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno. Podle úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 20 000,00 Kč na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne datum. Žalovaný převzal závazek tento úvěr splatit v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 426,00 Kč splatných vždy 14. dne v měsíci. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 800,00 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ve výši 300,00 Kč dne datum, a poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500,00 Kč dne datum, datum a datum. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke shora uvedenému dni splatnosti. Žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání "Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalovanému dne datum. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými dne datum. Žalovaný tyto neuhrazené peněžní prostředky do dnešního dne neuhradil. Protože žalovaný nehradil splátky dohodnuté ve smlouvě ke dnům splatnosti, přestože tak dle čl. 5.právnická osoba podmínek učinit měl, vznikl mu závazek zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění z dlužné jistiny a dlužných poplatků. Nesplacený úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou dohodnutou ve Smlouvě o úvěru ve výši 20,70 %. Po 90. dni od počátku prodlení žalovaného dále byl v souladu s § 122 odst. (4) zák. č. 257/2016 Sb., úročen sazbou ve výši 8,05 % ročně. Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok a úrok z prodlení. Žalovaný dluží žalobkyni ke dni datum částku 24 207,41 Kč, která se skládá z: dlužné jistiny ve výši 18 409,01 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 2 663,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 334,46 Kč a poplatků ve výši 1 800,00 Kč.

6. Žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce ověřil informace poskytnuté žalovaným v bankovním registru klientských informací. Žalovaný učinil prohlášení o svých příjmech. Žalobce posoudil příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce ověřil závazky žalovaného. Po prověření úvěruschopnosti uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

7. Pro právní posouzení vychází soud z následujících ustanovení:

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 122 odst. 1 zákona o s. ú. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu.

13. Podle § 122 odst. 3 zákona o s. ú. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

14. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Podle § 1 odst. 2) o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, a to v souladu s obchodními podmínkami. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky a úroky vrátit ve sjednané lhůtě. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru, s těmito podmínkami souhlasil, byly sjednány poplatky dle příslušného sazebníku a byly sjednány úroky, které je žalovaný povinen uhradit. Strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru z důvodů prodlení s úhradou splátky úvěru. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. a § 122 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl žalobce o zesplatnění úvěru a důvodně se domáhá zaplacení výše uvedených částek. Žalobce respektuje zákonné omezení smluvního úroku, které je dáno v ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný je tedy povinen uhradit dlužnou částku jistiny, smluvní pokutu, smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení. Kapitalizovaný smluvní úrok je vypočten za dobu uvedenou ve výroku rozsudku. Soud tedy žalobě vyhověl.

19. Oproti návrhu žalobce však soud žalobu zamítl pokud jde o příslušenství pohledávky spočívající ve výši zákonného úroku z prodlení, kdy v souladu s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. činil zákonný úrok z prodlení v prvním kalendářním pololetí roku 2025, od kdy se žalobce zákonného úroku z prodlení domáhá, celkem hodnota % ročně, zatímco žalobce se domáhá sazby zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 %, tedy sazby odpovídající druhému kalendářnímu pololetí roku 2024. Proto soud žalobu co do 0,75 % sazby zákonného úroku z prodlení zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 624 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 809 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud přistoupil k přiznání náhrady nákladů řízení žalobci v režimu § 14b a. t. s ohledem na skutečnost, že žalobce podává u zdejšího soudu opakovaně identické návrhy, které se zpravidla liší toliko jen výší vymáhaných částek, čísly smluv či výší úroků. Soud tak považuje žalobu podanou žalobcem za formulářovou ve smyslu § 14b a. t. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č. 120/2001 Sb.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.