14 C 223/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 250 Kč s příslušenstvím (pojistné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 050 Kč od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 625 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil, tím že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), pojistnou smlouvu č. hodnota, s počátkem pojištění ke dni datum, a to za účelem sjednání pojistného produktu Anonymizováno s možností změn, ZO, ÚP, ZDR, AS. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému, ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pojistné je při sjednání pojistné smlouvy životního pojištění ujednáváno tak, že zahrnuje jednak pojistné za pojištěná rizika a dále náklady pojišťovny, které jsou rozpočítávány na celou dobu trvání pojištění. Náklady pojišťovny představují zejména nesplacené počáteční náklady, které vznikají na počátku pojištění a správní náklady. Nesplacené počáteční náklady zahrnují získatelské náklady a náklady, jež pojišťovna musí vynaložit na zavedení pojistné smlouvy do systému (taxace, zdravotní ocenění atd.) Správní náklady pak souvisí se správou pojistné smlouvy, a to po celou dobu trvání pojištění. Jelikož však došlo k zániku pojistné smlouvy dříve, než bylo původně mezi účastníky smlouvy sjednáno, došlo ke dni zániku pojištění k vytvoření nového předpisu pojistného, který, jak je výše uvedeno, představuje pouze rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a poplatky do zániku pojištění, přičemž tyto je možné vyčíslit až ke dni zániku pojištění. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 48.444 Kč s měsíční splatností. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne datum, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni datum. Za období od 09.01.2024 do 07.06.2024 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 20.050,00 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne datum prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení. Žalobce tedy požaduje uhradit celkovou částku ve výši 20.250,00 Kč, když tato se skládá z dlužného pojistného ve výši 20.050,00 Kč a v souladu se smluvními ujednáními rovněž z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200,00 Kč. Dále žalobce požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 20.050,00 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán.

5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 6. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od datum, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

8. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným platnou pojistnou smlouvu. Ze smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit žalobci po dobu pojištění sjednané pojistné ve výši a termínech splatnosti uvedených ve smlouvě. Soud považuje za prokázané, že pojištění po dobu, za kterou žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, trvalo, neboť žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal dřívější zánik pojistné smlouvy. Za dané procesní situace bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci pojistné za žalobcem požadované období, byť částečně, uhradil. To však žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokázal. Soud tak dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy platit žalobci pojistné. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy požadovanou výši i počátek prodlení považuje soud za odpovídající limitům stanoveným zákonem a provedeným nařízením vlády. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 625 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 200 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 315 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 625 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.